„Výchova dětí homosexuály je na mnoho mých kolegů jako červený hadr na býka“ říká poslanec Jiří Navrátil z KDU-ČSL, který po útoku v Bratislavě začal mluvit o své sexuální orientaci

Jiří Navrátil je rok poslancem parlamentu České republiky, za sebou má ale dlouholeté zkušenosti z komunální politiky. Šest let působí jako náměstek pro sociální věci v Moravskoslezském kraji, dvanáct let také jako zastupitel a místostarosta Mořkova na Novojičínsku. Před pár týdny v návaznosti na události na Slovensku začal otevřeně mluvit o své sexuální orientaci. Podle zákona, který chce předložit, by stejnopohlavní páry nově získaly některá práva, která dosud nemají, například společné jmění manželů nebo vdovské důchody. Stále by si ale nemohly jako dvojice osvojit dítě, nebo být společně pěstouny. Svazek dvou lidí stejného pohlaví by se podle nového zákona stále nejmenoval manželství, ale partnerství.

Co vás motivovalo k tomu veřejně promluvit o vaší sexuální orientaci?

Tím základním podnětem bylo zejména to, co se stalo na Slovensku, a výzva moderátora tamní televize. Ten se v přímém přenosu vyoutoval a vyzval slovenské politiky, aby učinili totéž, pokud patří k LGBT menšině. Ale ani tehdy jsem ještě nebyl zcela rozhodnutý, že jde o důvod k tomu, někde veřejně svou orientaci hlásat. Lidé, kteří mě znají, to o mně vědí. Je mi pětačtyřicet a žiji se svým partnerem na malé moravské vesnici.

Když jsem ale viděl shromáždění proti nenávisti na Václavském náměstí a byl jsem zároveň pozván komentovat jej do České televize, tak jsem si řekl, že asi nazrál čas. Řekl jsem si, že by bylo dobré ukázat, že tady jako gayové, lesby a celá komunita LGBT jsme a že jsme lidé, kteří normálně pracují v různých profesích, v politice, kultuře, ve školství a zasloužíme si žít stejně jako každý jiný.

Borůvková, oříšková nebo třeba kořeněná? Soutěžte s námi o inovativní kávovar, který odhalí i nejjemnější nuance chutí a vůní kávy27. 10. 2022

Byla to náhoda, že do České televize pozvali komentovat shromáždění na Václavském náměstí právě vás?

Myslím si, že úplná náhoda to nebyla, protože se samozřejmě znám s mnoha moderátory z České televize a také v rámci našeho tiskového oddělení byla má orientace známa. Kdyby akci komentoval někdo jiný, nebylo by to tedy takové, jako když jsem ji šel komentovat já.

Věděl jste o své orientaci od mládí?

Dospěl jsem k tomu v osmnácti nebo devatenácti letech a tehdy jsem ještě uvažoval, že bych orientaci v sobě ve velkých uvozovkách potlačil a měl klasickou rodinu. Uvažoval jsem i o tom, že budu kněz a budu žít sám na nějaké farnosti. Ale nakonec jsem pochopil, že chci žít v partnerském vztahu a že chci svůj čas věnovat práci pro lidi, což mě přivedlo k politice.

Proč jste o své orientaci veřejně nemluvil dříve?

Nikdy k tomu nebyla příležitost. Ale nikdy jsem to nepopíral. Navíc si myslím, že do té fáze člověk musí dospět, přeci jen to je velmi osobní záležitost.

Čím to je, že v západních zemích je ve vrcholných funkcích více politiků, kteří se k menšinové orientaci hlásí?

Jde o nastavení naší společnosti. Řekl bych, že jsme v Česku více konzervativní. Neprojevuje se to tím, že by lidé chodili masivně do kostelů, ale tyto tendence jsou patrné v řadě celospolečenských témat. Ale pořád jsme dál, než třeba Slovensko a další východní státy. Za to jsem vděčný.

Je pravda, že na Slovensku nemají registrované partnerství. To ale pořád není stejné jako manželství. Přestože lesby a gayové mají v Česku stejné povinnosti jako heterosexuálové, například platit daně, nemají stejná práva. Četla jsem, že vy se nyní chcete zasadit o změnu souvisejících zákonů, o co půjde?

Dnes ve Sněmovně leží dva návrhy. Jedním z nich je manželství pro všechny a druhým to, aby do ústavy bylo zakotveno, že manželství je svazkem muže a ženy. A já jsem během obcházení kolegů zjistil, že Poslanecká sněmovna je aktuálně velmi konzervativní. Když se podíváte na Senát, tak ten je ještě konzervativnější. Proto jsem se rozhodl tuto otázku řešit a v oblasti práv LGBT lidí prosadit aspoň další krok. Než aby tady zákon o manželství pro všechny zůstal zaparkovaný, připravil jsem spolu s ministerstvem spravedlnosti návrh kompromisní, který naše práva posune.

Chcete tedy k těmto dvěma návrhům přidat třetí. Co je jeho obsahem?

Ano, v mém návrhu je například to, aby se registrované partnerství nejmenovalo registrované. Registrovat se mají například auta, ale nebudeme registrovat dva lidi, kteří spolu chtějí žít v partnerském vztahu. Další věc, kterou chci změnit, je to, aby se partnerství dalo uzavřít na každém matričním úřadě. Když jsem byl místostarostou, obraceli se na mě přátelé, kteří chtěli uzavřít registrované partnerství, já jsem jim ale jako místostarosta nedokázal pomoci, protože máme jen čtrnáct vyjmenovaných úřadů pro uzavření registrovaného partnerství. Dnes se navíc jdete registrovat na jeden z těch čtrnácti matričních úřadů a sepíšete pouze písemné prohlášení před matrikářkou. Takže bych chtěl, aby se partnerství uzavíralo před starostou či místostarostou za povinné účasti svědků – tak jako v případě manželství. Aby obřad měl ten pravý náboj, který má mít.

Co je také zásadní, je společné jmění manželů. Není možné, že partneři/ky uzavřou registrované partnerství, a pak musí sepisovat nějaké smlouvy o tom, co si pořídili a nepořídili společně. Vyživovací povinnost, vdovské důchody, i to je přece důležité.

V čem se tedy váš návrh liší od toho, který již existuje?

Vzhledem k tomu, že vím, že pro konzervativní společnost, která je zastoupená ve Sněmovně, je neprůchodné stejnopohlavní manželství, daný svazek by se jmenoval partnerství.  A jelikož bohužel také vím, že dalším červeným hadrem pro mnohé jsou děti, ani ty v návrhu nemám. Byla by to komplikace pro přijetí zákona. Z pozice náměstka však mohu říct, že v mém kraji žije mnoho lesbických a gay párů, které společně vychovávají děti v pěstounské péči. V kraji se tomu nijak nebráníme, děti jim do pěstounské péče svěřujeme. Jediný problém je, že zákon říká, že žadatelem o pěstounskou péči je jen jeden z toho páru a druhý je pouze osobou posuzovanou v rámci společné domácnosti.

To, že jeden z rodičů nemá automaticky právo na informace o dítěti ve škole, v nemocnici, je ale docela velký problém, nemyslíte? Kdyby se s jedním rodičem něco stalo, dítě oficiálně žádného dalšího nemá…

Já tomu rozumím, ale jde mi o kompromis. Kompromis, který bude přijatý. Nechci, aby tady byl zablokován zákon, který zůstane ležet ve Sněmovně, a nedojde k jeho projednání. Osobně ani nebudu nijak bránit přijetí zákona o manželství pro všechny.

Podle průzkumu veřejného ochránce práv z roku 2019 si 96 procent LGBT lidí přeje mít možnost vstoupit do svazku, který se bude jmenovat manželství. Nemáte strach, že zákon, jaký chcete předložit vy, poskytne odpůrcům duhových rodin argument, že už se stejnopohlavním párům nějakým způsobem ustoupilo, a úplné narovnání práv to naopak ještě oddálí?

Ano, ale já zároveň říkám, že nechám projít zákon o manželství pro všechny. Když projde, tak ten můj už nebude potřeba. Mým záměrem je, aby byla připravena alternativa, kompromis. Pokud bude zákon s lepšími možnostmi schválen, ten druhý už ve hře nebude.

Takže váš zákon předložíte, až když neprojde zákon o manželství pro všechny?

Budu čekat do určitého času, ale nebudu čekat do čtvrtého roku Sněmovny.

Může otevřenost rodině škodit? „Máma je zvyklá o nás vědět všechno. Popsal jsem jí i první sex a už nechci,“ svěřil se dospělý muž6. 10. 2022

Co říkáte na to, že několik vašich kolegů z KDU-ČSL se spolupodílelo na návrhu zákona, jehož záměrem bylo ukotvit do ústavy manželství výhradně jako sňatek muže a ženy? Hodně mluvíte o konzervativních politicích, ale právě vaši kolegové možná patří k těm nejkonzervativnějším...

Ano, v KDU-ČSL jsou konzervativní poslanci, stejně jako jsou konzervativní lidé v ODS nebo v hnutí ANO. Nejkonzervativnější je pak SPD. Konzervatismus se projevuje napříč Sněmovnou. Ale mnoho poslanců z KDU-ČSL včetně mě tento zmiňovaný návrh nepodepsalo a myslíme si, že takové věci do ústavy nepatří.

A vy jste s vašimi stranickými kolegy, kteří tuto změnu ústavy chtěli prosadit, mluvil? Znáte jejich důvody?

Nutno zdůraznit, že za tímto návrhem nestojí KDU-ČSL, ale podala jej skupina poslanců napříč politickým spektrem. Myslím si, že to byla taková reakce na zákon o manželství pro všechny. Dle mého názoru to byla reakce zbytečná.

Dovolila bych si na závěr ještě jednu otázku, samozřejmě nemusíte odpovědět. Uvažovali jste s partnerem někdy o založení rodiny? 

Nikdy to nebyla naše touha. Děti nemáme a řekl bych, že v pětačtyřiceti letech už jsme na ně i staří. Jsem ze tří dětí, obě dvě mé sestry jsou starší a každá má tři děti. Já jsem je měl jako strejda na hlídání, bral jsem je na dovolenou, trávil s nimi čas. Ale to, že bych chtěl mít vlastní děti, uvnitř mě nějak není. 

Zdroj: Jiří Navrátil