
Manželství dvou gayů na Slovensku bylo „v rozporu se zákonem o rodině“. Nyní přišel převratný rozsudek, jenž jejich soužití uznává
Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, praví klasické moudro. A počínání řady gay/les párů jej jen potvrzuje – když totiž v jejich zemi nemohou uzavřít sňatek, letí do zahraničí, tam, kde tuto možnost mají. Faktem ale je, že v případě, vrátí-li se následně do vlasti, tento akt je jejich domovskou zemí zcela přehlížen. Má tak jen symbolický význam. Naopak ale platí, že pokud ze zemí, kde lze uzavřít jen registrované partnerství (či některou z jeho forem), partneři/ky vycestují do země, kde již lesby a gayové mohou vstoupit do manželství, je na jejich svazek (a z něj vyplývající práva) nahlíženo právě prizmatem manželství. Evropská legislativa je každopádně v tomto ohledu velmi složitá, není tedy divu, že v loňském roce vyzval Evropský parlament země EU, aby vzájemně stejnopohlavní manželství či registrovaná manželství uzavřená v jiných zemích plošně uznávaly, a to bez ohledu na vlastní legislativu. Cesta k tomuto stavu však bude nepochybně dlouhá, a tak každý malý krůček kupředu – byť vydobytý ostrým soudním sporem – je velkou výhrou. A jedním z těchto krůčků je nepochybně i nový rozsudek, který padl tento týden na Slovensku.
Manželé stejného pohlaví či registrovaní/é partneři/ky a jejich právo na pobyt
Když je člověk občanem Evropské unie, platí v jeho případě – při přestěhování se s manželem/kou či partnerem/kou do země v rámci Unie – právo pobytu na základě uzavřeného stejnopohlavního manželství či registrovaného partnerství. „Pokud se budete chtít přestěhovat do jiné země EU, která registrované partnerství neuznává, bude vaše partnerství považováno za řádně doložený trvalý vztah. Úřady hostitelského členského státu mají povinnost usnadnit vstup vašeho partnera nebo partnerky do země a pobyt na jeho území,“ uvádí tak evropská legislativa. Zcela jiná situace ale nastává v momentě, kdy manžel/ka či partner/ka pochází ze země mimo Unii a chce se (vzhledem k uzavřenému manželství či partnerství) stěhovat do vlasti svého protějšku.
Ve výše zmíněném případě se totiž „použijí pouze vnitrostátní předpisy týkající se přistěhovalectví.“ A rozhodující slovo mají imigrační orgány dané země. Přesně v této situaci se ocitla dvojice manželů, Slováka Jakuba Šanka a Argentince Mariana Ruize. Ti se před dvěma lety v Agentině, která manželství leseb a gayů umožňuje, vzali – a následně se rozhodli přestěhovat na Slovensko. Jenže tamní úřady (resp. cizinecká policie) odmítly Ruizovi udělit trvalý pobyt – manželství párů osob stejného pohlaví totiž země neuznává, a tak právní vztah, který dvojice nabyla díky sňatku, odmítala vzít v potaz. Důvod? Rozpor se slovenským zákonem o rodině (ten totiž definuje manželství jako výhradní svazek ženy a muže) a původ z tzv. třetí země. Přitom udělování trvalého pobytu na Slovensku lidem, kteří pocházejí z třetích zemí a uzavřeli sňatek se Slovákem/Slovenkou, je poměrně běžnou praxí. Ovšem musí se jednat o sňatek mezi heterosexuály.
Vleklý soud s nečekaně pozitivním výsledkem
Spor se dlouho vlekl – přitom cílem páru nebyla legalizace jeho sňatku, ale pouze získání trvalého pobytu, o nějž bylo žádáno vzhledem ke stabilnímu vztahu, který muži mají – což dokazovali oddacím listem. Na počátku tohoto týdne však vše vyústilo v poměrně (na Slovensko) překvapivý rozsudek, a to ve prospěch pro gay manžele. Krajský soud v Žilině dal totiž mužům za pravdu.
„Súd potvrdil, že zamietnutím žiadosti v tomto prípade došlo k neoprávnenej diskriminácii na základe sexuálnej orientácie a porušeniu práva na rešpektovanie súkromného a rodinného života a slobody pobytu (bránenie v návrate slovenského občana do vlasti),“ shrnul pak právní zástupce Ruize Peter Kubina. Dle jeho slov se zároveň jedná o první rozsudek svého druhu na Slovensku. „Verím, že pomôže aj ďalším osobám v rovnakej situácii,“ dodal Kubina s tím, že stát ještě vůči rozhodnutí soudu může podat kasační stížnost.