
„Většina lidí by se zastala týraného psa. Proč ne napadeného gaye?“ Strach z následků projevů náklonnosti zničil dvěma mužům vztah
Nyní jste nezadaný, ale měl jste přítele. Svěřil jste se mi, že jste neradi chodili na rande ven – necítili jste se bezpečně. Proč?
To proto, jaká je nálada ve společnosti. Tváříme se hrozně tolerantně, ale reálně jsou Češi banda xenofobů. Jiné je to možná tak v Praze, ale pokud jdete večer po Ústí chlap s chlapem za ruku a nedej bože si chcete dát pusu při čekání na autobus, vystavujete se velkému riziku. A nejspíš vám nikdo nepomůže. Přitom většina lidí by se zastala i týraného psa, kdyby něco takového viděla na ulici. Proč ne napadeného gaye? To nechápu.
Dostal jste se někdy do potenciálně nebezpečné situace?
Nejen potenciálně. Častokrát po nás někdo křičel. Divné pohledy už ani nepočítám. U nás v Mostě žije spousta lidí, kteří to nemají v hlavě v pořádku. Musíte si dávat pozor, na koho narazíte.
Zdá se, že své město nemáte moc v oblibě…
Nemám. Vyrůstal jsem tu a obecně mám pocit, že i když je to potenciálně fajn místo k životu, tak je zabité lidmi, kteří tu žijí.
Proč tam stále bydlíte, pokud jste tolik nespokojený?
Rád bych odešel do Prahy, ale na to zatím nejsou peníze. Ty hrozné nájmy, to nevím, jak bych sám utáhl. A jelikož nejsem zvyklý bydlet s nějakými cizími lidmi a nechci na tom nic měnit, nezbývá mi, než tu zůstat a ještě chvíli šetřit. Navíc tu bydlí moje mamka, která brzy bude v důchodu a já jí chci být oporou.
Tak to ani do budoucna na stěhování úplně nevypadá…
Je pravda, že je to zatím ve stadiu snu. Ale nemůžu jen tak opustit rodinu, to se nedělá. Mamka je na mě hodně fixovaná, takže odejít od ní, to by byla velká rána. Jsem v podstatě v pasti. Mám mamku rád, nechci, aby to vyznělo tak, že mě brzdí, ale nechápu, jak někdo může jen tak všechno nechat za sebou a jít. Je to sobecké. Moje potřeby nejsou jediné, o které se musím starat.
Máte zkušenosti s nepříjemnými situacemi na ulici. Co ostatní kolemjdoucí? Zastali se vás někdy?
Málokdy. Každý si většinou hledí svého a dělá, že nevidí. Takže jsme si s přítelem na ulici zvykli fungovat jako kamarádi. Projevovat si emoce, které jsou pro páry chlap-žena běžné, nám prostě není dopřáno. Setkal jsem se i s názorem, že pokud jsem si s přítelem na veřejnosti blízko, že tím vlastně provokujeme. Že nějak narušujeme veřejný pořádek nebo nevím. A tím pádem si (asi?) zasloužíme, aby na nás někdo vyběhl.
„Vyběhl“ na vás někdy někdo i fyzicky? Myslím tím, že nezůstalo „jen“ u slov?
Častokrát bylo blízko k nějaké fyzické konfrontaci. Jenže to já zase nemůžu – se až tolik bránit. Byli jsme sice dva kluci, ale ani jeden nejsme nějací ranaři. Zatímco ti, kdo na nás slovně a někdy i jinak útočí, bývají často v přesile.
Mají tito lidé něco společného? Že třeba už dopředu tušíte problém?
Z devadesáti procent jsou to chlapi. Ženy málokdy něco takového spustí. A nechci působit jako rasista, ale často se do nás navážejí jiné minority. Sami vědí, jaké to je, když třeba na slušného Roma někdo kouká skrz prsty jen kvůli jeho barvě pleti, tak nechápu, proč se pouští do nás. Nicméně je pravda, že na nás dost často vystartovali chlapi, kteří byli mírně řečeno zanedbaní, postávali v takových těch tlupách… Takže asi úplně o ty uvědomělé jedince nešlo.
Proč jste se s partnerem rozešli?
Problém byl právě v tom stěhování. On chtěl jít do Prahy, ale já tady mamku prostě samotnou nechat nemůžu. A on zase nechtěl žít v Mostě – přesně z těch důvodů, které jsem vám teď vyprávěl.
Takže odešel sám?
Ano. Má už někoho jiného, bydlí tam a zdá se spokojený. Dost mě to ranilo.
Pravděpodobně víte, co se událo na Slovensku. Cítíte se v Čechách bezpečně?
Necítím. Když jdu po ulici sám, je to lepší, ale už se nechci s nikým vodit za ruku nebo se projevovat jako gay. Bojím se. Lidi jsou blázni, dokáží na sebe útočit úplně bez důvodu, a to přesně se ukázalo na Slovensku. Lidi se navzájem nenávidí kvůli předsudkům a mediální masáži. Opakují jako ovce názory, které se pěstují v jejich sociální bublině a nejsou schopní kriticky myslet.
Obáváte se projevů některých veřejně známých lidí – třeba politiků? Myslíte si, že mohou podněcovat nenávist až do té míry, že dojde k nějakému podobnému útoku i u nás?
Síla médií je obrovská, samozřejmě, že je to problém. Nikdy jsem nepochopil, jak může třeba prezident České republiky být tak nenávistný k trans lidem. Proč? Udělali mu něco?
Pak když si představíte nějakého morálně a intelektuálně zaostalého jedince, který je ochoten se v baru prát pro nedopitý pivo, jak poslouchá vrcholné představitele naší země, co si z toho vezme? No že nesnášet některé lidi jen za to, jací jsou, je v pořádku! A problém je na světě, pokud je ten zaostalý jedinec navíc ještě pošuk a má nějaký přístup ke zbrani.
Myslíte si, že je Česko bezpečné místo k životu?
V porovnání s jinými zeměmi na tom nejsme nejhůř, ale ani nejlíp. Hodně se toho tady podceňuje. Sice se říká, že na západě dělají z komára velblouda, ale připadá mi, že jsou na některé situace víc připraveni než my. Když se něco stane tady, všichni zamrznou, protože nebudou vědět, která bije. Vždyť nejsme schopní postihnout ani ty, kdo otevřeně do médií chrlí nenávist. Co asi uděláme s dalšími následky? Zavřeme jedince, který vystřílí bar? To už bude pozdě. Nenávist se nám tu koření už teď. Teď je čas s tím něco dělat. Dřív, než se někomu něco stane – jako na Slovensku.