Alexandros Samaras má alergii na chmel, a tak hledal alternativu za pivo. A našel! Dnes za výrobek sbírá jednu cenu za druhou
: Alexandros Samaras má řecké kořeny, a tak by si přál dostat se s jejich výrobkem i do své domoviny. „Dostat se tam na trh je pohádka budoucích let,“ dodává s tím, že se dnes věnují hlavně českému trhu, ale cíle mají rozhodně vysoké. Pro náš magazín poodkryl i tajemství své řecké rodiny a prozradil, jak poznat správný cider.
Jaký je váš příběh s Řeckými kořeny?
Situace byla taková, že jsou moji prarodiče uprchlíci z Řecka. Tam koncem druhé světová války probíhala občanská válka a spousta dětí a rodin muselo utéct někam do bezpečí. Docestovali přes východní blok až do Československa, kde zapustili kořeny. Můj táta už tu vyrůstal a já se tu také narodil, na Opavsku. Tady je velká komunita řeckých uprchlíků.
A v Řecku ještě máte nějaké příbuzné?
Máme tam rodinu, mimo jiné taky vzdáleného příbuzného, který se jmenuje stejně jako já. Je to bratranec mého táty. Část rodiny se do Řecka vrátila. Máme tam takovou druhou větev, která se vrátila zpět do domoviny a žije tam.
Jaká je kulturní rozdílnost mezi Řeky a Čechy?
Můj děda to vždy krásně popisoval. Řekové jsou hrdý národ a jsou hrdí na svou historii a častokrát možná až moc. Hodně lpí na minulosti a na tom, o co se zasloužili. Nedívají se moc na to, co se děje okolo a co by mohli zlepšit. Češi mi přijdou v některých věcech podobní. Jsou hrdí na určité prvky v kultuře, ale nejsou tak silnou pospolitostí. Děda si vždy postesknul, že Češi jsou opravdu hodně vynalézaví a progresivní, a že by tak na sebe měli být pyšnější.
Umíte Řecky?
Jen to podstatné. Objednat si v restauraci a domluvit si základní věci. Chtělo by to trénink a odstěhovat se tam na pár měsíců.
Máte tedy řecké kořeny. Snažíte se přenášet řeckou kulturu i do vašeho startupu? Motivy, vzory?
Že bych se aktivně snažil do projektu zanést prvky řecké kultury se říct nedá. Samozřejmě vnímám svoje kořeny, Řecko mám rád a často tam jezdím za rodinou a přáteli. Díky zázemí a kontaktům jsme tam letos na jaře točili jedno z našich letních videí, ale to je zatím vše, co jsem byl schopný pro náš projekt využít.
Spíše vždy uvažuji, jestli je nějaká cesta, jak se časem s produktem do Řecka dostat. Je to taková fantazie. Vrátit se do pomyslné domoviny a zaangažovat se na trhu by bylo fajn. Ale podnikání tam moc nevzkvétá. Ambice běžného řeckého obyvatele je pracovat ve státní sféře. Není tam mnoho značek, na které by mohli být pyšní. Jsou ale třeba pyšní na produkty jako je olivový olej a další suroviny typické pro dané místo. Dostat se tam na trh je pohádka budoucích let.
Jak jste se tedy vy sám dostal k cideru? Jaký je váš příběh?
Já jsem alergický na pivo a na chmel. Takže jsem hledal alternativu. Vždy, když jsme šli s kamarády na pivo, tak jsem se snažil najít něco pro mě pitelnějšího. Víno v hospodě není úplně košer a drinky si odpoledne taky nedáte. Takže jsem hledal něco, co si dám i odpoledne a bude to plnohodnotná alternativa piva. Na trhu tu nějaké značky byly, ale měl jsem pocit, že tu chybí dostupný řemeslný cider.
Byl to tedy ten moment, kdy jste si řekl „tak a budu vyrábět cidery“?
Delší dobou jsem měl pocit, že na trhu chybí stabilně kvalitní, a hlavně dostupný cider. Můj dobrý kamarád Petr Musila na projektu ciderů už rok pracoval, a já měl možnost se k projektu přidat a společně s Petrem jej posunout novým směrem. Sice to nebylo nic plánovaného, ale zároveň to nebyl ani „heuréka“ moment, jak by si třeba někdo představoval.
Jste velmi mladý. Nenahlíží na vás ostatní podnikatelé s rezervou?
Nemyslím si. V komunitě lidí, kde se pohybuji, to není nic zvláštního. Mám pocit, že za inovativními projekty je mnoho mladých lidí, kteří se snaží něco vybudovat. Nikdy jsem neměl ten pocit, že by tu byla nějaká zášť vůči mladým podnikatelům. Možná ze sfér starší generace, ale to bych asi spekuloval. Takovou zkušenost nemám.
Pro koho vlastně cidery jsou?
Jsou absolutně pro všechny. Je to alternativa piva, ale neznamená to, že je to jen pro ženy. Máme navíc i nealko, a to je super inovace. To na trhu vůbec není. V tomto případě se nejedná jen o jablečný mošt nasycený bublinkami, i nealko cider necháváme kvasit, avšak speciálními kvasinkami, které netvoří alkohol.
Myslíte si, že jsou k tomuto nápoji ve společnosti předsudky? Že je jen pro ženy? A ne pro chlapy? Vnímáte to ve společnosti?
Předsudky ve společnosti určitě jsou. Velký podíl na tom mají marketingové kampaně, komunikující cidery výhradně na ženy. A také produkty různých extravagantních příchutí, které jsou vesměs jen přeslazené míchané drinky. Ty by správně v kategorii ciderů neměly co dělat, ale je to bohužel situace, kterou volná legislativa v tuto chvíli umožňuje.
Společnost tak má poněkud zkreslenou představu, co to vlastně cider je a pro koho je určený. Například ve Velké Británii, která má také silnou pivní kulturu, je cider plnohodnotným nápojem, který si klidně dá i pivař, když zrovna nemá na pivo chuť. Rádi bychom, aby měl cider takové místo i u nás v Česku. Obecně si myslím, že je cider nápojem pro všechny, nerad bych, aby se zbytečně škatulkoval.
Jaká ocenění máte a za jaké cidery?
Náš největší úspěch jsme zatím sklidili na soutěži International Cider Challange, kde naše třináctka získala bronzové ocenění v kategorii tradičních ciderů a stejný úspěch měl taky náš Nealko Original v kategorii nízkoalkoholických ciderů. Dále jsme taky získali ocenění Obal roku za design a obalové řešení plechovky. Pravdou však je, že jsme se zatím mnoha soutěží neúčastnili, na to bychom se rádi soustředili příští rok.
Vy jste na startup dva. Už jste kolegu několikrát zmínit. Jak to tedy ve dvou funguje?
Já se věnuji té komerční části a on zajišťuje výrobu. Petr je můj kamarád od dětství. Jsme taková nerozlučná dvojka a vždy jsme se bavili o tom, že bychom spolu chtěli nějaký projekt rozjet. Jen jsme nikdy neměli představu o tom, co by to mělo být. Nápadů bylo spoustu, ale nikdy to nebylo nic, co by vyloženě „kliklo“. Ale v ciderech jsme potom viděli velký potenciál.
Takže máte jasně rozdělené role?
V tuhle chvíli tak napůl. Samozřejmě v těch základních dovednostech je to jasné. Ale tím, že je to startup, tak oba děláme, co je potřeba. Kolega je sice vystudovaný chemik, ale jde se mnou třeba mezi zákazníky a snažíme se společně produkt prodat. Nebo já sednu do auta a rozvážím přepravky. Chodíme do skladu a balíme krabice. Role jsou sice jasné, ale nemají přesné hranice. Jsme na to prostě dva a musíme pracovat společně na všem. Nechci ale říct, že je to jen o nás dvou, na projektu pracují i další lidi. Ale v tuhle chvíli je ten byznys určitě o nás dvou. Musíme to tvrdě odpracovat.
Jaké to je pracovat s nejlepším kamarádem?
Je to supr. Když ten člověk má vědomí toho, že vás někdo podrží, když se něco nedaří, tak je to fajn. Nechci říci, že se stále něco nedaří. Ale když se něco děje, tak je tu ten druhý, který si prochází tím samým a umí mu pomoci a poradit. Můžeme se navzájem svěřit a odlehčit si toho tlaku. Je to velká pomoc. Víme, co od sebe očekávat.
Pojďme teď zpátky k ciderům. Prozraďte, prosím, jak na takový domácí cider? Mohou si ho lidé připravit i podomácku? Co byste jim doporučil?
Se ciderem to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na internetu se dá najít spousta rad a návodů, jak si vyrábět domácí fermentované nápoje. Dokonce se prodávají sady základních potřeb pro výrobu ciderů, kombuch a třeba i piva. Společně s těmito „starter kity“ mohu doporučit knihu, která se dopodrobna zabývá právě různými typy fermentace, The Noma Guide to Fermentation.
Konkrétně u výroby ciderů je však klíčový především výběr jablečných odrůd a také kvasinek, které výrazně ovlivňují chuťový vjem. Dále se pak hraje s celkovým procesem kvašení, délkou a teplotami, důležitá je také následná doba zrání. Dá se říct, že první fáze výroby cideru je trochu experimentování á la pokus omyl.
Není cider už na podzim či přicházející zimu moc studený? Neexistuje třeba i teplá varianta?
Ideální teplota pro podávání cideru je prakticky identická jako u piva, přičemž pivo se konzumuje i přes zimu a teplota u něj není překážkou. Osobně si myslím, že je to především ovocným charakterem cideru a jeho schopností osvěžit v teplých letních dnech, proč jej má spousta lidí zafixovaný jako letní pití.
Jak však zmiňujete, na rozdíl od piva se cider ohřát dá a výhodou je, že zůstane stále pitelný. A nejen to, je to vlastně velmi příjemný nápoj, často podávaný například se skořicí. Máme v plánu představit na našem Instagramovém profilu recept na teplou variantu cideru, pravděpodobně s naší višňovou příchutí.
Máte nějakou radu, jak třeba poznat špatný a dobrý cider?
Jestli je cider dobrý nebo špatný je, stejně jako u všeho, subjektivní hodnocení. Nicméně já osobně nemám rád, když je cider příliš sladký. Přidávat cukr do cideru je praktika běžná hlavně u průmyslové výroby. Nicméně jsou i řemeslní výrobci, kteří si nevystačí s cukrem získaných z jablek a chtějí ho do svého výrobku přidávat. Je běžné taky přidávat aromata, barviva a konzervanty, to je většinou pro mě známka ne příliš kvalitního produktu.
Jsem taky hodně háklivý na kvasinkovou pachuť, která často přebíjí chuť jablečných odrůd. Kvasinky, když se správně neodfiltrují, zanechávají na jazyku pachuť, která podle mě do cideru nepatří. Náš výrobní proces máme tak vyladěný, že tento nežádoucí chuťový vjem v produktu nemáme, proto mi náš cider chutná nejvíce.
