Dělat chyby je poučné a motivující. Nebojte se ani náležitě politovat – vědci zaručují, že mozek vám zabrání udělat tutéž chybu znovu
Ačkoliv v pubertě jste si nepochybně ústa (v pomyslné rovině) nabili ještě mnohokrát, i tehdy jste se díky svým chybám rozhodně mnohé přiučili. Třeba to, že různé typy alkoholu není záhodno míchat. A i když následná dospělost bývá často prezentována jako období, kdy člověk „zmoudří“, pravdou vlastně je, že v mnoha směrech jen zúročuje celou řadu vlastních poznatků, které načerpal díky svým chybám. „Dělat chyby nám dává příležitost věnovat více pozornost novým informacím a začlenit je do mysli, díky čemuž se zlepší nejen naše učení, ale také výkon,“ shrnul tak docent psychologie Jason S. Moser. Chybování má ale (pro někoho možná docela paradoxně) i celou řadu dalších pozitivních dopadů…
Když chyby motivují
Možná, že když uděláte nějakou tu chybu, hned začnete zpytovat své svědomí a propadnete sebelítosti. Ano, je pravda, že když si v záchvatu nákupní horečky pořídíte půlku šatníku v o číslo menší velikosti zaslepeni vírou, že alespoň náležitě vyniknou vaše křivky, je to nejen chyba, ale i k pláči. Ovšem pokud skutečně platí to, co vyzkoumali odborníci z Berkeley, je to vlastně skvělý přístup a udělali jste první krok k tomu, abyste nadbytečná kila shodili! Totiž: samozřejmě, že vědci se nezabývali nesoudnými shopaholiky, ale zaměřili se na reakce studentů poté, co propadli u zkoušky. Zatímco skupina těch, kteří propadli a následně k sobě byli soucitní a uklidňovali se klasickými frázemi, jak na sebe nemají být přísní, vykázala výraznou míru motivace pro další studium, skupina sebevědomých propadlíků, co zaujali stanovisko, že přeci musí být chytří, když studují na Berkeley, si jen (bez jakéhokoliv studijního posunu) posílila své ego. Zaplačte si tedy nad malými džínami a pak vyrazte běhat… úspěch je vědecky zaručen!
Tak trošku nepoučitelní?
Ačkoliv „chybovat je lidské“, člověk sám může být v některých momentech naprosto nepoučitelný. Zatímco tedy platí, že opakovaný vtip vtipem být přestává, opakovaná chyba se stává chybou o to větší. Na druhou stranu – na to, aby se člověk dopustil téže chyby, musel by být – minimálně podle britských vědců – vlastně „lidskou anomálií“. V rámci svého výzkumu totiž zjistili, že lidský mozek dokáže vyslat „včasný varovný signál“, který nám pomáhá vyhnout se opakování minulých chyb. A protože mozek je skutečně pořádná „mašina“, zvládá celou situaci vyhodnotit a adekvátně reagovat během pouhé 0,1 vteřiny!
Chybovat je… objevné
Podstata našeho lidství v chybování spočívá. Chybami se prostě učíme. I když ne všechny chyby nutně ústí v něco pozitivního a skvělého, mnohé ano. Vždyť nebýt chyb, doposud by řada mužů (a vlastně i žen) byla ochuzena o nějaké to sexuální dobrodružství! Viagra, tedy lék na impotenci, vznikl totiž de facto díky chybě farmaceutické společnosti – ta byla původně přesvědčena, že vyrábí lék pro pacienty s anginou pectoris, jenže se ukázalo, že svůj účel vůbec neplní. Ovšem plnil účel úplně jiný, který zná dnes každý….
Mnozí by však bez lidského chybování byli ochuzeni úplně o všechna dobrodružství – protože i vynález kardiostimulátoru je vlastně výsledkem vědecké chyby (či omylu, chcete-li). Když inženýr Wilson Greatbatch sestavoval obvod oscilátoru pro měření vyšších tepových frekvencí s nově dostupným křemíkovým tranzistorem, namísto rezistoru s odporem 10 000 ohmů totiž použil rezistor s odporem stokrát vyšším… A tato chyba tak následně zachránila (či prodloužila) stovky tisíc životů.
Vím, že nic nevím!
Člověk ale nemusí díky chybě přímo něco vynaleznout. Podle odborníka na lidský mozek z Columbia University Stuarta Firesteina (mimochodem, napsal přímo knihu s názvem Failure: Why Science is So Succesfull) je vlastně i cesta cíl. A je-li tato cesta „dlážděna“ chybami, je to zcela v pořádku. „Když experiment selže nebo nefunguje tak, jak jste čekali, znamená to, že existuje něco, co jste nevěděli. A tak musíte vše přehodnotit a ptát – co se stalo? A proč?“ vysvětluje. Mimochodem, traduje se také historka (ač existuje mnoho jejích verzí), že když se Thomas A. Edison snažil vynaleznout nový typ baterie, po více jak pěti měsících a téměř 10 000 neúspěšných a chybných experimentech se jej jeho přítel zeptal, jestli náhodou jeho nedostatečné výsledky nejsou ostuda. A Edison prý s úsměvem odpověděl: „Výsledky! Já mám spoustu výsledků. Znám nyní tisíce věcí, které prostě nefungují…“
A tak se nebojte občas nějakou tu chybu udělat (a případně se i hezky politovat). Minimálně získáte motivaci do budoucna na svých schopnostech a dovednostech zapracovat – a když vám bude přát štěstí, třeba i vaše chyba nakonec povede k vynálezu něčeho skvělého a inovativního. A když ne, minimálně zjistíte spoustu nových (byť třeba úplně nepotřebných) věcí…
