Mladík, který vraždil před slovenským gay klubem, nenáviděl LGBT lidi, Židy a adoroval Rusko. V jeho „manifestu“ by se našla i řada Čechů
Jmenuje se Juraj Krajčík a údajně je absolventem školy pro mimořádně nadané děti (tedy, spíše byl, nakonec totiž spáchal sebevraždu). Možná i vzhledem ke své nadprůměrné inteligenci si dal na svém útoku skutečně záležet – jak totiž naznačuje to, co publikoval na sociálních sítích, svůj útok a cíle si vybíral s nesmírnou pečlivostí a mnoho měsíců předem. Byl přesvědčen, že homosexualita je židovským vynálezem, a tak se rozhodl zaměřit právě na Židy a gaye. I proto si vyhlédnul bratislavský gay klub, který pečlivě sledoval řadu týdnů před samotným útokem. Začít chtěl prý se zabíjením v budově, kde se setkávají ortodoxní Židé (ostatně, celý Krajčíkův manifest pojmenovaný „Volanie do zbrane“ začíná poměrně jasně: „It’s the jews. It’s the jews. It’s the jews. They all have names and addresses. The people responsible for our situation have names and addresses. The jews responsible have names and addresses”) a odtud se až přesunout ke klubu Tepláreň. Nakonec ale plán změnil a začal se „snadnějším cílem“…
„Volanie do zbrane“
Ukazovat na Židy, LGBT lidi, vyzdvihovat „bílou rasu“, poukazovat na celosvětové spiknutí a zamlčování pravdy, a to v režii zaprodaných médií – to někomu může znít jako výplod pomatené mysli. Krajčík píše: „Každý vie, v čom je problém, ale nikto nie je ochotný urobiť nič, aby to zastavil. Všetci vieme, kto sú hlavní zodpovední „ľudia“, ktorých hlavy a nosy musia byť odseknuté, kto môže za celý tento chaos. Kto môže za nekontrolovaný nárast nebielej imigrácie do Európy a USA. Koho viniť za vzostup degenerácie, homosexuality, transgenderizmu, deviácie všetkých foriem. Koho viniť z masového vymývania mozgov verejnosti prostredníctvom médií, novín a teraz aj sociálnych sietí. Koho viniť za to, že nás finančne zotročuje. A v poslednej dobe, koho viniť za presadzovanie určitej formy úplnej sociálnej kontroly… Každý, kto má oči vie, kto je zodpovedný. Stále sa však nič nemení – zatiaľ. Zmýšľanie našich ľudí – a našimi ľuďmi myslím tých, ktorí už vedia, čo sa deje a čo sa musí zmeniť, aké ciele treba splniť – je ešte stále príliš otrávené propagandou nášho nepriateľa.” Jak moc „pomatená“ ale taková mysl je prizmatem toho, že v podstatě celý tento výrok by s naprostým klidem pronesla i poměrně velká část české populace, která se jako jeden člověk šikuje za osobnostmi typu Jany Zwyrtek Hamplové a jí podobných? Samozřejmě, že ne každý do ruky hned vezme zbraň, ovšem zatímco přání je otcem myšlenky, myšlenka by klidně mohla být i „matkou činu“…
My v Česku jsme mohli docela dlouho žít v iluzorní představě bezpečí, v představě, že jsme národ tolerantní a liberálně smýšlející. Dění posledních měsíců ale naznačuje, že atmosféra ve společnosti se změnila – lidé hledají „viníky“ a „nepřátele“. Je to přirozené. Ale velmi nebezpečné – ostatně, právě rétoriku, která národu veřejného nepřítele č. 1 předkládá, zvolili třeba v Polsku (ano, tam se jím stali právě LGBT lidé).
Je až ironické, že jeden velmi nenávistný skandál aktuálně otřásá i Spojenými státy: rapper Kanye West vzbudil všeobecné pobouření nejen svým zahráváním si s rasismem (jak paradoxní), ale především svým příspěvkem na sociálních sítích zaměřeným právě proti Židům. Ano, dočkal se okamžité reakce, která byla vesměs pobouřená. Na druhou stranu – i s názory, které jsou navenek nepřijatelné, se mnozí lidé v teple svého domova, neviděni a neslyšeni, rádi ztotožní. Rádi se sdruží na neviditelných fórech a jejich počty budou postupně narůstat. A pak – protože v jednotě je síla – teprve vyrazí ven, na světlo světa. Je pak v důsledku jedno, zda podpoří válku na Ukrajině, budou provolávat slávu Putinovi, nebo vyjádří odpor k LGBT lidem, Židům, černým, žlutým, puntíkatým. Terč jejich nenávisti může být libovolný. Ten, na koho svalit vinu, se totiž hledá snadno. Dejme si pozor, může to být nakonec kdokoliv z nás.
P. S. Účty Kanye Westa byly na sociálních sítích zablokovány. Stejně tak byl zablokován i twitterový účet útočníka ze Slovenska. V Česku je nyní žhavým tématem zákon bojující proti dezinformacím. Ačkoliv v mnoha případech skutečně může být obtížné najít tenkou linii, od níž lze obsahy označit jako dezinformační, mějme na mysli, že právě toto jsou zdroje, na nichž lidé jako Krajčík staví svou existenci. „Pôvodne som chcel uviesť úplný zoznam cieľov, ale rozhodol som sa opačne. V prípade, že prežijem prvý deň, nechcel by som, aby moje ciele vedeli, že sú na zozname, a podľa toho posilnili bezpečnosť. Nikdy neviete, kde sa potulujú šmejdi, ktorí by to vyzradili. Takže si budete musieť počkať. Alebo možno nikdy nebudete, čo by však bolo nešťastné,“ napsal také. Věřme hlavně v to, že se nenajdou šmejdi, kteří by chtěli v Krajčíkově díle pokračovat…
