Nikomu nechyběli a nikdo je nehledal. Dva gayové z Prahy skončili zakopaní za domem, ve kterém bydleli
V červnu roku 2004 zasáhla Prahu děsivá tragédie. Tu ovšem nezpůsobil ani osud ani živel, ale krutá lidská ruka, která připravila o život dvě oběti.
Začalo to jako běžný pracovní den: Dělníci upravovali utržený svah za rodinným domem ve Strašnicích. Vše, co se dělo poté, co bagrista nastartoval motor, vyznívá, jako by šlo o výstřižek z kriminálky. Jakmile se v zemi objeví ostatky, dalo by se čekat, že dorazí rusovlasý hrdina, který si nasadí sluneční brýle a do pětačtyřiceti minut (ku potěše diváctva) najde vraha. A obyvatelé Miami jsou opět o něco více v bezpečí.
Tentokrát se ovšem nejedná o seriál a hrůzné nálezy nejsou atrapy z dílny šikovných rekvizitářů. Jde o skutečná těla kdysi živých lidí, kteří si prošli peklem. Policie dorazila záhy a spustilo se vyšetřování – mnohem pomalejší než v televizi, avšak opravdové a seriózní.
Informace se dostane až k Janu Štočkovi – kriminalistovi z pražské mordparty, respektive z oddělení vražd, který o své práci hovoří i v podcastu zveřejněném na Novinky.cz.
Z kostí bylo zřejmé, že v zemi neležely desítky let. Někdo byl pohřben nedávno. A jak se ukázalo, nešlo jen o jediného nešťastníka. Těla byla v improvizovaném hrobu dvě. Oběti však pravděpodobně nebyly pohřbeny najednou, jak by někdo mohl čekat. Jedny pozůstatky čítaly už pouze set kostí, druhé však stále obalovala měkká tkáň. Fáze rozkladu tedy byly diametrálně odlišné.
Jaký to musel být pro majitelku vilky šok, když zjistila, co se za jejím domem skrývá? Možná ji hned napadlo, kdo mohou ony nebohé oběti být. Vzpomněla si totiž na nedávnou situaci, kterou musela řešit:
Uvedla, že v přízemí domu měli v minulosti pronajaté bydlení dva postarší partneři – pánové jmény Štefan Kiss a Miloš Knorr, kteří se živili jako ostraha v obrazárně. Když však jednou přišla byt zkontrolovat, k jejímu překvapení se ve dveřích objevil mladší muž snědší pleti, který jí tvrdil, že tam bydlí společně s dalším mužem. Asi hádáte správně, že nešlo ani o Miloše Knorra, ani o Štefana Kisse. A odhadnout jste nejspíše zvládli i reakci majitelky nemovitosti, která neznámé lidi okamžitě vykázala. Předtím si však stihla opsat jejich občanky, a to se nyní vyšetřovatelům velice hodilo.
Zjistili, že jde o dva mladíky, kteří teprve nedávno opustili výchovný ústav. Ten jim nejspíš ale co do výchovy moc nepomohl: Většinu času od té doby totiž trávili ve společnosti narkomanů a dalších – jak zaznělo v podcastu – pochybných existencí. Peníze si zajišťovali přivýdělkem jako hlídači a nějaké výhody prý měli získávat i díky homosexuálním románkům.
Netrvalo dlouho a díky spolupráci pražských zubařů byly identifikovány ostatky jedné z obětí – té, jejíž kosti ještě stále pokrývala tkáň. Skutečně se jednalo o jednoho ze starších partnerů, kteří ještě před půl rokem ve vilce bydleli. Vyšetřovatelé tak už s větší jistotou pracovali s teorií, že se oběťmi stali oba. A to i proto, že prý oba ze dne na den před pár měsíci přestali chodit do práce. Možná vás napadá: A to nebylo nikomu divné? Nikomu nechyběli? Smutnou odpovědí je, že nejspíše ne. Mezi hlídači prý není tak vzácné, že se jednoho dne prostě rozhodnou práce zanechat. Navíc ani jeden z pánů nebyl v blízkém kontaktu s další rodinou.
Dva mladíci, po kterých díky opsaným občanským průkazům mohli vyšetřovatelé snáz pátrat, se mezitím přesunuli do Ústí nad Labem. Měli opět žít v domku se zahradou u staršího homosexuálního muže, kde byli zadrženi spolu s dalšími podezřelými.
Při výslechu se vyšetřovatelé od jedné ženy, která byla dvojici mladíků blízká, dozvěděli, že je byla kdysi ve vilce ve Strašnicích navštívit. Příjemné posezení to ovšem nebylo, protože bytem prostupoval silný zápach a mladíci cosi vařili ve velkém hrnci. Když jeden z nich odklopil poklici, ukázalo se něco nemyslitelného: lidská hlava a některé další části těla. Jiné se pro změnu měly péct v troubě.
A jak tedy starší partneři zemřeli?
Mladíci se je pokusili zabít dokonce více způsoby, než se jim to konečně povedlo. Napoprvé zvolili rtuť v jídle. Po té ovšem jedna z obětí došla pouze silné nevolnosti. Tu si pachatelé vyložili jako šanci ji udusit polštářem. Prý nevěděli, co mají dělat.
Druhá oběť si prožila elektrickou ránu, a to poté, co ji jeden z mladíků vmanévroval do vany. Po rtuti muži též nebylo dobře a snad uvěřil, že mu teplá koupel od záhadné nevolnosti pomůže. Pachatelé mu do vody hodili zapojený vařič. Ten však vyděšený muž stihl odstrčit dřív, než vrazi doufali. A tak přežil již druhý pokus o jeho vraždu. Namísto pomoci se mu ale dostalo další zrady: Úderů vázou z tlustého skla, kterou jeden z pachatelů popadl a použil ji na vyčerpaného člověka jako zbraň. Ani to však nestačilo. Vše završil ručník kolem krku, kterým byl muž v bezvědomí uškrcen.
Je neuvěřitelné, jak silné žaludky pachatelé měli. Po všem tom zlu, které už stihli napáchat, ještě těla rozřezali pilkou na železo. Ostatky totiž zapáchaly a bylo potřeba s tím něco udělat. Je to k nevíře, ale jako logická volba se pachatelům zdálo vaření ostatků první oběti v hrnci / pečení na plechu v troubě. Takto upravené části těl se pak pokusili splachovat do záchodu. Ten se ovšem nečekaně několikrát ucpal. Větší části těla tak zakopali na zahradě a přidali k nim i ostatky druhé oběti, kterou už neměli sílu tepelně upravovat. Tím se vysvětlila záhada rozdílného stavu rozkladu těl v improvizovaném hrobu.
Jak vysoké tresty dostali jak oba pachatelé, tak žena, která o nakládání s ostatky věděla a nic neřekla, si můžete poslechnout na webu Novinky.cz, které přišly s podcastem, jenž celý příběh mapuje.
