Adam Pavlovčin: "Na střední jsem se tvářil jako hip-hoper, to už rozhodně nechci opakovat. Můj nynější extravagantní styl mi sedí více"
Adame, než se dostaneme k vašemu šatníku: Předem gratuluji k novinkám. Můžete shrnout, o co přesně jde?
Nedávno mi vyšel nový singl Moving On, ke kterému – když už se máme bavit o šatníku – patří nějaký signature look, který se bude objevovat i v klipu. Písnička je o mé cestě, posunu. O tom, že je v pořádku odejít od něčeho toxického a je důležité být spokojený sám se sebou. Každou písničkou si vypisuji svoje srdíčko – jak vždycky říkám –, takže je to samozřejmě i o lásce.
O jakém looku hovoříme?
O síťovaném úpletu s kamínky od české značky Preciosa Crystals. Aktuálně nejvíc spolupracuji s Honzou Černým, se kterým jsme společně přemýšleli, jak klip odlišit od mého běžného oblečení, které nosím na vystoupení. Nakonec jsme vymysleli právě takovou síťovinu ve žluté barvě. Je to vlastně body s dlouhým rukávem. Působí jako druhá pokožka, člověk se v tom celý třpytí. Jde o jakési znázornění pocitu svobody ve vlastní kůži. Během vystoupení postupně během tance (symbolicky s příběhem obsahu písně) sundávám vrstvy oblečení, až právě na tu poslední, což je tento kousek.
Tento nápadný kousek ale není jediný výrazný, který se ve vašem šatníku ukrývá. Jak byste popsal svůj styl všeobecně?
Můj styl jako takový nelze podle mě úplně definovat, ale určitě mě velmi inspirují světoví umělci a taky sedmdesátá a osmdesátá léta. Můžeme říct, že se jedná o extravagantnější oblečení, pokud bych se ale prošel třeba po Londýně, mám pocit, že bych úplně splynul. Oblékám si prostě to, co mě baví. Určitě vždycky začínám při siluetě. To je pro mě nejdůležitější – aby se mnou silueta fungovala. Většinou se snažím zvýraznit partie, díky kterým se cítím dobře.
Můžete uvést příklady?
Většinou je to vyšší pas, abych si prodloužil nohy. Taky si třeba rád zvětšuji záda širokými rameny. Hodně mi záleží na tom, jak je věc ušitá: Když je třeba trochu oversize, hned to působí jinak.
Dá se říct, že svým oblékáním vždycky vytváříte nějaké své alter ego, anebo přesně takový je Adam Pavlovčin?
To je skvělá otázka. Alter ego je na pódiu vždycky přítomné. Nevystupuje jenom Adam Pavlovčin. Od devátého května oficiálně vystupuji jako Adonxs – jde o alter ego, které existuje už velmi dlouho, jen jsem se ho rozhodl zveřejnit až teď. Už v době mého pobytu v Londýně to bylo moje umělecké jméno, jen jsem oproti nynějšku vystupoval s kapelou.
Co mi můžete říct o Adonxsovi?
Adonxs rozhodně víc riskuje. A to nejen ve výběru oblečení, ale i v projevu a prezentaci na pódiu. Legenda o Adonisovi se spojuje s fyzickou silou. U mě by to bylo spíše o mentální síle: Adonxs si může na pódiu dovolit cokoli, cokoli si obléct… Stává se veřejnou osobností a Adam Pavlovčin zůstává v osobním životě.
Už víme, co nosí Adonxs. Co nosí v soukromém životě Adam?
Když jdu s kamarády na kávu, snažím se víc orientovat třeba na nějaký designérský kousek nebo na udržitelnost. Nikdy jsem si nekupoval kvanta oblečení. Mám hodně věcí i ze sekáče. Líbí se mi, když vím, že existuje od určitého oblečení jen jeden kus. Baví mě ta originalita a příběh.
No a doma se moje oblečení odlišuje především v pohodlí. Samozřejmě, že doma nechodím ve flitrovaných teplácích a županu s kamínky. (smích)
Nakupujete rád? A co vás na první pohled zaujme, když jdete vybírat oblečení?
To je podle nálady. Nerad si věci v obchodě zkouším, nicméně rád si vybírám. Nejdůležitější je pro mě asi látka. To, jak se cítím v materiálu. U Lukáše Lindnera jsem se zamiloval do jeho hedvábných košil, které byly nesmírně příjemné na tělo, a navíc ještě dělaly krásnou siluetu, což je moje. U Honzy Černého jsem si zase moc oblíbil střihy. Například všechny jeho kalhoty jsou na mě jako ulité. To je moje výhoda – jsem bývalá „modelka“ a mám konfekční velikosti. Návrháři na mě většinou nemusejí svoje věci upravovat, rovnou mi sedí.
Patříte mezi lidi, kteří si schovávají oblečení, které už nenosí, anebo šatník poctivě obměňujete, pokud už nějaký kousek nemá praktický důvod zůstat?
Posílám dál věci, které vím, že už si neobléknu. Většinou je dám do mého oblíbeného sekáče, anebo je prodám na marketu pro influencery. Nicméně něco si ze sentimentu i schovávám – třeba starší outfity z vystoupení. A to i přesto, že vím, že už si je neobléknu a zrecykluji z toho třeba jen sako nebo jinou část.
Jak vypadal vývoj vašeho stylu? Byl jste třeba už na škole extravagantnější?
Na střední škole jsem to vnímal spíš podvědomě – oblékal jsem si, co se mi líbilo. Nicméně v Londýně, kde jsem byl na umělecké škole, jsem byl extravagantní už cíleně. Vývoj nastal právě tam.
Otevřeme si skříň: Jaká barva tam převládá?
Kdysi to asi byla černá. Teď to budou pudrové, zemité barvy. Hodí se totiž skoro ke všemu a evokují mi nějakou high fashion. Třeba třpytivé kamínky na pudrových barvách mi přijdou vkusné, ale kdybych je dal na neonově zelený top, už by to bylo moc… To se samozřejmě ale s časem může zase změnit.
Co nejnovějšího tam přibylo?
Tak to se zase vrátíme na začátek rozhovoru. Nejnovější je tu právě ten síťovaný top od Preciosy do klipu. (smích)
Máte tu nějaké kousky, které nosíte opravdu často, anebo si netvoříte favority?
Mám problém, že něco umím nosit opravdu hodně a vyloženě to vynosit. Pak mám dojem, že to na mně každý viděl už tisíckrát, tak se to pak snažím kombinovat s něčím novým a dát tomu nový švih. Když mám zmínit konkrétní kousky, pak mě jako první napadají bílé kozačky, které jsem v Londýně pořídil v sekáči. A aktuálně vlastně non stop nosím jedny a ty samé Prada boty.
Když uzavřu kruh návratem k vaší úspěšné účasti v Superstar: Pomohlo vám extravagantní oblečení co do sebevědomí, anebo to byla další výzva – postavit se ve výrazném outfitu na pódium a předvést nejlepší výkon?
Byla to taková dvojsečná zbraň. Nikdo dopředu nevěděl, jak na to zareaguje český a slovenský divák. Nemohli jsme tušit, že to bude takto úspěšné. Obecně mi ale outfity na pódiu pomáhají hodně. Vytvářejí odlišnou realitu, a tím dopomohou k celkovému projevu.
Máte nějaký svůj oblíbený outfit z vystoupení?
Určitě všechny čtyři ze Superstar…
Budu zlá: Vyberte si jen jeden!
(smích) Fů, no, tak asi finálový Dior look. A mimo soutěž to určitě bude pončo opět od Honzy Černého, ve kterém jsem vystupoval na Krištáľovém krídle.
Když už jsme u těch pozitivních zkušeností, na závěr se zeptám, zda existuje i nějaká řekněme módní volba, kterou již nechcete opakovat?
Určitě jsem měl něco hrozného! (smích) Ale ne na pódiu. Tam si to podle mě vždycky ohlídám. Nicméně tuším nějaké horší volby, když jsem se na střední tvářil jako hiphoper, a to si troufám tvrdit, že už opakovat nechci! (smích)
