„Jsem gay, mám manželku a nechci na tom nic měnit,“ tvrdí muž, dle nějž byla cesta za spokojeným vztahem dlouhá, ale se ženou jsou šťastní

Zatímco dnes již mohou lesby a gayové v Česku uzavírat alespoň registrovaná partnerství (a v jiných zemích směrem na západ i manželství), v minulosti se nejednalo o běžnou praxi. Řada lidí s minoritní sexuální orientací tak uzavírala i sňatky s protějšky opačného pohlaví, jednoduše proto, že jiná možnost partnerského vztahu nebyla. V podobné situaci se ocitl i Jiří, jemuž však žena po letech přišla na nevěru s mužem. Jejich manželství ale přesto trvá dodnes…

Jirko, dnes je vám lehce přes 50 let, netajíte se tím, že jste gay – ale přesto žijete v klasickém manželství se ženou. Jak ke vstupu do něj vůbec došlo?

Vlastně bych řekl, že mi svatba se ženou připadala přirozená, brali jsme se těsně před revolucí, byli jsme mladí, bylo nám oběma jen 19 let – a troufám si říct, že to byla ještě doba, kdy nějaké gay vztahy byly opravdu tabu. Já jsem samozřejmě následně vnímal, že tenhle model, minimálně pokud před manželkou ty věci tajím, není úplně v pořádku. Taky jsem postupem času pochyboval, jestli jsem si ji vůbec měl brát, protože čím jsem byl starší, tím víc mě to táhlo k mužům. A dnes taky vím, že žena tušila, že věci nejsou, jak se navenek zdají, a že jsem jí o tom všem, co se mi honí hlavou, měl prostě říct.

Zhroutil se vám po rozchodu svět? Obáváte se lidské konečnosti? Nic není věčné, konce jsou ale skvělým zdrojem naděje, optimismu a motivace20. 10. 2022

Vaše žena tedy už ví, jaká je vaše orientace?

Ano. (smích) Dnes se směju, před deseti lety, když se to provalilo, mi zrovna do smíchu nebylo. Přišla mi totiž na „mimomanželský poměr“. Přiznávám, že jsem žil tak trošku dvojí život, ale já – teď už vlastně my – ho žijeme i dnes. Zatímco žena se nakonec přes to přenesla, lidem v našem okolí jsme se to rozhodli neříkat, proč taky, vždyť do toho nikomu nic není… Máme navíc dvě děti – a těm jsme to taky neřekli. Necháváme si tu informaci pro sebe a podle toho jsme se taky zařídili.

To ale určitě není jednoduché „přenést se“ přes to, že vám partner prakticky celý společný život lže, a ještě se o to s nikým nepodělit, nebo ne?

Samozřejmě, že kolem toho vznikly hádky, nějaký čas jsme spolu se ženou nemluvili, ale pak jsme zase mluvili až moc. Žena nakonec přiznala, že to, že jsem gay, tušila mnohem delší dobu – a tak kdybych jí to byl řekl dříve a sám, určitě by to bylo lepší. Ona byla hodně zklamaná, nakonec ale ani ne tak proto, že jsem gay, ale proto, že jsem jí nedůvěřoval a prostě se jí nesvěřil.

S manželkou jste ale navzdory všemu nakonec zůstali spolu – co vás k tomu vedlo?

Určitě to bude znít zvláštně a asi to jen málokdo pochopí, ale já svoji ženu opravdu miluju. A když jsme si ty věci vyjasnili, rozhodli jsme se, že spolu zůstaneme. Vždyť se známe naprosto dokonale, vychovali jsme spolu dvě dnes už dospělé děti, strávili jsme spolu bok po boku skoro celý život. Nechtěl jsem o to přijít a ten vztah zahodit. A jsem moc šťastný, že i manželka došla ke stejnému závěru.

A váš vztah, resp. soužití, se vzhledem k okolnostem nějak neproměnil?

Už spolu nespíme, zrekonstruovali jsme byt tak, abychom měli každý svou vlastní ložnici. A já jsem manželce slíbil, že svůj druhý život už nechám plavat, tedy minimálně v tom, že už nebudu vyhledávat tajně sex s jinými muži. Aby to ale neznělo tak, že ona mi dala nějaké ultimátum, tak to musím vysvětlit – žena se mě samozřejmě hned ptala, jestli chci odejít a žít konečně otevřeně jako gay. Ale já jsem se rozhodl, že nechci, že mi to za tu ztrátu manželství s ní nestojí. A taky musím zdůraznit, že z mé strany to ani není nějaký projev ohleduplnosti vůči ní nebo snaha kompenzovat jí ty roky, kdy jsem jí lhal a spoustu věcí před ní tajil. Ne. Já jsem s ní opravdu šťastný, kdyby ne, sbalil bych se a šel.

Zdroj: Giphy

Daří se vám závazek „nemít sex s jinými muži“ dodržovat?

Ale ano, musím ale upřesnit, že jsem se zavázal k tomu, že nebudu mít sex s jinými muži „tajně“. Žena nechtěla, abych ji podváděl za jejími zády, což jsem jí mnoho let prováděl. Už když jsme se dohodli, že spolu zůstaneme žít, zároveň jsme si otevřeně promluvili o tom, jak to bude dál s naším intimním životem. Ani žena samozřejmě nechtěla žít po zbytek života v celibátu. Takže – kdybych to měl nazvat dnes moderními slovy – máme své přátele s benefity. Vzájemně o nich víme, takže o podvádění se nemůže být řeč.

Roman Samotný: „Tradiční rodina je na Slovensku fetišizovaná, i když jde o úplný mýtus." Článek si můžete poslechnout také jako PODCAST21. 11. 2022

Nemáte ale obavu, že přátelství s výhodami se třeba zvrtne v něco víc?

I to se jistě může stát. Na druhou stranu, je nám přes padesát, máme rádi stabilitu, jistotu. A když už naše manželství dokázalo ustát to, že mě ženy fyzicky nepřitahují, nemyslím si, že by ho teď mohly zničit naše vztahy v ryze sexuální rovině. Protože alespoň sám za sebe můžu s čistým svědomím říct, že u mě o nic jiného než o sex nejde. A pak se vždycky velmi rád vrátím domů, k manželce.   

Jméno respondenta bylo za účelem zachování anonymity změněno.

Zdroj: Redakce