„Člověk může být dobrý, nebo špatný rodič. Bez ohledu na orientaci,“ myslí si lesbická matka, která musela podstoupit umělé oplodnění mimo ČR

Dvaačtyřicetiletá Kristýna vychovává šestiletou dceru jako matka samoživitelka. To je v Česku docela běžná situace. Kristýna je ale lesba a její orientace jí cestu za vytouženým mateřstvím rozhodně nijak neusnadnila. Jaké možnosti mají v Česku lesby, které touží po dětech? A proč nezbývá, než si nad tuzemskými pravidly umělého oplodnění klepat na čelo?

Kristýno, i když touha po dítěti rozhodně není nijak podmíněna sexuální orientací, přeci jen v případě leseb a gayů je cesta k rodičovství docela trnitá. Kdy jste dospěla k tomu, že i přesto chcete být matkou?

O tom, že budu mít děti, jsem snila vlastně už od doby, kdy jsem dospívala. Je ale pravda, že vzhledem k tomu, že jsem lesba, byla ta moje výchozí pozice jiná. Zatímco hetero-holky v podstatě řeší „jen“ výběr vhodného partnera, v mém případě to bylo samozřejmě komplikovanější. Vlastně jen málokdo, kdo něco takového sám neprožije, pochopí, v jak moc odlišné situaci se v případě snahy založit rodinu ocitá lesba ve srovnání s hetero-ženami… I když je tedy pravda, že ještě horší to mají gayové. (smích) Vlastně pak není divu, že mnohdy se gayové domlouvají na početí právě s lesbami.

„Hledání důvodů je ztracený čas,“ hodnotí nešťastná matka své chyby, kterých se dopustila na synovi. Že je gay, si dávala za vinu20. 7. 2022

Mohla byste tu odlišnost situace více přiblížit?

Tak hetero-ženy mohou otěhotnět v podstatě kdykoliv se jim zamane. Když to teď říkám, vlastně je otázka, nakolik velká výhoda to je. (smích). My sice tu nutnou výbavu k tomu, abychom dítě mohly odnosit a porodit, máme taky, horší už je to s tím protějškem. Já mám ve svém okolí navíc docela hodně kamarádek, pro které je představa sexu s mužem tak nepřijatelná, že v úvahu nepřichází ani „jednorázovka“ kvůli početí. V podstatě jediným řešením je tak umělé oplodnění.

V případě, že chce žena v Česku podstoupit umělé oplodnění, musí mít ale partnera. Muže…

Ano, přesně tak. I v tom je vlastně ta situace leseb ve srovnání s hetero-ženami dost jiná. Umělé oplodnění u nás de facto podstoupit nemůžeme, protože legislativa to neumožňuje. Nemluvě o tom, že já ani partnerku nemám – když jsem se rozhodla mít dítě, nechtěla jsem čekat – jak se říká – „na tu pravou“. To bych se taky nemusela dočkat. (smích). Jsou tu ale i jiné možnosti – v řadě zemí EU totiž systém podstoupení umělého oplodnění umožňuje i single ženám. A v tom případě prakticky na orientaci už vůbec nezáleží. Podmínkou jsou ale samozřejmě peníze.

Má následující otázka je vám již určitě jasná – kolik peněz?

Není to taková hrůza – tedy minimálně ve srovnání s tím, kolik peněz musí investovat gayové, pokud se rozhodnou pro využití služeb surogátní matky. Ceny umělého oplodnění v zahraničí, a to včetně spermatu ze spermabanky, se pohybují řádově v desetitisících, záleží na tom, kam přesně se člověk vypraví. I když můžou přijít třeba komplikace a podobně, do nějakých 150 tisíc maximálně se člověk vejde. Tedy, já jsem se před sedmi lety vešla se vším všudy, ale je možné, že za tu dobu se třeba ceny trošku zvedly.

I když 150 tisíc není astronomická suma, ne každý si ji může dovolit uhradit – zejména s ohledem na to, jak finančně náročné je obecně těhotenství a především následně mateřství/rodičovství. Žádné jiné varianty nejsou?

No, já o tom nikdy ani neuvažovala, ale další – a podle mého názoru nepříliš spolehlivou – možností je ještě inseminace, ale ne ta asistovaná... Ono to zní hrozně, prakticky jde ale o to, že si žena aplikuje sperma inseminační stříkačkou. Musíte mít ale ochotného dárce po ruce, pak musíte být docela šikovná a taky mít štěstí. A ano, je pravda, že „ochotných dárců“ je všude na internetu spousta, jenže najít mezi nimi někoho, kdo vlastně nehledá sexuální povyražení, je dost umění. Jinak je ale ještě jedna varianta – prostě si najít muže, který vám sehraje partnera. České zákony totiž v případě umělého oplodnění vyžadují jen to, aby lidé byli „pár“, tedy, pár tvořený ženou a mužem. Manželství podmínkou není. A jak vypadá pár, to nikde řečené není, takže je to vlastně jakákoliv náhodná dvojice ženy a muže…

Proč jste tedy nezvolila tuto – nepochybně finančně přívětivější – cestu?

Když jste pár – byť reálně neexistující – jako pár také vystupujete a následně jako pár máte dítě. Pokud má nějaká lesba třeba hodně dobrého kamaráda gaye, jako řešení to může být fajn. Stanou se oba rodiči, a to i formálně, ale taky musí umět tu situaci unést. Těžko budou žít spolu jen ve dvou, tedy ve dvou a s dítětem. Může z toho určitě vzniknout zajímavý rodinný model, ale já jsem chtěla mít vlastní dítě a chtěla jsem ho mít sama. A to tak, abych se o něj s nikým nemusela handrkovat, abych eliminovala spory. Je to pro mě jako pro matku samoživitelku na jednu stranu určitě náročnější, na stranu druhou tenhle model považuju pro sebe za mnohem komfortnější.

Gay/les rodiče (či spíše jejich okolí) také často řeší, jak dětem vysvětlí svou orientaci, je to téma i pro vás?

Jednou určitě bude. (smích) Ale přiznávám, že jsem se plánovaně stala sama matkou a nechci dceru nijak zatěžovat svými vztahovými záležitostmi. Takže zatím jsem prostě úplně obyčejná matka samoživitelka, o mé orientaci třeba nevěděly ani učitelky ve školce. Nemyslím si, že je to důležité. Samozřejmě, že až bude dcera starší, postupně jí ty informace budu dávkovat, ale zatím bych řekla, že je na to čas.  

„Jako malý jsem si hrával s panenkami, měl jsem dokonce i přítelkyně, přesto jsem se nesnášel,“ říká Brayan, kterému pomohlo až přesídlení27. 5. 2022

Vaší dceři je šest let, takže z pozice již zkušené matky – doporučila byste rodičovství i ostatním lesbám/gayům, navzdory všem překážkám, které na ně číhají?

Všem, co po dětech touží, bych řekla jediné – směle do toho. Člověk může být dobrý rodič i špatný rodič. To ale rozhodně nijak nesouvisí s tím, jestli je gay, nebo lesba. Ano, my jsme bohužel minimálně zatím v nevýhodě a rodičovství je pro nás drahé, což ale platí v celém širokém smyslu toho slova. Nikdo by si ale rodičovství neměl odepřít jen proto, že nějak nezapadá do všeobecné představy o tom, kdo přesně být rodičem může, a kdo ne.

Jméno respondentky bylo z důvodu zachování anonymity změněno.

 

Zdroj: Redakce