Report z Pride ve Varšavě aneb Neházejte celé Polsko do jednoho pytle!
Když přišla nabídka, že bych za LUI mohl na pozvání Levi’s vyrazit na Pride do Varšavy, váhal jsem. Jistě by šlo o zajímavou zkušenost, ale i tak – jde o silně katolické Polsko s velmi homofobním přístupem ze strany vlády. Bude to vůbec bezpečné? Nepůjde jen o průvod party nejodvážnějších queer lidí skrze dav křižujících se starců házejících po duhových vlajkách vše, co najdou kolem? Ano, přiznávám se, že jsem prostě strčil celé Polsko do jednoho pytle a že mé předsudky byly asi stejně nevhodné jako ty, které polští političtí a církevní představitelé šíří o LGBTQ+ lidech. Moje zvědavost ale nakonec porazila obavy a pozvání jsem přijal.
Do letadla z Prahy do Varšavy jsem nastupoval společně s českými influencery a zároveň partnery Lubošem Kulíškem a Janem Hrdličkou – mimochodem, lepší spolucestující si nemůžete přát! V hotelových pokojích na nás čekalo milé přivítání od Levi’s v podobě lučních květin zabalených v denimu a po krátkém odpočinku jsme vyrazili na společnou večeři s lidmi, kteří byli ve Varšavě ze stejného důvodu. Společnost Levi’s pozvala influencery a redaktory z Čech, Maďarska, Rumunska a samozřejmě také z Polska. Nad jídlem se řešilo převážně to, jaká je aktuální situace pro LGBTQ+ lidi v daných zemích. A ačkoliv musím konstatovat, že se v Česku nemáme tak špatně jako v zemích východní Evropy, rozhodně to neznamená, že nemůže být ještě lépe.
Česko-polská inspirace
Po večeři jsme vyrazili na drag show, kde vystoupili nejen drag performeři, ale také zpěvačky a zpěváci a hlavně zástupci největšího polského diverzitního magazínu DUMA (Hrdost). Mluvili hlavně o překážkách a těžkostech, které museli překonat při tvorbě teprve druhého čísla. Když jsem si řekl, že LUI vychází už třináctým rokem a je na českém trhu zavedeným médiem, musel jsem nevyhnutelně dojít k závěru, že jsme v ČR opravdu napřed. Zároveň s tím vyvstalo i přání, abychom na poli LGBTQ+ práv my inspirovali naše severní sousedy, nikoliv naopak.
Existuje však doména, kde za polskými LGBTQ+ lidmi značně ztrácíme, a tou je odvaha sebevyjádření. Troufnu si tvrdit, že jsem navštívil už hodně Pride akcí, ale tak individuální a odvážné outfity, makeup a doplňky, jsem ještě neviděl. A myslím to jen v tom nejlepším smyslu. Se svým kiltem, košilí od Alexandera McQueena a velkým černým vějířem jsem patřil k těm konzervativněji oblečeným. Došel jsem tak k názoru, že queer Poláci si musí své právo na sebevyjádření opravdu vybojovat a proto ho pak důsledně využívají.
Policie a modlitby
V den samotného duhového průvodu hrdosti se mi nesnídalo zrovna lehce. Hned za okny hotelové restaurace parkovalo minimálně pět policejních dodávek, kolem nichž postávali strážníci v neprůstřelných vestách. Navíc ten den proběhla médii zpráva o noční střelbě v gay baru v Oslu. Když jsem k tomu přičetl své předsudky vůči konzervativnímu katolickému Polsku, byla má nálada značně nejistá. A ani krátký výlet do centra města pro opalovací krém mě moc neuklidnil. Těch policejních dodávek bylo ve městě opravdu hodně. Zcela nevyhnutelně jsem tak přemýšlel nad tím, na které straně konfliktu by asi policisté stáli, kdyby přišlo na nejhorší.
Z hotelu jsme s předstihem vyrazili všichni společně k budově Paláce kultury a vědy, památce na komunistický režim vystavěný v duchu socialistického realismu. Monstrózně impozantní stavba se pro tento den stala středobodem průvodu. Od věže průvod vycházel, točil se kolem ní a pak se k ní i vracel. Co by si o tom asi myslel Josef Stalin, jehož jméno stavba chvíli nesla? To v tu chvíli opravdu nikoho nezajímalo. Cestou k Paláci zaslechla naši angličtinu náhodná kolemjdoucí – elegantní dáma v letních šatech ukázala na skupinku lidí u křižovatky a prohlásila: „Modlí se, idioti…“ Skutečně jsem pak v šumu ulic rozeznal slova nápadně připomínající modlitbu Zdrávas Maria. Na druhou stranu, co se intenzity modliteb týče, rozhodně nedosáhla té, na kterou jsme zvyklí od skupinky věřících, která se při pride v Praze schází u pomníku svatého Václava.
Vylezte si na kamion!
Věděl jsem, že součástí pozvání do Varšavy je i absolvování průvodu na voze Levi’s, který byl patnáctým vozem ze šestatřiceti. Nenapadlo mě ale, že půjde o kamiony! Když se dal průvod konečně do pohybu, má nervozita ze mě postupně opadla. Kolem našeho vozu bylo vždy minimálně osm policistů, přičemž jeden se nepatrně pohupoval do rytmu hudby, kterou pouštěl náš skvělý DJ. Šlo o mix popových hitů, polských songů a zazněla i polská verze Včelky Máji. Mým nejoblíbenějším momentem byl ten, kdy DJ pustil tradiční polonézu a účastníci průvodu kolem vozu se chytli za ruce a houpavým krokem předváděli tento tradiční polský tanec.
Kromě samotných účastníků průvodu obklopovali chodníky kolem trasy i náhodní kolemjdoucí a pozorovatelé na zahrádkách kaváren a restaurací. Na některých balkonech vyzdobených duhovými vlajkami probíhaly mini-oslavy a srdce všech si získala dáma věšící prádlo, která neodolala podmanivé hudbě a rozjela tanec tak divoce, že by jí leckterý profesionální tanečník mohl závidět. Pozornost průvodu upoutali i čtyři mladíci ve spodním prádle divoce mávající z terasy. S ostatními na voze jsme se shodli, že šlo o čtyři heterosexuály, co se chtěli předvést. A všem to udělalo velkou radost. V oknech pak seděli mladí i staří a i ti, co se tvářili trochu kysele, nakonec s úsměvy opětovali naše mávání.
Před námi jel v průvodu kamion se zástupci Pride ve městě, kde ho letos uspořádat nemohou. Šlo o žlutomodrý vůz zastupující Kyjev, kde s ohledem na probíhající ruskou agresi žádný průvod neproběhne. Varšavští pořadatelé tak letošní desátý průvod rovnosti nazvali Warsaw and Kyiv Pride 2022. Na a kolem ukrajinského vozu se shromáždilo nejen 300 zástupců z Ukrajiny, ale řada lidí vyjadřujících zemi podporu. Solidarita s Ukrajinou v Polsku rezonuje na každém kroku a pride nemohl být výjimkou.
Únava a euforie
Tři hodiny divokého mávání vlajkami, tance a zpěvu za třicetistupňového vedra byly nakonec docela vyčerpávající! Polevit ale nešlo. Copak si sledující na konci trasy zaslouží méně mávání a zábavy než ti na začátku? To by nebylo spravedlivé! Když jsme konečně po více než pěti kilometrové jízdě dorazili zpět k Paláci kultury a vědy, rádi jsme všichni z vozu slezli. Hlasitá hudba, ač skvělá, se pak podepsala na našich uších. V klidu a tichu našich hotelových pokojů jsme totiž všichni zjistili, že nám v nich neuvěřitelně hučí. Postupně to ale polevuje a tak doufám, že nejdéle ve středu už uslyším i na pravé ucho a ne pouze na levé.
Džíska z letošní Levi's Pride kolekce v akci!Foto: Levi's/ se svolením
Při slézáni z vozu jsem si také znovu připomněl slogan, který společnost Levi’s zvolila pro letošní Pride. Change Continues With You – Změna pokračuje s Tebou! Nic lepšího snad ani zvolit nemohla. Skvěle totiž vystihuje situaci LGBTQ+ lidí nejen v Polsku nebo České republice, ale všude ve světě! Čekání s rukama v klíně na kroky našich politických představitelů nám mnoho nepřinese. O změnu se musíme postarat sami. A fakt, že jiné země jsou na tom hůř, není argumentem pro nečinnost už vůbec. Proto bych rád polskému týmu Levi’s poděkoval nejen za úžasnou možnost zúčastnit se průvodu hrdosti ve Varšavě, ale také za kroky, které dělá ve prospěch LGBTQ+ lidí na celém světě!
