Máte slovo: Proč v Česku nemohou lesby a gayové vstoupit do manželství? Protože o něm mj. debatují a rozhodují pánbíčkáři a rusofilní důchodci
Jelikož tento měsíc byl do jednání Sněmovny zařazen návrh na uzákonění manželství stejnopohlavních párů, je jasné, že je třeba opět trošku rozvířit vody a ukázat, že my v Česku prostě víme, co je to tradice, rodina a manželství. A když to bude málo, vezmeme si na pomoc, tradá, boha! Ano, v zemi, kde se 68 % (!!!) občanů k žádné víře nehlásí, je rozhodně namístě ohánět se tím, co se píše v Bibli. A je také namístě dávat prostor katolické církvi, aby prezentovala své tmářské postoje o „dobru dětí“ místo toho, aby si konečně zametla před svým vlastním prahem… A kdyby i to bylo málo, odprezentujeme názory zástupce z řad seniorů, pardon, senátorů. Jakkoliv se to může zdát absurdní, přesně takto vypadala skladba odpůrců manželství pro všechny ve včerejším díle pořadu Máte slovo, který se (opět) na dané téma zaměřil. Jedinou vítanou změnou pak bylo, že absentovali zástupci militantní Aliance pro rodinu…
Tedy, proč by o manželství pro všechny neměli do světa nic hlásat katoličtí kněží? Protože konkrétně v pořadu přítomný generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík se domnívá, že příroda zařídila, že manželství je svazek ženy a muže (možná mínil onou přírodou zásah kdesi z obláčku, bůh suď…). Inu, nikoliv. Přírodě je MANŽELSTVÍ naprosto, ale skutečně naprosto ukradené. Manželství totiž vytvořili lidé. A vytvořili ho sice kdysi dávno, ale tvrdit, že „manželství je chráněno ochrannou známkou lidstva a my nemáme právo ho měnit,“ je skutečně nejen hodně přes čáru, ale zejména je to prostě nesmysl. Manželství lidé vytvořili a za dlouhá staletí prošlo celou řadou změn. Nejedná se o instituci rigidní, ale o naopak o instituci, která se vyvíjí úplně stejně jako lidstvo samo. A to je nyní (vlastně už nějaký ten pátek) ve fázi, kdy se již nikdo nemusí za svou sexuální orientaci stydět, není za ni postihován, a tak by měl mít nárok také na rovná práva. Ta však nemá. Tvrzení, že v dílech takových klasiků, jako jsou Platón a Aristoteles, se také o manželství párů stejného pohlaví nepíše, a tak jej nelze brát v potaz, což bylo další Balíkovo eso v rukávu, pak jen jasně ukazuje, kde přesně se katolická církev časově zaseknula. (Na druhou stranu, budiž vyjádřeno uznání směrem k Českobratrské církvi evangelické, jejíž zástupce Michal Vogl se pořadu také účastnil, a to na straně těch, kdo manželství pro všechny podporují).
A proč by do toho, zda by lesby a gayové měli mít možnost uzavřít manželství, neměli co mluvit senioři (tedy kromě toho, že jich se problémy, s nimiž se duhové rodiny dnes v právním řádu Česka neustále perou, absolutně netýkají), a zejména pak ti, co byli členy KSČM a dodnes otevřeně podporují Rusko? Na to vlastně odpověděl čtyřiasedmdesátiletý senátor Jaroslav Doubrava (k jehož osobě se pojí řada kontroverzí a aktuálně mj. čelí trestnímu oznámení kůli svým stanoviskům směrem k válce na Ukrajině, jelikož uvedl, že „pomoc Ruské federace východním republikám přišla na poslední chvíli, v nejvyšší čas. Musíme ocenit, že prezident Putin čekal do poslední chvíle, než k danému řešení dospěl a rozhodl. Zachránil tak tisíce životů.”) za stranu Středočeši.cz (dříve však zarytý komunista) úplně sám. Na tvrzení, že 67 % české populace uzákonění manželství pro lesby a gaye podporuje, reagoval slovy: „Nevím, kde jste přišli na to, že většina s tím souhlasí, ve svém okolí nikoho takového nemám“.
Pomineme-li ale tvrdá data, z nichž podpora české populace vůči manželství pro všechny plyne, a to od renomovaných výzkumných agentur, faktem je, že právě heterosexuální muži vyššího věku jsou těmi, kteří s prosazováním rovných práv LGBT lidí mají největší problém. A přesto mají prostor hlásat své názory do světa (ok, žijeme v demokratické zemi), a navíc možnost rozhodovat o něčem, o čem sice sami nic nevědí (ne, děti by opravdu nemusely oslovovat muže „maminko“ a ženu „tatínku“, jak Doubrava mj. prohlásil), ale mají pocit, že všichni stojí o jejich náhled na realitu, v níž je alfou a omegou vnímání světa dob dávno minulých. Jak extrémním generačním střetem problematika manželství pro lesby a gaye vlastně je, pak ilustrovala i Doubravova výměna názorů s mladým aktivistou a delegátem v OSN Kryštofem Stupkou. Ten na Doubravova slova, „vy jste při schvalování registrovaného partnerství slibovali, že nic víc nebudete chtít,“ jen reagoval, že on v roce 2006 nesliboval nikomu nic, protože mu tehdy bylo sedm let…
Jednoduše řečeno, časy se mění. Musí se s tím vyrovnat církev, musí se s tím vyrovnat zákonodárci a také společnost. Dnešní dospívající generace již nejsou v sevření jakýchkoliv dogmat a pravidel, žijí svobodně a tuto svobodu a také nárok na rovnost chtějí nejen pro sebe, ale i své přátele a do budoucna i pro své děti, a to i kdyby byly LGBTQ+. To ale jen stěží pochopí senioři ze severu Čech tvrdící, že Putin zachraňuje Ukrajinu, či ti, kdo se ohánějí tím, že „manželství pro gay páry zničí právní uznání pohlaví, zničí samotnou definici, což se dotkne milionů lidí v tomto státě,“ jak uvedl další zástupce heteronormativní většiny, advokát Stanislav Hykyš. Paradoxní je, že právě miliony lidí v tomto státě si manželství pro všechny přejí (a jen těžko se jim poté, co se dva gayové nebo dvě lesby vezmou, zhroutí svět, jak poznamenal také ve studiu přítomný předkladatel návrhu zákona o manželství pro všechny Josef Bernard, STAN). A statisíců lidí se bezprostředně týká. Jen čeští zákonodárci (ano, z většiny tvořeni postaršími heterosexuálními muži…) uvízli společně s již jmenovanými v jakési bublině, v níž (jak také uvedl Balík), „má dítě od přírody právo být vychováváno maminkou a tatínkem, protože tak je to vepsáno bohem“. Snad to tedy bůh vyřídí zejména v dětských domovech a také na OSPOD.
Fakta na závěr:
1) Již tisíce dětí v Česku vyrůstají v tzv. duhových rodinách, tedy těch tvořených dvěma matkami nebo dvěma otci. Je to běžná praxe, ale děti v těchto rodinách nemají stejná práva jako děti v rodinách heterosexuálních.
2) V zemích, kde bylo manželství pravšechny uzákoněno, klesla sebevražednost LGBT dospívajících až o 40 % (Např. ve Švédsku a Dánsku byla čísla ještě vyšší, k obdobnému závěru ale došly i výzkumy z USA).
3) Děti vychovávané páry stejného pohlaví prokazatelně nijak netrpí a jejich psychosociální vývoj je zcela srovnatelný s vývojem dětí, které vyrůstají v klasických rodinách. Dokládá to celá řada studií uznávaných institucí, a to včetně rozsáhlého výzkumu tzv. Ivy League, tedy prestižních amerických univerzit, které analyzovaly na 79 různých studií na dané téma z celého světa.
4) Manželství mohou lesby a gayové uzavírat již v 31 státech po celém světě, a to včetně USA, Německa či Francie.
5) Manželství pro všechny podporuje většina české společnosti, přesto jsou aktuální i diskuse o tom, že by česká ústava měla manželství jasně definovat jako svazek ženy a muže. Podobě jako v Maďarsku. A to je vyloženě směrem na západ.
A úplně poslední, snad pozitivní fakt – jak v rámci pořadu Máte slovo zaznělo, produkce měla velký problém do publika sehnat ty, kdo manželství párů stejného pohlaví nepodporují, a tak se dostavili jen jeho podporovatelé. Lidé mladí a rozumní. Snad právě oni jsou alespoň do budoucna nadějí na změnu...