Cesta k úspěchu může být klikatá – jak se z novinářky Alexandry Kasperové stala zámecká paní?

Ačkoliv kariéru zahájila Alexandra Kasperová v médiích a stála také u zrodu PR na Slovensku, nakonec část života zasvětila rekonstrukci zámečku na Vysočině, z nějž vybudovala luxusní zámecký hotel Chateau Herálec…

 

Jste vystudovaná novinářka – a asi každý z branže sní o úspěchu v podobě nějaké novinářské ceny. Vy jste ale úspěch přetavila v něco diametrálně odlišného: otevření pětihvězdičkového hotelu. Jak jste došla k takové změně „profesního kurzu“?

To už je docela dlouhá historie, odcházela jsem na mateřskou jako novinářka a byla jsem hodně neklidná matka. Chyběla mi práce a měla jsem pocit, že pro mě není správné, abych byla „full time matka“. Tehdy jsem se s podporou manžela rozhodla, že zkusím založit firmu zaměřující se na PR. Vlastně jsem tak stála u zrodu tohoto oboru na Slovensku. S manželem jsme po čase vytvořili komunikační dům a já díky tomu během let dostala i řadu příležitostí pracovat s developery, v oboru stavebnictví apod. A jelikož jsme byli činní i v Česku, napadlo nás poohlédnout se tu po nějakém domečku…Ten jsme sice nenašli, ale místo něj jsme dostali tip na zámeček. A tak naše původně plánované bydlení ustoupilo podnikatelskému účelu…

Vaše děti jsou už dospělé, takže v době, kdy jste byla pracující matkou, takový „rodinný model“ zrovna běžný nebyl. Akceptovali všichni tuto vaši volbu? 

Já jsem to nijak neřešila. Každý klidně může mít svůj názor, a to i kritický, já jsem ale byla s tím, jak žiju, spokojená a vlastně by se mě ani jakékoliv výhrady nijak nedotknuly.  Věděla jsem, co dělám, a to jak na poli rodinném, tak i profesním. Dětem nikdy nic nechybělo, dnes jsou z nich skvělí samostatní lidé, a to nejspíš i proto, že si velmi uvědomují souvislost mezi tvrdou prací a určitým životním standardem.

Je pravda, že když si člověk za tím, co a jak dělá, pevně stojí – a je také vyrovnaný sám se sebou – určitě se mu lépe dosahuje vytyčených cílů i čelí případné kritice. V ještě obtížnější situaci než jinak v byznysu znevýhodňované ženy se ale nacházejí LGBT lidé, pro které může být jejich orientace/identita i velkou kariérní překážkou…

Moje zkušenost je taková, že minimálně ti LGBT lidé, s nimiž dlouhodobě pracujeme, protože jsou velmi šikovní a často také úspěšní, se bojí emancipovat. Na Slovensku je totiž situace ještě vypjatější než v Česku, takže mnozí z nich nikdy nijak otevřeně nevystoupili. Jednoduše nemají tu míru suverenity, aby otevřeně pluli životem – to mi je líto, ale vlastně jim i rozumím, protože i dnes mohou být názory okolí opravdu primitivní. 

Pes ve střídavé péči, ztráta přátel a dluhy. Jak vypadá konec vztahu dvou zamilovaných mužů? „Máme to horší z ženských!“31. 8. 2022

Kdyby náhodou někdo zatoužil stát se podobně jako vy „úspěšnou zámeckou paní“, měla byste pro něj nějakou radu, jak na věc?

Osobně jsem si žádný úspěch nikdy neplánovala, ač mnozí to dělají. Všechno spíš nějak vyplynulo z toho, že jsem se chtěla pracovně realizovat. Když člověk vezme svůj život do vlastních rukou, je vlastně úspěch kombinací odhodlání a schopnosti překonávat překážky a neúspěchy. Z vlastní zkušenosti také mohu říci, že je sice skvělé, když člověk dělá, co má rád, ale zároveň může najít zalíbení i v tom, o čem by si nikdy sám ani netroufnul uvažovat. Třeba v rekonstrukci polorozpadlého zámku na Vysočině a v jeho proměně v luxusní hotel… 

---

Více o úspěchu LGBT+ lidí si můžete přečíst v aktuálním vydání LUI ÚSPĚCH, které zakoupíte zde.

---

Alexandra Kasperová

Vystudovala žurnalistiku a v roce 1993 na Slovensku založila PR agenturu Media In.  S manželem, s nímž vychovala čtyři děti, vytvořili také úspěšný mediální dům. V roce 2004 pak přijala výzvu vybudovat z objektu vybydleného zámku na Vysočině hotel, který se dnes jako jediný v oblasti pyšní pěti hvězdičkami. 

Alexandra Kasperová
Foto: Alexandra Kasperová / se svolením
Zdroj: Mirka Dobešová