Vražedný maraton, ukřižování i tabákové hody: Takhle se Velikonoce slaví jinde ve světě
Často se vám může stát, že když svým přátelům ze zahraničí začnete vyprávět o tom, jak v Česku slavíme Velikonoce, tak si začnou ťukat na čelo – obzvlášť, pokud se zmíníte o tom, k čemu slouží pomlázka. Oproti jiným zemím jsou ale Češi docela břídilové. V některých státech totiž velikonoční svátky slaví o poznání bizarnějšími způsoby…
Velikonoční zajíček trochu jinak
Tradice čokoládových figurek ve tvaru zajíčka původně pochází z Německa, ale dnes už se úspěšně rozšířila skoro do celého světa včetně České republiky. Pokud jde ale o Austrálii, tak ta si tenhle zvyk rozhodla upravit po svém. Nejde ale o žádný rozmar, nýbrž o záslužnou činnost – Australané místo zajíčků zobrazují zvířátko, které se jmenuje bandikut králíkovitý a typické jsou pro něj velké uši, špičatý čenich a dlouhé zadní nohy. Chtějí tím upozornit na to, že tento vačnatec, který je známý i jednoduše jako bilby, patří mezi ohrožené druhy.
Čas na sprchu
V Maďarsku sice nemají pomlázky, ale ani tak tam o Velikonocích děvčata nejsou úplně v bezpečí. Pánové s dívkami vystrojenými v tradičních lidových krojích nimi nemají smilování o velikonoční neděli, kdy je polévají vodou. Takzvaná „oblévačka“ ale není cizí ani našim slovenským a polským sousedům. Na Velikonoční pondělí tenhle zvyk dokonce dodržují i ve východních Čechách a na severovýchodě Moravy. A zatímco dnes má polévání děvčat vodou podobně jako šlehání pomlázkou hlavně žertovný nádech, dřív bylo pohanským požehnáním zdraví, mládí a plodnosti.
Tabák pro všechny
Velikonoční svátky slaví i v Papui Nové Guineji. Namísto vajíček nebo čokolády ale v téhle zemi narazíte spíš na tabák, který zdobí tamní kostely. Po každém obřadu pak duchovní o Velikonocích zúčastněným tabák s cigaretami rozdávají.
Dobrovolné mučení
Zatímco oslava Velikonoc na Papui Nové Guineji působí poměrně klidně, o dost větší drama se každoročně koná na Filipínách. K velké nelibosti římskokatolické církve někteří fanatičtí věřící na Velký Pátek ve tři hodiny odpoledne symbolicky rekonstruují Ježíšovu mučednickou smrt tak, že se sami dobrovolně nechávají na chvíli „ukřižovat“.
Hon na vrahy
I když velikonoční svátky neminou ani Norsko, tahle severská země je pojímá natolik svérázně, že s obvyklými tradicemi mají jen pramálo společného. Norové totiž Velikonoce obvykle tráví na svých chatách, kde sledují kriminálky, nebo čtou detektivky. Napínavé příběhy v období velikonočních svátků v Norsku najdete dokonce i na obalech krabic s mlékem. Nejedná se přitom o žádný výdobytek daný domácí nudou během lockdownů a pandemie covidu – Norové tímhle způsobem Velikonoce slaví už od 20. let minulého století, kdy detektivky v zemi zažívaly naprostý boom.
Vidět svět červeně
Ačkoliv v Řecku nechybí zdobené kraslice, ani tenhle stát se neobejde bez něčeho speciálního. Řekově vajíčka barví výhradně na červeno, protože právě červená má hned několik důležitých významů. Kromě toho, že je barvou života, tak zároveň symbolizuje Kristovu krev. Zřejmě aby Řekové rozbili vážný nádech Velikonoc, v průběhu svátků se můžou těšit i na vajíčkovou bitvu, která se většinou rozpoutá v každé domácnosti.
Velikonoční sado maso
Dnes už je tahle tradice ve Velké Británii skoro zapomenuta, ale v minulosti bývala dost oblíbená. Spočívala v tom, že v pondělí těsně po velikonočních svátcích (tomuto období se říká „hocktide“) žen spoutaly muže a požadovaly peníze za jejich rozvázání. V úterý by se pak role obrátily. Jak přesně tahle podivnost vznikla není zcela jasné. Jisté je ovšem to, že peníze nešly do kapes „únoscům“, ale zaplnily většinou dost prázdné pokladnice kostelů.
Jak se zdá, české šlehání pomlázkou určitě nemůže konkurovat jiným velikonočním tradicím – alespoň pokud jde o míru bizarnosti. Cizincům sice může připadat zvláštní, ale pravdou je, že v některých zemích světa zacházejí mnohem dál, takže na českou podobu Velikonoc můžeme být docela hrdí.
