Postrach Západu jménem bezletová zóna: Co by její zavedení znamenalo v praxi a proč se ho členské země NATO tolik bojí?
Zavést, či nezavést? To je opravdu to, o co momentálně nejvíc běží. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž Spojené státy americké a zbylé členy Severoatlantické aliance opakovaně vyzývá ke zřízení takzvané bezletové zóny nad jeho zemí. Podobný krok ale Západ razantně odmítá a jeho schválení se snaží za každou cenu vyhnout. Z jakého důvodu je bezletová zóna takovým strašákem a v čem konkrétně spočívá údajné nebezpečí?
Vysvětlení je celkem jednoduché. A bohužel i dost mrazivé. Bezletová zóna označuje tu část vzdušného prostoru, který se pro letadla uzavře. Důvodů k jejímu zřízení může být hned několik. Bezletová zóna se mnohdy zavádí dočasně – kupříkladu v místě konání nějaké rozsáhlé sportovní akce. Natrvalo se pak zřizuje v blízkosti různých historicky významných míst (může jít například o chrámy nebo paláce).
Konkrétně v aktuálním diskutovaném případě, tedy během vojenského konfliktu, má ale bezletová zóna za úkol zamezit tomu, aby se na dotčené území dostala letadla, která můžou být špionážní a shromažďovat citlivé informace, převážet zbraně a vojáky, ale také útočit. Kdyby se tak bezletová zóna zavedla nad Ukrajinou, Severoatlantická aliance by ruská letadla mohla donutit k přistání. Kromě toho by ale NATO dokonce získalo i oprávnění ruské letouny rovnou sestřelit.
Pokud by k něčemu podobnému skutečně došlo, ruský prezident Vladimir Putin by to vnímal jako otevřený útok. A to by potom mělo nevyhnutelné následky. Konflikt s Ruskem by nabral opravdu světového rozměru a neúprosně by zasáhl také další země. V bezprostředním ohrožení by se tak samozřejmě octlo i Česko.
Fakt, že zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou by v podstatě rozpoutalo třetí světovou válku, potvrdil bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove: „Realita je taková, že zavedení bezletové zóny je válečný akt. Nejde jen o nějaký formální výrok typu: Tady je bezletová zóna. To nestačí. Když už bezletovou zónu vyhlásíte, musíte ji také umět prosadit, což znamená, že musíte být ochotni použít sílu proti těm, kdo ji poruší. A to se rovná válce.“ Zdrženlivý přístup Západu je tak celkem jasný – nikdo nechce mít dobrovolně na svědomí rozhodnutí, které by obrátilo vzhůru nohama bez nadsázky celý svět a o život připravilo dost možná miliony lidí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlášení bezletové zóny prosazuje i nadále. Jeho hlavním argumentem je, že by tohle opatření pomohlo ochránit jak civilisty, tak ukrajinské území před dalšími útoky ruských letounů. Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ale ustoupit nechce a varuje, že po zavedení bezletové zóny by dosavadní konflikt eskaloval ještě víc. Podobný názor sdílí také předseda Evropské rady Charles Michel. A jak ke zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou přistupuje česká vláda?
Premiér Petr Fiala sice prosazuje co největší možnou pomoc Ukrajině, ale co se týče bezletové zóny, smýšlí stejně jako další státníci včetně čelných představitelů USA. I česká vláda totiž vyjádřila obavy, že by se válka mohla dostat za hranice Ukrajiny.
