Močíte ve sprše? Pokud ne, měli byste začít. Proč je praxe, jíž se oddávají až dvě třetiny populace, tak skvělá?

S močením ve sprše je to vlastně podobné jako s pověstnou onanií – dělal to někdy každý. A kdo tvrdí, že ne, dělá to dodnes. Zatímco ale v případě sebeuspokojování je již všeobecný konsenzus na tom, že se jedná o aktivitu pro člověka přínosnou, v případě močení ve sprše je to trošku jiná písnička. Měli bychom si tedy během sprchování takto ulevit, nebo ne?

Jak už to tak bývá, když je třeba narušit nějaký mýtus či tabu, nesmí scházet tvrdá data. Pokud bychom se tedy zaměřili specificky na močení ve sprše, tak v prvé řadě lze na tuto praxi nahlížet jako na velmi udržitelnou a úspornou. Konkrétně ušetříte vodu a také toaletní papír. Abychom byli přesní: podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí představuje splachování toalety přibližně 27 % roční spotřeby vody každého Američana. Myšlenku úspory vody pak dokládá také jeden experiment z Británie, studenti tamní University of East Anglia rozjeli kampaň vybízející dalších 15 000 spolužáků k tomu, aby si ranní močení odbyli během sprchy. Důvod? Dle propočtů by díky tomu mohla škola ušetřit tolik vody, kolik by jí bylo třeba k naplnění 26 olympijských bazénů.

Rusové se nyní stávají terčem rusofobie. Chci ukázat světu, že nejsme všichni stejní, říká režisérka filmu Zatracená práce31. 3. 2022

Matematika mluví jasně…

K celému „problému“ je ale možné přistoupit ještě více matematicky. Při splachování spotřebují novější toalety cca 6 litrů vody. Sprchová hlavice pak během jedné minuty na sprchujícího se chrlí cca 9,5 litrů vody. A jelikož každý savec prý močí v průměru 21 vteřin, za danou dobu ve sprše spotřebuje každý člověk přibližně 3,3 litry vody (navíc ti, kdo ve sprše močí, za tímto účelem obvykle nevyužívají žádný extra čas, takže by se vlastně dalo říci, že úspora vody je tak stoprocentní). Pokud po vykonání malé potřeby užíváte toaletní papír, i pokud byste se utírali doslova jako ďáblové, podle odhadů byste při průměru jednoho „sprchového močení“ denně mohli ušetřit minimálně jednu roli papíru za každých 50 dní. To vše zní určitě skvěle – a vzhledem k tomu, že podle průzkumu z roku 2020 vykonává malou potřebu ve sprše až 76 % lidí (a 11 % z nich tak činí naprosto pravidelně), by se mohlo zdát, že celosvětová populace dělá pro planetu, co může… Ovšem i v tomto případě je tu samozřejmě i nějaké to „ALE“…

Ačkoliv existují názory, že močení ve sprše je v důsledku hygieničtější (zejména v případě mužů při běžném užití toalety dochází k „rozstřikování“ malých kapiček moči i na samotnou toaletní mísu a do jejího okolí) a může být (pro změnu pro ženy) přirozenější, jelikož nemusí zaujímat žádnou nepřirozenou polohu, odborná veřejnost z močení ve sprše zase tolik jako ekologové nejásá. Tedy, minimálně někteří odborníci k němu mají výhrady. Ovšem jejich základní podstata vás nejspíš docela překvapí…

Pavlovův (sprchový) reflex?

O Pavlovově reflexu jste nepochybně slyšeli – jedná se o situaci, kdy se jedinec naučí adaptovat na okolní prostředí skrze podmíněné reakce. A zatímco Pavlovovi psi, na nichž pokusy dělal, se naučili slintat, když dostali signál, že se nese potrava, lidé, kteří močí ve sprše, by se dle některých vědců mohli naučit, že k vykonání malé potřeby je třeba zvuk tekoucí vody (a nyní se na bradě drbou ti, jimž babičky v dětství v koupelně pouštěly vodu, aby podpořily právě vykonání malé potřeby).

Zdroj: Giphy

„Pokud čůráte ve sprše, pustíte si k čůrání vodu z vodovodu nebo sprchu, a pak si sednete na toaletu, vytváříte vlastně v mozku asociaci mezi zvukem tekoucí vody a nutností močit,“ vysvětluje tedy certifikovaná fyzioterapeutka Alicia Jeffrey-Thomas. Podle jejích slov toto tvrzení sice může vypadat docela úsměvně, ale výsledkem může být to, že člověk začne podvědomě reagovat na zvuk vody tím, že začne pociťovat potřebu navštívit toaletu. A když píšeme „zvuk vody“, tak rozhodně nemáme na mysli jen sprchu nebo kohoutek v koupelně. Reakce mohou následovat např. i při procházce kolem řeky, pobytu v aquaparku, v kuchyňce v práci, když si někdo bude umývat hrnek od kávy… Nic z toho pak nemusí být úplný problém pro zdravého člověka, ale v případě, že trpí oslabeným pánevním dnem, na nepříjemné komplikace může být dle Thomas zaděláno.

Jak se připravit na jadernou katastrofu? Za inspiraci můžeme poděkovat i covidu15. 3. 2022

A co hygiena?

Bez ohledu na to, zda ve sprše/při sprchování občas nebo pravidelně močíte, či nikoliv, minimálně by vás mohlo zajímat, zda je to vlastně hygienické (přeci jen, sprchu chce člověk opustit čistější, než když do ní vstupoval). Ačkoliv moč není úplně zhmotněním čistoty a sterility a může např. obsahovat desítky typů různých bakterií, a to včetně stafylokoka a streptokoka, jejich hladina ve zdravé moči není nijak riziková (jiná je situace v případě infekce močových cest), a tudíž je nepravděpodobné, že by výsledkem močení ve sprše byly jakékoliv související zdravotní problémy. Není třeba mít obavy ani z toho, že moč přichází do kontaktu s vanou/sprchovým koutem – ostatně, je dost možné, že mnohokrát jste ze sebe po návratu domů smyli mnohem méně sterilní věci než moč. Určitě je ale namístě vanu/sprchový kout, ale de facto i celou koupelnu, pravidelně desinfikovat. To byste však měli dělat vždy (přičemž močení ve sprše není důvodem k tomu desinfekci jakkoliv posílit).

V podstatě lze tedy říci, že pokud si z močení ve sprše neuděláte rituál, jehož výsledkem by mohlo být podobné podmíněné jednání jako v případě Pavlovových psů, jedná se o praxi pro člověka (a jeho zdraví) neškodnou a pro planetu prospěšnou. Takže směle do toho…

Zdroj: epa.gov, bbc.com, discovermagazine.com, gloucestershirelive.co.uk, sheknows.com, simplypsychology.org, bestlifeonline.com, buzzfeed.com, healthline.com,