Mladí muži nechtějí stavět domy, sázet stromy a zejména plodit syny. Čím dál více z nich naopak v zájmu planety podstupuje vasektomii
„Nemůžeme přenášet náš problém s uhlíkovou stopou na další generace, protože to vůči nim není fér,“ myslí si tak třicátník z Velké Británie, jenž se přidal k mužům, kteří si chirurgicky nechávají provést vasektomii, tedy přerušit oba chámovody, kdy výsledkem je zamezení vstupu spermií do ejakulátu, potažmo neplodnost. „Jako dítě jsem si jako každý říkal, že budu mít tu běžnou rodinu, ale když mi bylo asi dvacet, něco se změnilo. A dnes si říkám, že nechci na tento svět přivést život, protože už teď je to tu na ho*no a bude to jen a jen horší,“ doplňuje. Rozhodně přitom tento názor nezastává sám.
Eko-reproduktivní volba?
Téma „vasektomie pro klima“ se v mediálním prostoru objevuje již nějaký ten čas – a loni např. zaujal příběh dr. Esgara Guarína z Iowy, který při příležitosti Dne Země vyrazil na americké silnice s první mobilní dodávkou pro vasektomii v Severní Americe. Podle Nicka Demediuka, australského lékaře působícího na jedné z největších klinik na světě zaměřujících se na vasektomii, tento zákrok ročně v daném zařízení podstoupí přibližně čtyři tisíce mužů, z nichž přibližně dvě stovky tvoří mladší, stále bezdětní muži. A z těchto dvou stovek cca 130 tvrdí, že zákrok podstupují kvůli planetě. „V minulosti to byl čistě životní styl, mí někdejší pacienti chtěli cestovat po světě, tvrdě pracovat a nezaseknout se s dítětem. To se ale v průběhu posledních tří či čtyř let změnilo a dominantním důvodem se stává právě životní prostředí,“ upřesnil.
A s tvrzením Demediuka souhlasí i docent environmentálních studií Yale NUS College v Singapuru, Matthew Schneider-Mayerson, který se zaměřuje na problematiku klimatické reprodukční nejistoty a tzv. eko-reproduktivní volbu. Dle výzkumu, který na toto téma provedl, změna klimatu skutečně ovlivňuje rozhodnutí mít děti, a to proto, že lidé se obávají budoucnosti a také světa, v němž by měly příští generace žít. „Myslí si, že kvůli zrychlující se změně klimatu, kvůli pravděpodobnosti, že situace se bude v příštích desetiletích zhoršovat, a to bez ohledu na to, jaká opatření budou přijata, budou děti v podstatě trpět,“ shrnuje pak vědec své hlavní zjištění.
Omlazující vasektomie?
Je zároveň velmi zajímavé, jak diametrálně se diskurs ohledně vasektomie změnil. Zákrok totiž v minulosti vyhledávali muži, kteří chtěli své působení pro svět ještě více podpořit, ne jej omezit. Např. William Butler Yeats, irský básník, dramatik a esejista, který v roce 1923 získal Nobelovu cenu za literaturu, si nějaký ten pátek po tomto úspěchu údajně stěžoval svému příteli, že jeho tvůrčí a sexuální energie ochabují – a ten mu, napůl v žertu, doporučil, aby omezil svou (biologickou) plodnost. K tomu se v období dvacátých let využívala metoda, kterou „vymyslel“ lékař, po jehož jméně byla také pojmenována, tedy dr. Eugen Steinach. Řada mužů se tedy vydávala do jeho ordinace, aby byli „steinachováni“, což v praktické rovině znamenalo podvázání jednoho semenného kanálku. Jinými slovy by se dalo říci, že se jednalo o částečnou vasektomii. Jejím cílem ovšem nebyla prevence početí, ale určité „omlazení“, a to jak v rovině fyzické, tak i mentální (a mimochodem, právě dr. Steinach byl autorem myšlenky, že mužskou homosexualitu by bylo možné léčit transplantací varlete heterosexuálního muže do těla příjemce, který potřebuje „remaskulinizaci“... do praxe však naštěstí nikdy uvedena nebyla).
Zdroj: Giphy
Dnes je ale chápání vasektomie – obrazně řečeno – „zcela jiná písnička“. A vlastně není divu. I když by se ale mohlo zdát, že omezení (nejen mužské) plodnosti asi planetu zrovna nezachrání, pravdou je, že podle studie z roku 2017, je to jedna z možných cest, resp. studie přímo uvádí, že jediným účinným opatřením, které může jednotlivec v zájmu planety podniknout, je pořídit si o jedno dítě méně – to by prý ušetřilo i 25krát více emisí než jiné kroky zahrnující např. život bez auta či nevyužívání letadel k cestování.
Jestli je ovšem podstoupení vasektomie skutečným řešením klimatické krize, to je otázkou… Jak totiž dodává Schneider-Meyerson, „klimatická vasektomie“ je minimálně zatím spíše minoritní volbou, která je navíc nezřídka ovlivněna celou řadou dalších faktorů, např. i ambivalencí pojící se k výchově dětí. Samozřejmě ale dle jeho názoru spolu s tímto trendem vystupují do popředí další etické a politické otázky, a to od kontroverzních ideologií o přelidnění planety až po praktické důsledky generačně nevyvážených společností. Zda za nějakých pár desítek let ale bude planeta zachráněna díky tomu, že se muži rozhodli pro vasektomii (a jaké z toho případně vyplynou důsledky), to ukáže teprve až čas.
