Bizarní výzkumy roku 2021: jak staré je nejstarší sperma světa, proč by si řidiči měli mýt ruce a v čem lidstvu pomůže Super Mario?
Nejstarší sperma světa
Stopy mužského spermatu se nacházejí na řadě míst, ovšem žádný dnešní muž nemůže s jistotou říci, že by jeho sperma bylo tímto způsobem zachováno příštím generacím. Ovšem letos vědci zaujali průlomovým objevem – tedy tím že v kusu jantaru odkryli fosilní spermii, jež je stará přibližně 100 milionů let. Tedy, samozřejmě, že se nejedná o sperma lidského druhu, ale o spermie, jež vyprodukoval jeden z korýšů, který obýval Zemi (resp. oceán) v období tzv. křídy.
V čem je tento objev tak fantastický? Překonal předchozí rekordně staré sperma, jež bylo nalezeno v kokonu vyhynulého antarktického červa v roce 2015 o celých 50 milionů let! A objevené spermie byly také abnormálně velké (tedy, prizmatem velikosti běžné spermie) – a podle vědců se jedná o jev označovaný jako gigantismus spermií. V takovém případě živé organismy, potažmo zvířata, produkují spermie, jež významně přesahují jejich vlastní velikost (onen zmiňovaný korýš pak měří cca 1 milimetr), a to kvůli evoluční výhodě. V čem nám toto zjištění poslouží? Pánové, chcete-li své sperma opravdu skvěle zakonzervovat, pořiďte si jantar…
Řidičské ruce šmátralky
Ryze na současné problémy se pak zaměřili vědci z University of Nottinhgam – zkoumali totiž, jak často se řidiči dotýkají svého obličeje (neptejte se, proč přesně to dělali…). Svou pozornost tedy odborníci soustředili na hodiny dlouhé archivní záběry řidičů a počítali, kolikrát za jednu hodinu jízdy si bezděčně sáhli na obličej/hlavu. Pokud by vás to zajímalo, tak výsledkem je číslo 26. Každý dotek pak trval téměř čtyři sekundy, kdy nejčastěji se lidé za volantem dotýkali obličeje (79,6 %), vlasů (10 %), krku (8,6 %) a pak také ramen (1,7 %).
V téměř polovině případů se pak šátravé prsty řidičů dostaly do kontaktu se sliznicemi (výstelka rtů, nosní dírky, oči) každých pět minut – přičemž k dotyku byly nejčastěji užívány konečky prstů a palců, což jsou dle vědců oblasti, které jsou při mytí rukou často opominuty (a nebyly zachyceny žádné rozdíly vzhledem k věku či pohlaví řidičů). Právě k hygieně také výzkum směřoval. „Dotýkání se obličeje představuje pro řidiče riziko přenosu infekcí a bakterií, zejména pokud je vozidlo sdíleno nebo obsazeno více osobami a pokud je prováděna špatná hygiena rukou,“ shrnul pak spoluautor studie dr. David R. Large. A to prý přitom nebylo zohledněno chování řidičů, kteří nejsou pod dohledem – to totiž může být ještě mnohem nehygieničtější. Až tedy příště vyrazíte na cesty, dejte svým rukám pauzu (a nešťourejte se za volantem v nose ani nikde jinde…).
Zdroj: Giphy
Co nás může naučit Super Mario o udržitelnosti?
Také svět digitální je možné podrobit zkoumání. Nejinak tomu bylo v případě populární hry z dílny Nintenda, právě na ni se zaměřili vědci z univerzity v Bostonu. Principy hry Mario Kart je údajně možné použít ke snížení světové chudoby a zlepšení udržitelnosti v zemědělství. Hra je prý vlastně užitečným průvodcem pro vytvoření spravedlivějších sociálních a ekonomických programů, které by byly ku prospěchu farmářům. To vše proto, že když se hráči v Mario Kart daří opravdu bídně, hra je navržena tak, aby jej i přesto udržela v závodě – vedoucí hráči jsou totiž různými způsoby znevýhodňováni a ti, kteří zaostávají, tak vždy mají šanci dohnat je. „Přesně to bychom měli udělat i my – i když je to opravdu těžké,“ myslí si tak autor této teorie, Andrew Bell, expert na životní prostředí.
Proč muži po ejakulaci potřebují chvíli „oddych“?
Pánové, asi to sami znáte – po akci prostě nejste hned schopni jejího opakování (a vlastně to z pozice zúčastněných znají i vaše protějšky). Není na tom nic špatného, vědci ale bádali nad tím, co je vlastně důvodem. Odborně řečeno, po ejakulaci muži vstupují do tzv. postrefrakterní periody, která může trvat různě dlouho v závislosti na konkrétním člověku. A odborníci se domnívali, že roli v tomto procesu hraje také hormon prolaktin (který je důležitý také v reprodukci ženské) – a to tak, že zpomaluje v mužském těle proces, který jej vrátí zpět do stavu umožňujícího další (sexuální) akci. Ovšem vědci studiem myší zjistili, že prolaktin (potažmo jeho kolísající hladina) vlastně nemusí být viníkem, ale spíše důsledkem. K čemu to je?
Podle vedoucího výzkumu lze díky tomuto poznatku dospět k závěru, že v lidském těle vedle sebe existuje několik různých systémů, které se na období „regenerace“ podílejí, a to centrální mozkový mechanismus a periferní mechanismus. Zatímco první zmiňovaný působí na prvky chování, jako je sexuální touha, druhý ovlivňuje prvky fyzické, jako jsou penis, žlázy a další orgány sexuální funkce. „S nejvyšší pravděpodobností centrální systémy a periferní systémy pracují v koordinaci, takže muž nemá erekci bez touhy – a touha nemůže přijít bez erekce,“ shrnuje vedoucí autorka výzkumu, Susana Lima. Jak překvapivé…
