Moje dítě není hetero! Jak reagovat na coming out svého potomka a čemu se vyvarovat?

Nechte to na nich

Pokud máte podezření, že váš syn anebo dcera nejsou heterosexuální, netlačte na pilu. Coming out je pro některé opravdu těžkou a náročnou záležitostí, která vyžaduje nejen samotné odhodlání k oznámení, ale i dlouhé promýšlení. V tomto období může být duše vašeho dítěte nesmírně zranitelná. Dejte mu tedy čas, než si všechno srovná a rozhodne se přijít a svěřit se. Pokud to přeci jen nemůžete vydržet a cítíte, že je zapotřebí dodat potomkovi odvahy, vyvarujte se zásadním otázkám jako: „Jsi gay/lesba, že jo?!“ Raději zvolte opatrné: „Cítím, že máš něco na srdci. Nechceš se mi s něčím svěřit?“

Respektujte i to, co možná nechápete

Základem každé efektivní komunikace je respekt k druhému. Notabene pokud se jedná o náročné rozhovory odhalující duši a niterné pocity. Zkuste se zamyslet nad tím, kde jsou vaše citlivá místa a jak byste si přáli, aby naslouchající reagoval. Určitě by se vám nelíbilo odsouzení, hysterie, zveličování nebo naopak bagatelizace, že ne? Pokud přijde panika, pokuste se domluvit na tom, že se v následujících chvílích budete oboustranně chovat tak, abyste si neublížili. Možná nemůžete ovlivnit, co se děje kolem vás, ale vždycky zvládnete vést své reakce.

Více v Galerii

Zdroje: iStock

Hlavně v klidu!

„Uklidněte se!“ – existuje snad zbytečnější věta? Málokdo dokáže na tento pokyn reagovat dle požadavků, ovšem v tomto případě vám klid důrazně doporučujeme. Coming out není vždycky hollywoodským momentem plným úlevy, objímání a díků v podkresu dojemné hudby. Když nevíte, co dělat, soustřeďte se na dech. Naslouchejte a neukvapujte se v reakcích. Raději se zeptejte, zda syn/dcera chce slyšet, co k tomu máte. Případně vyčkejte, než vás vyzve k tomu, abyste se zapojili do komunikace svými verbalizovanými pocity a myšlenkami.

Ujistěte se, že chápete správně

Víte, že většina nepříjemných situací vychází z nedorozumění? Pokuste se pochopit, co váš syn nebo dcera říká. Opravdu pochopit. Pokud si nejste jistí, anebo se cítíte zmatení, prostě s klidem a laskavostí požádejte, zda by šla informace říct jinými slovy. Případně těmi svými zkuste konstruktivně shrnout, co jste se právě dozvěděli, a dotázat se, zda jsou vaše interpretace správné. Toto je velice jednoduchý a efektivní nástroj pro zvládání širokého spektra mezilidské komunikace.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Buďte připraveni

Je možné, že po samotném oznámení nebude atmosféra úplně otevřená hlubšímu rozhovoru. Netlačte na to, abyste se hned dozvěděli všechny detaily. Raději v sobě hýčkejte trpělivost: Pokud vám dítě již oznámilo, že není heterosexuální, a zvládli jste to, další svěřování může přijít kdykoli. Možná ještě ten samý večer, až se oba zvládnete oklepat. Třeba stačí i jen pětiminutové okno na usazení pocitů. Ale někdy to může trvat i dny, týdny…

Ujištění

Láska nemá podmínky. A tudíž byste je neměli klást ani vy. Sdělte svému dítěti i v případě, že jsou pro vás novinky náročné ke zpracování, že ho budete milovat bez ohledu na to, jaké je.

Bezprostřední reakce – co ano a co ne?

ANO:

• „Jsem rád/a, že jsi mi to řekla.“ To je věta, kterou můžete uklidnit i hodně rozbouřené, napjaté očekávání. Upevníte tím nejen důvěru, ale i dojem, že rozhodnutí svěřit se právě vám bylo správné.
• „Řekl/a jsi to ještě někomu jinému?“ Zde pozor na intonaci. Neptejte se zděšeně, jako byste dávali najevo, že se bojíte, kdo všechno o tom ví. Ani se neurážejte, pokud nejste první. Prostě jen otevřete debatu o tom, jak široký okruh lidí, kterým vaše dítě věří, je. Díky této informaci navíc budete vědět, s kým již můžete o všem promlouvat, aniž byste porušili důvěru svého potomka.
• „Mám teď něco udělat? Potřebuješ si s někým promluvit?“ Dejte najevo, že jste ochotni s emocemi, které doprovázejí coming out, pomoci. Ať už osobně, anebo tím, že společně zkusíte vyhledat někoho jiného.
• Obejmutí. Prostě a jednoduše své dítě obejměte, pokud vám došla všechna slova. I to je způsob, kterým bude láska hovořit za vás.

MOŽNÁ:

• „Já to věděl/a!“ S touto větou opatrně. Někomu se může ulevit, že jste dávno znali jeho pravou identitu. Jiného může vyděsit, jak průhledný celou dobu byl. Pokud ucítíte, že jste tímto prohlášením šlápli do vosího hnízda, dodejte: „Jsi moje dítě. Znám tě. Viděl/a jsem tě vyrůstat a všiml/a jsem si, že jsi v něčem výjimečný/výjimečná a že mi o tom jednou sám/sama povíš.“ Pokud místo toho zkusíte navázat třeba vtipem, tak pouze v případě, že si jste jistí, že tento druh humoru oba zvládnete a váš vztah je tomu nakloněn.

NE:

• „To jsou jen kecy / módní výstřelek / období.“ Nezkoušejte příslušnost k LGBT+ komunitě snížit tím, že budete obsah sdělení takto znehodnocovat. To se prostě nedělá, nehodí a nejspíš tím pošramotíte veškerou důvěru, která ve vás byla vložena.
• „Je tě škoda!“ Ne. Škoda by byla, kdyby vaše dítě žilo ve lži.
• „Někde jsem četl/a…“ – a teď ideálně přijde nějaké moudro, které má vašeho potomka vyléčit, anebo převychovat. Případně se chcete zmínit o článku popisující nějaké hrozivé scénáře, nakažlivé nemoci, anebo opravdu šokující intimní detaily. To opravdu nikdy nebude fungovat.