Zakázaná gay láska v době druhé světové války: Příběh dvou zamilovaných mužů odtajnily až po dlouhých letech nalezené dopisy
Před třinácti lety bylo v domě Gilberta Bradleyho smutno. Zemřel totiž jeho majitel a nezbylo než nechat úklidovou firmu, aby se postarala o jeho soukromí. Mezi vším tím vyklízením, vynášením, skládáním a třídním našli zaměstnanci i věci, které se rozhodli prodat dál: Kromě jiného i dopisy, které se zdály staré, a tedy možná cenné. Tak se k nim dostal obchodník, který se specializuje na válečnou poštu. A celý příběh se konečně dočkal vyslyšení.
Zakázaná láska započala na hausbótu v Devonu v roce 1938. Gordon Bowsher patřil do dobře situované rodiny, jejíž hlavou byl otec, kterému patřila dopravní společnost, a dokonce i čajové plantáže. Jak by právě tento vážený člověk na vztah svého syna s jiným mužem reagoval, to je těžké říct. Jak ale z dopisů mezi Gordonem a Gilbertem vyplynulo, obávali se prozrazení:
„Vím, nebo si představuji, že vím, jaká by byla reakce tvé matky a otce… Zbytek světa nemá ani tušení, jaká je naše láska – nevědí, že to láska je.“
Tento úryvek patřil do dopisu, jenž byl napsán v roce 1940. Tou dobou byl Gilbert již součástí armády, přestože se bojům snažil vyhnout, jak to jen šlo. Dokonce předstíral epilepsii. Marně. V roce 1939 musel nastoupit k tréninku na protiletadlového střelce a nechat tak za sebou nejen strach, ale i milovaného muže.
Několikaletá zaznamenaná komunikace čítá kolem šesti stovek dopisů. Minimálně tolik jich nasbíral pan Hignett – kurátor muzea města Oswestry, který první tři zakoupil náhodou. Jejich obsah ho zaujal, a tak přikoupil další. A pak další. A nakonec s překvapením zjistil, že ona tajemná „G“, jak se do dopisů adresovaným vojákovi podepisoval Gordon, byla vlastně muž. Pan Highett se nechal slyšet, že se cítil, jako by právě dočetl knižní román a na posledních stránkách došel k překvapivému zvratu, který dodal dílu ještě poutavější nádech.
Válka je složitým oříškem pro všechny zamilované, které rozdělila. Tím spíše ovšem pro ty, kterým byla jejich vzájemná náklonnost dokonce oficiálně zakázána. Za homosexuální styk hrozilo vězení, a to dost tvrdé. V případě vojáků mohlo dojít dokonce k tomu, že budou obviněni a zastřeleni. I proto Gordon Gilberta v jednom z dopisů úpěnlivě žádal, aby všechny jeho dopisy po přečtení poctivě zničil. Obával se prozrazení a toho, co by oba čekalo. Jak se ovšem ukázalo, prosil zbytečně. Gilbert Bradley si jeho řádky schovával až do své smrti v požehnaném věku a naštěstí byly veřejnosti představeny až když už za ně nemohl být nikdo potrestán.
„Můj drahý chlapče,
celé roky jsem v sobě měl zaryto, že žádná láska nevydrží navždy…
Chci, aby ses, miláčku, vážně ponořil do své mysli a podíval se pro jednou do budoucnosti.
Představ si čas, ve kterém je válka u konce a my dva žijeme spolu…
Tvůj G.“
Korespondence se táhla až do roku 1945 a obsahovala dokonce i Gilbertovo doznání, ve kterém Gordonovi vypráví o svých romantických vztazích s dalšími dvěma vojáky. Spojení s Bowsherem ovšem nebylo tímto přiznáním nabouráno. Gordon Bowsher odpověděl prosté: „Chápu, proč se do tebe zamilovali. Přeci jen i já jsem se do tebe zamiloval.“
Gilbert Bradley byl zapleten i do kauzy Sira Paula Lathama, který byl v roce 1941 odsouzen za „nevhodné chování“, a to ke třem – nebo spíše se třemi – střelci a s civilistou, a to poté, co byly odtajněny jeho „indiskrétní“ dopisy. Stejný soud mohl čekat i Bradleyho, jeho korespondence však naštěstí zůstala ještě dlouho utajena, a tak se přestěhoval i se svými vzpomínkami do Brightonu. Gordon Bowsher se přesunul do Kalifornie a stal se známým trenérem koní. Zajímavostí je, že svého času zaměstnával Sirhana Bishara Sirhana – Američana palestinského původu, který byl pravomocně odsouzen za spáchání atentátu na Roberta Kennedyho.
„Nebylo by to úžasné, kdyby všechny naše dopisy mohly být publikovány v budoucnu, v osvícenější době[?] Pak by celý svět mohl vidět, jak zamilovaní jsme.“
Láska dvou mužů se shodnými iniciálami GB by měla větší šance, vznikla-li by dnes. Byť není všechno ideální, alespoň není nutné prát se s porušováním zákona. V době a na místě, kdy si Gilbert a Gordon přáli být spolu, bylo dle BBC jejich spojení oficiálně nazýváno hrubou neslušností, a to až do roku 1967, kdy vznikl zákon o sexuálních deliktech (Sexual Offences Act), který povoloval mužům starším 21 let mít legálně homosexuální vztah. V ozbrojených složkách však otevřená příslušnost ke gay komunitě byla povolena až v roce 2000. V ČSR byla dle PRAGUEPRIDE.cz homosexualita dekriminalizována o něco dříve, a to v roce 1962. Poté, co sexuolog Kurt Freund jednoduše řečeno potvrdil, že sexuální orientaci změnit nelze. Nic to ovšem nezměnilo na smýšlení těch, kteří jinou než heterosexuální orientaci považovali za nemoc. A toto uvažování ani dnes stále není raritou...
