
Hvězdný herec lituje role trans ženy, za niž byl nominován na Oscara. „Dnes bych tu roli odmítnul,“ tvrdí. Přijal ale další podobnou
Otázka, zda různé minority mají být ve filmech či seriálech ztvárňovány herečkami a herci, kteří jsou reálně této minority součástí, je dnes palčivější než kdy dřív. Nikdo si není jistý tím, zda je v pořádku, když gaye či lesbu hraje heterosexuál, totéž ovšem platí i naopak. Svět se totiž skutečně změnil a řada lidí z hereckého světa se již neobává toho, že kvůli minoritní sexuální orientaci či genderové identitě přijdou o práci či role. V tomto případě je tedy možné říci, že lesby a gaye klidně reálné lesby a gayové hrát mohou. Pokud ale někdo hovoří o rovnosti, pak by tímto prizmatem pro změnu mělo být lesbám a gayům i nadále zapovězeno hrát heterosexuály. Inu, je to složité – a vlastně jako nejrozumnější řešení se zdá být stanovisko Jakea Gyllenhaala (který, ač heterosexuál, také gaye ztvárnil, a to ve snímku Zkrocená hora), že žít život a hrát roli je diametrálně odlišné. Tedy, je-li herec dobrý, na jeho orientaci a identitě by záležet nemělo, důležité by mělo být jen to, zda postavu dokáže adekvátně ztvárnit (a to jak v případě gaye hrajícího heterosexuála, tak i naopak). Jenže jak se zdá s „trans rolemi“ je to ještě složitější.
Nekonečna debata o tom, kdo má koho hrát?
To, jak plamenné diskuse se aktuálně vedou o tom, kdo přesně by měl ztvárňovat trans postavy, by vlastně v někom mohlo vzbudit pocit, že bude lepší, když se žádné takové filmy točit nebudou. Obsadit je, to je totiž pořádná výzva. I když v minulosti se tak nespočtu ocenění (a to i včetně Oscara) dočkala Hillary Swank, která ve snímku Kluci nepláčou prošla tranzicí v muže, i Jared Leto, který byl za roli trans ženy ve snímku Klub poslední naděje také oceněn Oscarem, či právě zmiňovaný Eddie Redmayne, jenž byl za svou roli na Oscara „jen“ nominován, dnes jako by tato praxe byla prostě tabu. „Natočil jsem film Dánská dívka s těmi nejlepšími úmysly, ale myslím, že to byla chyba,“ rozpovídal se tak herec v sobotním interview pro Sunday Times. „Ta bobtnající diskuse o frustracích týkajících se castingu nepochybně souvisí i s tím, že mnoho lidí, jichž se téma týká, stále nemá svůj hlas,“ dodal s tím, že musí dojít k určitému „vypořádání“, jinak bude debata na dané téma jednoduše nekonečná. Určitým problémem ovšem je, že daný rozhovor se vlastně týkal propagace Redmaynovy role v ikonickém muzikálu Kabaret, kde ztvární...další queer postavu. Konkrétně se jedná o postavu tzv. kabaretního vítače, o němž sice není explicitně řečeno, že je gay, ovšem z kontextu plyne, že je členem queer komunity. Ne náhodou jej tedy v minulosti hráli i gayové.
Tak trošku prozření
Ačkoliv za svůj výkon v Dánské dívce byl Redmayne nominován na Oscara, dnes by tedy roli – jak sám uvedl – nepřijal. „Příběh je to překrásný a všichni lidé z trans komunity, s nimiž jsem se během mých příprav na roli setkal, byli neskutečně skvělí,“ uvedl herec v době, kdy byl snímek (vznikl v roce 2015) uveden do kin. Dodal také, že pro něj byla tato role privilegiem – a ačkoliv rozhodně nemluví za trans komunitu, snaží se být jejím spojencem. Ještě v roce 2016 pak herec přijetí role do jisté míry „obhajoval“ s tím, že mu tak byla vlastně svěřena „odpovědnost vzdělávat nejsem sebe, ale i publikum“.
I když debata o tom, kdo přesně by měl hrát trans postavy, se naplno rozhořela až v souvislosti s plánovanou rolí Scarlett Johannson, jež měla ve filmu ztvárnit trans muže (a pod tlakem nakonec z projektu vycouvala), ani v době uvedení Dánské dívky s Redmaynem nebylo tak úplně „ticho po pěšině“. „Snaha filmu zachytit příběh Lili Elbe nejenže zvýrazňuje nejkřiklavější slabosti Redmayna, ale také cisnormativní pohled na transgender komunitu,“ napsala tak záhy po premiéře mj. Carol Grant v magazínu IndieWire. Dle jejího názoru pak Redmayne „spoléhal na regresivní, reduktivní a zraňující stereotypy“. Otázkou tedy je, jaká bude odezva na jeho roli v Kabaretu.
Na druhou stranu je však třeba říci, že Redmayne se zejména v posledních letech skutečně zasazuje o trans práva, např. v roce 2020 se aktivně zapojil do bouřlivé diskuse týkající se autorky Harryho Pottery, J. K. Rowling, resp. jejích tweetů, které byly podle řady lidí transfobní. „Jako někdo, kdo pracoval s oběma stranami, tedy s J. K. Rowling i s trans komunitou, musím jasně vyjádřit, na které straně stojím. Nesouhlasím s poznámkami, které Jo zveřejnila. Trans ženy jsou trans ženy, trans muži jsou trans muži a také nebinární identity jsou validní. Nikdy bych nechtěl mluvit jménem komunity, ale vím, že mí drazí trans přátelé a kolegové jsou unaveni tímto neustálým zpochybňováním jejich identity, které až příliš často vede k násilí a zneužívání. Chtějí jednoduše žít svůj život v míru a je na čase jim to dovolit,“ uvedl tehdy. Ovšem ve chvíli, kdy se kritika spisovatelky změnila ve veřejný lynč, se Redmayne, který ztvárnil jednu z postav ve filmovém zpracování Fantastických zvířat, Rowling zastal – a odsoudil veškerou nenávist, která se na její hlavu snesla.
Ačkoliv nyní si vyjádření Redmayna vysloužila řadu velmi pozitivních reakcí, kdy mnozí ocenili zejména to, že pochopil, proč byl za roli Wegenera/Elbe kritizován, vlastně je tak otázkou, jakým směrem se kinematografie bude ubírat, bude-li orientace/identita či jakýkoliv jiný žitý aspekt podmínkou pro ztvárnění role. A možná, že třeba Kabaret ukáže, zda se tedy v posledních letech něco v showbyznysu, ale i Redmaynových stanovicích skutečně (ne)změnilo.