Útoky se v noci dějí nejen v tichých ulicích, ale i na rušných místech. Aplikace v mobilu vás bezpečně doprovodí domů
Ženy jsou vychovávány ke strachu, ale ne zbytečně
Každý druhá žena v Česku během svého života zakusila nějakou formu sexuálního násilí nebo obtěžování, zjistil nový reprezentativní výzkum agentury MindBridge Consulting, a.s. pro organizaci proFem. Nejčastěji se jedná o verbální sexuální obtěžování (33 %), osahávání, hlazení a doteky proti vůli oběti (31 %), nevyžádané fotky nebo videa se sexuálním obsahem (17 %) a nevyžádané líbání (12 %). Znásilnění zažije téměř každá desátá žena starší 18 let. Podle Bílého kruhu bezpečí je víc než polovina znásilnění spáchaná blízkým člověkem nebo známou osobou.
Není tedy divu, že rodiče své dcery vychovávají jinak než syny a dávají jim jiná pravidla, která mají zajistit jejich bezpečnost. Mladé dívky pak musejí být do tmy doma, mít vždy zajištěný doprovod z akce, nebo se jim určité věci raději rovnou nedovolují. Takový přístup má vedlejší efekt: naučí ženy vidět v každém temném koutě nebezpečí a v každém muži potenciálního pachatele. Na jednu stranu je rozumné vést dívky k bezpečnostním návykům, které mohou zachránit život. Na druhou stranu pak ale žijí v alternativní realitě plné sexuálních predátorů. Zatímco muž v ulici po setmění vidí prostě ulici, žena si hned podvědomě identifikuje nebezpečná místa, kde je lepší raději přejít na druhý chodník. Uvažují jako oběti, přestože naprostou většinu z nich na ulici nikdy nikdo nepřepadne. Jenže…co kdyby…
Ženy na sebe nemají brát zodpovědnost za mužskou agresi
Podívejme se například na situaci ve Velké Británii, kde nedávný únos a vražda marketingové specialistky Sarah Everard v jižním Londýně otřásly důvěrou veřejnosti v policii. Pachatelem byl totiž policista v uniformě. Jen o pět měsíců později se v britské metropoli odehrála další vražda ve veřejném prostoru, jejíž obětí byla učitelka na základní škole Sabina Nessa. Projekt Counting Dead Women ovšem od března v Británii napočítal už 81 žen zavražděných muži.
Jen každá druhá Britka se necítí bezpečně, když musí jít po tmě nejen opuštěnou ulicí, ale i rušným veřejným prostranstvím – i na místech, kde se pohybuje spousta lidí, se útoky úspěšně odehrávají. Podobné pocity má jen jeden z pěti mužů. Veřejnost samozřejmě na takovou situaci reaguje. V různých městech vznikají (obvykle ženské) iniciativy, které doprovázejí ženy v noci bezpečně domů. Jejich iniciátorky proklamují, že ženy mají mít možnost chodit do klubů, pařit, tančit a bavit se stejně volně a bezstarostně jako muži.
Zároveň se ovšem objevuje kritika těchto doprovázejících iniciativ. Místo aby osobní bezpečnost celé poloviny obyvatel řešilo politické vedení země a policie (s převahou mužů), berou problém s mužskou agresivitou do rukou samy ženy a řeší ho za ně. Aby se situace zlepšila, společnost potřebuje zásadní změnu, která jde hluboko až ke kořenům výchovy a vzdělání. Do té doby si ženy i všichni ostatní zranitelní lidé musejí pomoct sami nebo sobě navzájem.
Aplikace v mobilu dohlédne na bezpečný návrat domů
Na půli cesty mezi ženskou domobranou a samotou nočního města jsou mobilní aplikace. Jsou pojistkou bezpečného návratu domů a jejich obliba stoupá po každém tragickém případu napadení ženy ve veřejném prostoru. Není od věci mít takovou safety app v mobilu a v případě, že se nebudete cítit komfortně v nějaké situaci, použít ji jako pomocníka. Zároveň může posloužit jako uklidnění pro nervózní rodiče, kteří doma s rozsvícenou lampou čekají na to, až se jim dospívající dítě v pořádku vrátí po půlnoci domů.
Příkladem takové appky je bSafe – Never walk alone (Nikdy nechoď sám/sama). Vytvoříte si v ní seznam svých andělů strážných, s nimiž můžete sdílet svoji polohu. V případě nebezpečí zmáčknete tlačítko „Alarm“, které odešle vaši aktuální polohu s voláním SOS, lze také snadno pořídit audio nebo video záznam nebezpečné situace. Výborná je funkce falešného telefonátu, který si můžete dopředu nastavit – ten vám může pomoct třeba s brzkým odchodem domů z mejdanu nebo s odpojením se od skupiny, v níž se necítíte dobře.
Podobné funkce nabízí i aplikace Zich – osobní bezpečnost pro 21. století, která má navíc vychytávku: pokud máte opravdu strach – třeba před noční cestou Žižkovským tunelem – můžete mít prst na tlačítku „Alert“ a v případě, že jste opravdu ohroženi, stisk povolíte a tím odešlete volání o pomoc. Appka One Scream zase reaguje na křik – jednoduše si ji aktivujete, než vyrazíte na cestu, a v případě křiku appka sama odešle volání o pomoc vašim vybraným kontaktům.
Různí výrobci ale přicházejí i s mazanějšími řešeními. Značka Invisawear přišla s přívěskem na řetízku, který je propojený s appkou v mobilu. Zmáčknutím přívěsku v krizové situaci appka odesílá volání o pomoc s GPS souřadnicemi. Je to geniální pro okamžiky, kdy máte mobil hozený kdo ví kde v kabelce. Podobně funguje náramek Flare, jehož stiskem můžete aktivovat i falešný telefonát, který vám může pomoci vyvléknout se z nepříjemné situace.
