Jackson Smith alias Action Jackson (30): Z USA až do Prahy, kde baví davy se svou stand-up komediální show
Na úvod mi dovol otázku, jak ses z dalekého San Diega dostal až do Prahy?
Asi ve 25 letech, tedy v roce 2016, jsem musel jít na operaci zad, protože jsem se zranil při práci v profesionálním divadle. Byl jsem na neschopence asi 6 měsíců a čtvrtý den po mém návratu mě vyhodili, že už mě nepotřebují. Říkal jsem si, že už nechci žít v USA, a tak jsem na Facebooku sdílel otázku, kam bych se měl přestěhovat, kdybych chtěl. Tak trochu jsem tušil, že chci do Evropy, ale ne do Španělska nebo do Francie, kde vesměs odjíždí každý Američan, který vycestuje mimo zemi. Jedna kamarádka mi poslala soukromou zprávu, že asi čtyři roky žije v Praze a že to miluje. Napsala, že bych si v Praze taky vedl moc dobře, a i když jsem o Česku nic nevěděl, rozhodl jsem se pro něj. Teď už čtyři roky žiju v Praze.
Jaký největší rozdíl tě mezi USA a Českem překvapil?
Například to, že v Česku musíš každého zdravit, když jdeš třeba do výtahu, a zout si boty, když jdeš k někomu na návštěvu. V tomto mi Česko ve srovnání s Kalifornií přijde mnohem formálnější. V Kalifornii žádná taková pravidla nemáme. Jsme otevřenější a uvolněnější.
Říkáš, že je Kalifornie otevřenější. Jaké pro tebe bylo vyrůstat v Kalifornii jako gay?
Bylo to zvláštní, protože si pamatuju, že jsem byl docela šikanován. Vím, že lidé si myslí, že Kalifornie musí být pro gay komunitu skvělá, ale není to tak, že by Američané byli až tak otevření, jsou mezi nimi spíše velké extrémy. Je tam spousta lidí, kteří říkají, že LGBT komunitu milují, ale na druhou stranu jsou tam také lidé, kteří jsou extrémně útoční a násilní. Ale myslím si, že se situace vyvíjí dobrým směrem, například starosta San Diega je otevřeně gay a má podporu.
Jak se cítíš tady v Česku? Můžeš být svobodně tím, kým jsi?
Můžu být naprosto sám sebou. Aktuálně randím se slovenským klukem a běžně jdeme po městě, držíme se za ruku, veřejně si taky dáváme pusu a řekl bych, že lidé v České republice nám žádnou větší pozornost nevěnují. Dokonce se mi občas stane, že za mnou někdo přijde a řekne, že jsme hezký pár a že to je super, že takhle dáváme svou lásku najevo. Samozřejmě se najde i pár lidí, kteří na nás pořvávají nadávky, ale můj přítel je hned odrovná. Ve finále se tu cítím velmi komfortně a hlavně pro mě neexistuje možnost, že bych se nějak schovával, protože za nic nestydím. Navíc jsem Američan a nedělá mi problém říct, co si zrovna myslím, a když se to někomu nelíbí, nemusí se na to dívat, nikomu to nevnucuji.
Jackson Smith alias Action JacksonFoto: se souhlasem Alexandry Šnaid
Je skvělé, že máš pozitivní zkušenost, protože vím o několika případech, kdy tomu tak není...
Na druhou stranu musím dodat, že mnoho mých českých přátel mi řeklo, že Praha je trochu odlišná od zbytku země. Takže i když je pro mě komfortní držet se s klukem za ruku, pro mé přátele z menších měst a vesnic to tak být nemusí. Je nutné počítat s tím, že Praha nereflektuje to, co se děje ve zbytku země.
Plánuješ, že bys v Česku zůstal nastálo, nebo se chceš někdy vrátit?
Má se to tak, že ještě před odjezdem do Evropy jsem si prošel bojem s rakovinou, kterou se mi sice podařilo porazit, nicméně v roce 2019 se rakovina vrátila zpět, v době, kdy už jsem byl v Česku, takže jsem se léčil zde v motolské nemocnici. Teď stojím před rozhodnutím, zda se vrátit do USA, kde budu muset platit strašně moc peněz, anebo zůstanu v Praze tak dlouho, jak to bude možné, protože zde je zdravotnictví daleko dostupnější. Doufám, že dostanu české občanství, ale na to musím čekat ještě dalších šest let. Taky se může stát, že až moje máma zestárne, přestěhuju se zpět do Kalifornie, abych se o ni mohl postarat. Takže uvidíme, jak se věci vyvinou.
Je přece jen něco, co bys na Česku změnil?
Určitě byste měli změnit politiky, vaši politici jsou fakt odpad. Tedy alespoň někteří. Vezmi si, že jdeš po ulici v Praze a nikoho nezajímá, jestli jsi gay, lesba či hetero, prostě nikoho to nezajímá. Proč pak někteří politici musí tak vehementně bojovat proti manželství pro všechny a někteří dokonce řeknou, že trans lidé jsou jim bytostně odporní? Nikdo se jich na to neptal, nikdo nic takového nepotřeboval slyšet… Musím říct, že máte fakt nádhernou zemi, ale někteří politici její reputaci fakt dost kazí.
Viděl jsem několik tvých vystoupení a musím říct, že působíš velmi vesele a vyrovnaně. Myslíš, že ti k tomu pomohl třeba i boj s rakovinou?
Musel jsem se to naučit, ale rakovina mi pomohla uvědomit si, že bych si občas neměl tak moc všechno brát a že jsem schopen dělat daleko víc věcí, než si myslím. Například když se začala rozjíždět pandemie koronaviru, neměl jsem z ní až takový strach, protože jsem byl velmi nemocný a tolik jsem si to nepřipouštěl, takže jsem tímto obdobím prošel s dostatkem sil a tolik jsem nevyšiloval. Už jsem dvakrát vyhrál boj s rakovinou, co může být horší?
Změnil tě boj s rakovinou i nějak osobnostně?
Jsem odjakživa velmi optimistický, ale určitě jsem si uvědomil, že je život příliš krátký na to, abych se zabýval tím, co si o mně myslí ostatní. Uvědomil jsem si, že se musím zaměřit více sám na sebe a dělat to, co si myslím, že je správné. Je potřeba hlavně pečovat sám o sebe, a když jsem to pochopil, velmi se mi díky tomu zlepšila umělecká kariéra.
Aktuálně máš pravidelně několik show nejen po Praze. Moderování a vystupování ses věnoval už v Americe?
Začal jsem už v dětství zpívat, když mě moje máma přihlásila na hodiny zpěvu. Na střední škole jsem přešel ze zpěvu na herectví a pak jsem šel na univerzitu. Když jsem odpromoval, začal jsem pracovat v profesionálním divadle a věnoval jsem se improvizační komedii. Do té doby jsem však nikdy nedělal stand-up komedii. Když jsem ale přijel do Prahy, měl jsem tehdy českého přítele a on mi říkal, že jsem legrační a že bych se tomu měl věnovat, takže jsem začal a všem se to líbilo. Pak se mi začalo dařit víc a víc a pokračuju dodnes.
Pokud se nepletu, s Gay Agenda jsi začal v roce 2018?
Ano, takhle jsme začínali a postupem času začaly být všechny show vyprodané. Pak jsem se potkal s Melancholií Blackbile, což je česká drag queen, která mi říkala, že by se do toho taky chtěla víc opřít a zaměřit se na nějaké akce i produkčně. Melancholia mě více seznámila se světem dragu a burlesky a padli jsme si do noty. Hledala prostě někoho, kdo jí s produkováním různých akcí pomůže, protože za každou akcí se skrývá strašně moc práce. Teď už spolupracujeme více než rok a je to super.
Chodí na vaše vystoupení hodně Čechů, nebo jsou to spíše expati?
Show Gay Agenda začala primárně s expaty, protože jsem tady nikoho jiného moc neznal. Byli to většinou Američané, ale nyní jsou diváci na naší show vždy napůl Češi a napůl lidi ze zahraničí, kteří zde žijí. Mnoho z těch věcí, o kterých na stand-upu hovořím, jsou právě historky, které mám z Česka, což je nejlepší řešení, protože se s tím diváci můžou ztotožnit. Kdybych mluvil o svém životě v Kalifornii, až tolik by to diváky nebralo.
A co umělci, se kterými spolupracuješ?
Je to různorodé, ale moc mě baví objevovat české umělce, protože oni o sobě často hovoří tak, jako by neměli dost talentu, ale často jsou na omylu a mě baví je objevovat a pak s nimi spolupracovat. Poslední dva až tři roky se na scéně objevila spousta nových mladých umělců a strašně se mi líbí, že jsem přítomen doslova drag explozi, protože spousta mladých lidí se dragu začíná věnovat. Pravidelně moderuju akci Melancholie Blackbile Boudoir Macabre, kde mimo jiné umožňuje vystupovat začínajícím umělcům, kteří potřebují více příležitostí, aby se zlepšili. Jedině takhle se kultura dragu pozvedne, když budou mít začínající umělci možnost někde vystupovat.
Která z místních drag queens tě baví ze všeho nejvíc?
Velmi si užívám Dimu Arrest, se kterou bydlím, ale naše společně bydlení je vlastně trošku problém. Když spolu totiž žije drag queen a stand-up komik, není dostatek místa pro kostýmy. (smích) Užívám si také Hayley The Strange, která je spolu s Dimou pro mě jednou z nejlepších v Česku. Ačkoli se Chlorophyll von Needle neidentifikuje jako drag umělkyně, moc se mi líbí a její práce je na velmi vysoké úrovni. Tyhle tři jsou za mě TOP. Musím říct, že dokonce ani ve Spojených státech se nevidí tak dobří umělci jako tady, alespoň jsem jich tam neviděl tolik.
Snažíš se do Česka dostat i některé performery z Ameriky?
Nechci, aby to bylo až moc americké, protože všeho moc škodí…
Burleska, stand-up show Gay Agenda... plánuješ nějaké další akce?
Plánoval jsem toho spoustu, ale pak na nás na všechny udeřil koronavirus. Plánoval jsem například obří komediální Kabaret show, kde by se objevila burleska, stand-up komedie, ale i drag a každý by si mohl najít to své. Vidím to jako obrovskou show a rád bych přizval významné umělce, ale koronavirus tomu zasadil ránu, protože na takovou akci bych potřeboval velký prostor a hodně lidí, aby se všechno zaplatilo. Doufám, že třeba příští rok se tuto akci podaří uspořádat.
Přemýšlel jsi někdy o tom, že bys se svou show vyrazil do zahraničí?
Řeknu to takhle: nejhorší bylo, že jsem se svou show začal v dubnu roku 2019, v červnu mi diagnostikovali rakovinu, v listopadu 2019 jsem skončil s léčbou a v roce 2020 v březnu udeřil koronavirus. Takže plány byly obrovské, už dávno jsem to chtěl rozjet a doufám, že jednou se mi to podaří a naše značka se rozprostře po různých evropských zemích. Doufám, že z toho vytvoříme show, která cestuje po Evropě. Rád bych se zaměřil na evropské pride festivaly.
A co se bude dít v nejbližší době? Kam můžeme lidi pozvat?
Další show stand-up komedie Gay Agenda se koná 13. listopadu v A Maze in Tchaiovna v Praze 6 a na stejném místě pořádáme 20. listopadu s Melancholií Blackbile Draglesque show. Více informací čtenáři najdou třeba na mém Instagramu @actionjacksonprague.
