Jamie Lee Curtis se o trans identitě dcery dozvěděla z SMS. Věří, že jejich příběh pomůže dalším trans lidem. Čemu čelí při coming outu?
Narodila se jako Thomas Guest, ale dnes už jí nikdo neřekne jinak než Ruby. Řeč je o 25leté dceři herečky Jamie Lee Curtis a scenáristy, režiséra a herce Christophera Guesta. Ona i její slavná matka nedávno popsaly svoje zkušenosti s Rubyiným trans coming outem.
Ruby po záři reflektorů nikdy netoužila. Když jsou ale vaši rodiče známými a uznávanými umělci, pozornosti médií tak snadno uniknout nemůžete. Fanoušci Jamie Lee Curtis znají Ruby ještě jako chlapce jménem Thomas, který se po boku svojí matky na červeném koberci objevil jen tehdy, když to bylo nezbytně nutné. Protože se ale teď už dívka Ruby konečně cítí sama sebou, rozhodla se trochu osmělit a o coming outu, který jí pomohl k většímu sebevědomí a hlavně ke vnitřní spokojenosti, podělit s celým světem.
Ačkoliv je Rubyina rodina bezpochyby pod velkým tlakem a každodenním drobnohledem, úskalí showbyznysu se naštěstí nepodepsala na síle a harmonii vzájemných vztahů. To, že Ruby u svých rodičů vždycky našla pochopení, jí dodalo potřebnou odvahu. „Představa, že budu muset rodičům říct něco, co o mně ještě nevěděli, mě děsila. Ve výsledku jsem ale strach neměla, protože rodiče mě po celý můj život tolik podporovali,“ popsala Ruby.
Svůj coming out Ruby pojala formou SMSky. „Hned, jak jsem zprávu dostala, tak jsem Ruby zavolala. Snad ani není potřeba dodávat, že se náš rozhovor neobešel bez slz,“ nechala se slyšet Curtis. Herečka nepopírá, že situace byla náročná i pro ni. Právě proto ale cítila nutkání se ke coming outu svojí trans dcery veřejně vyjádřit. „Všechno to je pořád hodně nové a neustále se v tom učím chodit. Nejsem někdo, kdo předstírá, že tomu celému perfektně rozumí, protože vím, že čas od času to pokazím. To je ale lidské. Jen doufám, že neudělám nějakou hodně velkou chybu,“ prozradila Curtis.
Herečka poukázala také na to, že i její život se v mnoha ohledech výrazně změnil: „Je to jako učit se nový jazyk. Člověk se musí trochu víc soustředit na to, co říká, a také jak to říká. I když si na to dávám pozor a snažím se mluvit s větší rozvahou, občas se mi to stejně nepovede. Pokud si ale tohle celé přečte a fotku mě a Ruby uvidí třeba jenom jeden člověk, který si řekne: Tohle jsem já, bude to stát za to.“ Curtis doufá, že příběh její dcery bude ostatní trans lidi inspirovat.
Pravdou je, že coming out není lehký pro nikoho – ani pro lidi, kterých se přímo týká, ani pro jejich rodiny a blízké. Karel Pavlica, jeden z mentorů online poradny, kterou zajišťuje projekt S barvou ven, ale upozorňuje, že coming outy trans a nebinárních lidí jsou ještě o něco specifičtější a komplikovanější než coming outy gayů a leseb. „Neheterosexuální cisgender lidé jako například gayové či lesby řeší obvykle pouze coming out týkající se jejich orientace. Součástí identity každého člověka je ale kromě osobitého prožívání vlastní sexuality také vnímání vlastního genderu. Tyto dvě oblasti – orientace a gender – by se neměly míchat dohromady nebo dokonce zaměňovat. Orientace se týká toho, kdo nás přitahuje, případně s kým toužíme mít romantický vztah. Naproti tomu identita se týká toho, kým se cítíme být,“ upřesňuje Pavlica.
U trans lidí je coming out podle Pavlicy nevyhnutelný. Cesta k němu je ale většinou dost trnitá. „Výjimkou nebývá pozdější vnitřní coming out i delší doba mezi vnitřním a vnějším coming outem - někdy i několik desetiletí. Trans a nebinární lidé mívají poměrně brzy tušení, že s pohlavím, které jim bylo připsáno po narození, nejsou tak docela v souladu. Celý proces sebeuvědomění však může být velmi dlouhý a komplikovaný. Někteří starší trans lidé pak mohou mít pocit, že to v jejich věku už nemá smysl řešit, zejména pokud mají stabilní práci a založili rodinu. Situaci komplikuje i legislativní řešení tranzice v České republice, především nutnost rozvodu či zrušení registrovaného partnerství v jejím průběhu,“ doplnil Pavlica.
Někdy navíc trans lidé prochází hned dvěma coming outy. „Nejprve se vyoutují jako lesby nebo gayové, později jako trans nebo nebinární,“ vysvětlil Pavlica. Problémem je také vyšší míra diskriminace. „Trans lidé bývají častěji než ostatní ohroženi ztrátou práce, šikanou ve škole, vyhozením z domu, rozpadem vztahů a podobně. Někteří rodiče trans lidí mohou reagovat i tak, že nutí nezletilé dítě co nejvíc zapadat do genderové role, která mu byla připsána po narození – i když to může vést k negativnímu ovlivnění vzájemného vztahu či duševním potížím dítěte,“ dodal Pavlica.
Ne všichni tak mají na rodinu takové štěstí jako Ruby Guest. Každý se ale s coming outem svého dítěte, kamaráda/kamarádky nebo třeba kolegy/kolegyně vyrovnává jinak – po svém. Což je v pořádku, alespoň pokud je patrná snaha o porozumění. A i když může být hodně těžké tak velkou změnu přijmout, je důležité uvědomit si, že na to nikdo není úplně sám.
