Vstaňte v nelidskou hodinu a skočte do ledové vody. Nové hnutí spojuje lidi toužící po úspěchu. Jaká je ale realita „ranních ptáčat“?
Navzdory zmiňované staré známé pravdě o ranních ptáčatech vzniklo nové hnutí propagující výhody ranního vstávání teprve loni v létě. Za celým nápadem pak stojí instruktor tělesné výchovy Královského námořnictva Chris Reeves – a ten se právě tímto způsobem rozhodl řešit situaci v lockdownu, tedy nedostatek kontaktu s druhými a také scházející časový harmonogram. Ačkoliv ale nápad na založení hnutí vzniknul v hlavě Reevese, v názvu se nechal inspirovat bojovníkem smíšených bojových umění Markem Scanlonem, potažmo jeho podcastem, v němž tematizoval mantru amerického podnikatele a guru produktivity, Tima Ferrise. Právě ten totiž zastává teorii, že pokud se člověku podaří ráno nastartovat úspěšně, daří se mu i po celý zbytek dne (ostatně, k tomu dospěl na základě nespočtu provedených rozhovorů s úspěšnými lidmi, kteří – ano, tipujete správně – vstávají opravdu brzy…). A to, co začalo jako momentální nápad, jak se vypořádat s lockdownem, se záhy stalo hitem.
Zatímco během prvního týdne se k samotnému Reevesovi přidalo na šedesát dalších lidí z jeho okolí, následně se popularita společných ranních aktivit začala šířit celou Velkou Británií, dnes ale podobné komunity fandů ranního vstávání vznikají prakticky po celém světě – některé provozují ranní aktivity (např. společné plavání a otužování, běh) denně, jiné se setkávají ráno jen o víkendech. Aktuálně dokonce dobrovolníci v řadě měst po celém světě organizují víkendové ranní běhy v parcích. A co že je na tomhle ranním organizovaném pohybu tak skvělé?
Vystup z komfortní zóny a buduj odolnost!
„Nemám rád moře, nemám rád ani studenou vodu. Důvod, proč tohle všechno dělám, je ten, že mě to staví mimo moji zónu pohodlí,“ vysvětluje tak Reeves, proč je ochoten nejen vstávat v nekřesťanskou hodinu, ale zároveň se záhy (s podobně naladěnými nadšenci) vrhat do studené vody. Dle jeho názoru lze pak právě takto rozvíjet mentální odolnost, přičemž konkrétně plavání v oceánu není podmínkou. Ranní pohybové aktivity mohou být, naštěstí, poměrně různorodé, a tak ani ti, kdo zrovna nemají přístup k vodě, nejsou z Win the Morning, Win the Day vyloučeni. Hlavní myšlenkou celého hnutí ale nakonec není ani tak budování odolnosti fyzické jako spíše té psychické. „Win the Morning, Win the Day spojilo lidi v době, kdy mnoha z nich např. scházel kontakt s rodinou a přáteli, poskytlo jim prostor, kde je důraz kladen především na přátelství, podporu a psychickou pohodu, nikoliv na fyzickou zdatnost nebo náročné výzvy,“ vysvětluje Reeves s tím, že právě díky této v podstatě „terapeutické“ aktivitě se řadě lidí podařilo popasovat i s jejich vnitřními démony.
Ranní vstávání jako univerzální recept na úspěch?
Ranní vstávání je spojováno s řadou (údajných) výhod, které těm, kdo vyskočí z postele ještě před úsvitem, zaručí zdraví, štěstí, úspěch…To vše je podpořeno hojně opakovanými příběhy lidí, kteří působí na řadě významných postů, tedy by se mohlo zdát, že jakmile člověk začne vstávat v čas často zcela nelidský, úspěch je vlastně jen otázkou času. Jenže co když všechna ta úspěšná ranní ptáčata vstávají brzy právě proto, že působí na vedoucích pozicích, a toto postavení tedy není výsledkem brzkého vstávání, ale je to zcela naopak? „Mnozí navenek úspěšní lidé jednoduše brzy ráno vstávat musí, aby zvládli splnit množství práce, která na ně v daný den čeká,“ vysvětluje tak Fiona Buckland, koučka v oblasti leadershipu. Dle jejích slov je pak v těchto případech příčinou ranního vstávání spíše stres a potřeba mít co nejvíce času k plnění povinností. Ačkoliv jsou tedy přesný denní režim a disciplinovanost obecně vnímány pozitivně, nelze přehlížet ani druhou stranu mince. „Velmi častými problémy jsou v podobných případech osobnostní vyhoření, deprese, duševní choroby, ale také rozpad vztahů, nespavost, vznik srdečních onemocnění či alkoholismus,“ shrnuje tak Buckland. Začínat nový den budíčkem v extrémní hodinu – a třeba i následným skokem do ledové vody – tedy nutně nemusí být tak skvělé, jak se na první pohled zdá.
Jak být skutečně výkonný, ale nezničit si zdraví
Samozřejmě, že ranní vstávání, potažmo i ranní rituál setkání s druhými a společný běh či jakékoliv jiné aktivity, není nutné hned kompletně zatratit. Jsou lidé, které přesně tohle „nakopne“, ale jsou i tací, které by podobná praxe mohla velmi rychle zničit. Velmi totiž záleží i na tom, jaký chronotyp je tomu kterému člověku vlastní, skřivani (tedy ti, co jsou aktivní ráno) i sovy (ti, kteří většinu aktivit provádějí večer a v noci) totiž skutečně existují a je třeba se tomuto tělesnému nastavení podřídit. Snažit se překonat přirozenost je totiž spíše pověstným nabíháním hlavou proti zdi. A co je tedy skutečným receptem na úspěšný den? Kvalitní spánek. „Když se člověk dobře vyspí, bude se následně i adekvátně soustředit, bude produktivní a zároveň budou zregenerovány všechny potřebné funkce od emočních až po ty fyzické,“ shrnuje tak Colin Espie, odborník v oblasti spánkové medicíny. Pokud tedy vstávání v pět hodin ráno považujete za nelidské, na vině nutně nemusí být vaše lenost, ale chronotyp. Abyste si ale byli jistí, jak se věci mají, klidně se k hnutí Win the Morning, Win the Day můžete připojit. V nejhorším se totiž může stát, že prostě „nevyhrajete“…
