RuPaul a jeho drag race: Je proměna svébytné formy umění v mainstreamovou továrnu na peníze nezvratná?
Psal se rok 1990 a svět mohl díky slavnému dokumentu Paris Is Burning nahlédnout do autentického prostředí takzvané „ball culture“. Film zachycuje tuto undergroundovou subkulturu jako společenství zejména chudých a společensky vyloučených mladých Afroameričanů a Latinoameričanů, jejichž hnutí vzniklo jako přirozená reakce na frustraci z vlastní identity. Ta vychází nejen z nespokojenosti s dosavadními životními podmínkami, ale zároveň touhy po něčem lepším – příslušníci zmiňovaných minorit totiž často žili v těsné blízkosti luxusu, o kterém věděli, že pro ně bude nejspíš navždy zapovězený. Právě proto vznikla nová kultura, která se zoufale snažila nedostupné bohatství alespoň imitovat, případně někdy dokonce i fyzicky odcizit. Ve stejný okamžik se zrodily typické prvky, které v průběhu dalších let postupně začaly pronikat daleko za hranice „kultury bálů“: experimentování s gendery v čele s takzvanou „realness“, tedy pokud možno co nejuvěřitelnější vnější nápodobou určité společenské vrstvy pomocí kostýmů, zpívání na playback nebo tance označovaného jako voguing, který odkazoval k pózám modelek z obálek časopisu Vogue a můžeme ho znát i z klipu zpěvačky Madonny k její písni Vogue.
Velký zlom nastal o tři roky později. Na hudební stanici MTV totiž v roce 1993, navzdory pevné hudební nadvládě temného žánru grunge, zabodoval klip k písni Supermodel (You Better Work) od tehdy již etablovaného afroamerického drag performera RuPaula. Ten si úspěšnou kariéru na svojí scéně začal budovat na přelomu 80. a 90. let v newyorských drag a gay barech. Chytlavý taneční hit i klip, ve kterém RuPaul přesvědčivě vystupuje jako módní ikona, jsou zásadní hned z několika důvodů. Nejen, že performerovi otevřel dveře jak do hudebního, tak modelingového světa, ale přetvořil ho i v plnohodnotnou mainstreamovou celebritu. Supermodel totiž odráží RuPaulovu hvězdnou personu, která od roku 2009 udává tón nejen reality show RuPaul's Drag Race, ale v podstatě celé současné dragové kultury.
Už v Supermodel RuPaul dokazuje, že se dědictví dragové subkultury nezříká, ale snaží se jej prezentovat trochu jiným způsobem. Crossdressing mužů, kteří oblékli ženské šaty, byl v mnoha filmových snímcích hlavně z dřívějších let braný jako čistě komický prvek. RuPaul má ale vždy sebejistý projev a v klipu pracuje s vizí světa, ve kterém muži stylizovaní jako ženy nejsou ničím neobvyklým. Klíčovým aspektem, který se promítá i do RuPaulovy reality show, je silný akcent na tvrdou pracovní disciplínu. Na soutěžící, kteří se do Drag Race hlásí, klade RuPaul extrémně vysoké nároky. Ačkoliv zájemci svou účast ještě zdaleka nemají jistou, očekává se od nich, že to myslí opravdu vážně, a že předvedou své absolutní maximum – hlavně pokud jde o propracovanost a originalitu estetické stránky.
Samozřejmostí je, že na svých kostýmech drag queens pracují samy a také, že do jejich přípravy investují nejen hodně času, ale především i financí. Částky, které drag queens utratí ze svých úspor, se často pohybují v řádech několika tisíců dolarů – běžně od 3 000 dolarů až k nějakým 20 000 (v přepočtu jde o rozmezí 66 000 – 440 000 Kč). To je podle samotných soutěžících mnohdy víc, než kdy zaplatili za školné, které hlavně v Americe není zrovna levnou záležitostí. Přitom spousta účastníků má dodnes hluboko do kapsy, často pochází z rozvrácených rodin a potýkala se nejen s krizí vlastní identity, ale třeba i drogovou závislostí.
Část komunity RuPaulovi vyčítá, že drag připravil o jeho rozměr uvolněné a zábavné hry, která usiluje v první řadě o svobodné sebevyjádření, a místo toho zavedl nelítostný profesionalismus. Na jednu stranu na tomto úhlu pohledu bezesporu něco je. Na druhou stranu se ale nelze divit tomu, že s popularizací se nevyhnutelně pojí i určitá komercializace. RuPaul si vysloužil přezdívku nejznámější drag queen světa, a tak není překvapením, že se jeho jmění odhaduje na přibližně 60 milionů dolarů. V roce 2013 mu každá epizoda Drag Race měla vynést okolo 50 000 dolarů, tedy asi 1 100 000 korun. "Já osobně jsem oportunist(k)a a rád(a) se předvádím, takže jsem věděl(a), že showbyznys bude pro mě. Zůstávám ale otevřený(á) všemu," přiznává RuPaul.
Nicméně i přesto, že většina peněz putuje právem k RuPaulovi, nedá se opomenout fakt, že jeho reality show dragovou scénu výrazně ekonomicky „nakopla“. Tahounem sice zůstává i nadále RuPaul – s jeho Drag Race jakožto úspěšnou značkou se pojí i každoroční DragCon, mobilní aplikace, videohra, knihy a různé předměty (od oblečení přes psací potřeby až po líčidla), ale povědomí o dragu by se bez RuPaula možná jen těžko podařilo tak moc rozšířit. Reality show Drag Race se dočkala různých zahraničích mutací a také z ní vzešla spousta nových nadějných drag queens, které získaly mnoho jinak možná nemyslitelných příležitostí.
Všichni doufají, že nové tváře dragu budou navazovat na původní myšlenku a tradici. I tento druh performerství, ač velmi nadčasový, však chtě nechtě musí jít s dobou a do jisté míry se jí přizpůsobit. Jedině tak může honosně žít dál, a i když si na drag queen coby hlasatelku počasí nebo televizní moderátorku nejspíš ještě počkáme, už to, že se podobné možnosti v RuPaul's Drag Race objevily, je krokem kupředu. A možná i k jejich budoucímu uskutečnění. Koneckonců, minimálně u RuPaula je všechno možné. Zdánlivě neslučitelné světy díky jeho zásluze pomalu splývají, protože jak sám RuPaul říká: "Nezapadám do žádné škatulky, žádná z nich by nebyla zcela správná."
