Mladá generace se opět vyslovila pro manželství leseb a gayů. Výzkum postojů Čechů k menšinám také ukázal, že být Rom je problém

Názory lidí se mění, stejně tak se vyvíjí i celkové nastavení společnosti. A ruku v ruce s tím se samozřejmě proměňují také postoje k vnímání lidských práv. Ačkoliv jsme v Česku zatím zdaleka nedospěli k jakémukoliv „ideálu“, určitá naděje na pověstné lepší zítřky tu přeci jen je. Ostatně, to dokládají také aktuální výsledky výzkumu, který sestavila agentura Median pro vládní kampaň HateFree Culture – zaměřil se totiž na postoje mladých Češek/Čechů vůči k lidským právům. V souhrnu lze říci, že situace se zlepšuje, a to prakticky ve všech sledovaných rovinách. Minoritou, kterou mladá generace přijímá nejvíce, jsou pak lidé s odlišnou sexuální orientací, naopak nejvyšší míra distance i nadále přetrvává směrem k Romům…

Výzkum, který probíhal v období 2. – 14. července letošního roku, měl podobu dotazníkového šetření a zaměřil se na postoje občanů ve věku do 36 let vůči minoritám a dalším sociálním skupinám. Tematizoval vnímání obsahu pojmu „násilí z nenávisti“, ale věnoval se také komplexní problematice soužití s minoritami a osobnímu kontaktu s nimi. Hlavní část výzkumu se zaměřila na respondenty ve věku od 15 do 30 let, opominuta ale nebyla (a to i kvůli porovnání s podobným výzkumem z roku 2014, který pracoval s respondenty až do 36 let) ani skupina ve věku 21-36 let. Právě mladší část dotazovaných se pak vzhledem k vyjádřeným názorům a stanoviskům projevila jako uvědomělejší a tolerantnější napříč celým výzkumem. K posunu (v pozitivním slova smyslu) však došlo i u skupiny starších dotazovaných.

Nemasturbujte, vaše hladina testosteronu stoupne. Převyšují ale benefity této „abstinence“ zdravotní výhody, jež masturbace přináší?24. 5. 2022

Romská otázka jako největší problém

Vietnamci, Ukrajinci, Romové, muslimové, senioři, LGBT lidé – to vše jsou menšiny, které v (nejen) v české společnosti narážejí na řadu různých překážek a čelí také nespočtu stigmat. Ačkoliv dodnes za nejvíce problematicky přijímanou menšinu platí Romové, i v tomto případě se jejich vnímání ze strany majority pozvolna zlepšuje. „Postoje k Romům se ve srovnání s rokem 2014 částečně zlepšily. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni silně negativně,“ upřesnil Lukáš Houdek, manager HateFree Culture.

Jak výsledky výzkumu naznačily, největší problém by dotazovaní/é měli, pokud by si někdo z jejich rodiny chtěl vzít Roma/Romku, nepříliš pozitivně pak bylo vnímáno příp. působení Romů/ek ve veřejných funkcích. Naopak jako nejméně problematické se ukázalo vnímání Romů/ek jako dárců krve či spolupracovníků. Otázkou, která je však v dané souvislosti vnímána jako nejvíce kontroverzní, je sociální podpora romských rodin ze strany státu – a největší rozdíly v odpovědích se ukázaly v případě, že byla porovnávána situace matky se třemi dětmi bez uvedení etnicity a romské matky se třemi dětmi – tehdy 30 % dotazovaných změnilo své stanovisko k čerpání dávek, bylo-li explicitně uvedeno, že matka je Romka.   (Je však zároveň třeba dodat, že např. k Vietnamcům se dotazovaní stavěli velmi pozitivně, v některých případech jim dokonce „nadržovali“ před majoritou, o „univerzální xenofobii“ tak nemůže být řeč)

Zločiny z nenávisti a LGBT komunita

Ačkoliv by se mohlo zdát, že také témata související s LGBT právy jsou poslední dobou předmětem řady společenských sporů, minimálně pojednávaný (reprezentativní) vzorek má jasno. Označení „úchylný buzerant“ tak již 33 % dotazovaných považuje právě za zločin z nenávisti (ve srovnání s 28 % v roce 2014). Nadpoloviční většina mladších dotazovaných (51 %) a 41 % respondentů ve věku 21-36 let pak také vyjádřila souhlas s uzákoněním manželství pro lesby a gaye. Stále problematickou otázkou však zůstávají práva trans lidí, kdy se proti v Česku uzákoněné povinnosti podstoupit v rámci tranzice také sterilizaci vyslovilo jen 29 % dotazovaných ve věku 15-30 let a 28 % dotazovaných ve věku 21-26 let.    

Co ovlivňuje zaujímané postoje?

Klasicky platí (a dalo by se říci, že i výsledky tohoto výzkumu to do jisté míry potvrzují), že jako vnímavější vůči rozdílům a uvědomělejší vystupují ženy a také mladí lidé s vyšším vzděláním. Mohlo by se tedy zdát, že klíčová je demografie. Pravdou ale je, že tomu tak úplně není – zaujímaná stanoviska v mnohem vyšší míře souvisí s komplexním hodnotovým žebříčkem dotazovaných a spojitost mezi vyjadřovaným respektem a otevřeností pak spíše koreluje s dalšími postoji všeobecně vůči násilí, setrvání Česka v EU a NATO, spokojeností s porevolučním vývojem v Česku apod. Kompletní výsledky výzkumu naleznete zde.

Tesco se připojuje k barvám duhy, podpoří Pride Business Forum12. 8. 2022

Společnost bez nenávisti

Kampaň HateFree Culture, která je součástí projektu Místo pro všechny, v Česku funguje od roku 2014, od roku 2015 se pak zaměřila na cílené vyvracení hoaxů. Dnes se snaží převážně dávat hlas marginalizovaným skupinám obyvatelstva – nezřídka s různými typy znevýhodnění. Před nedávnem začaly pod taktovkou HateFree Culture vznikat také podcasty s názvem Exteriéry, které posluchače zavádí na místa, kam by se jinak nedostali (poslechnout si tak lze díl o farmářích v JAR, pouliční prostituci v Plzni apod.). V přípravě je také projekt zaměřený na propojování lidí s diametrálně odlišnými názory (jedná se o již osvědčený zahraniční koncept, kdy bylo prokázáno, že po pouhých dvou hodinách se i mezi lidmi ze zcela znepřátelených táborů hrany vzájemné „názorové averze“ začnou obrušovat) s cílem přispět ke sblížení aktuálně polarizované společnosti.   

 

Zdroj: Redakce/HateFree Culture/Median