Mladá generace se opět vyslovila pro manželství leseb a gayů. Výzkum postojů Čechů k menšinám také ukázal, že být Rom je problém
Výzkum, který probíhal v období 2. – 14. července letošního roku, měl podobu dotazníkového šetření a zaměřil se na postoje občanů ve věku do 36 let vůči minoritám a dalším sociálním skupinám. Tematizoval vnímání obsahu pojmu „násilí z nenávisti“, ale věnoval se také komplexní problematice soužití s minoritami a osobnímu kontaktu s nimi. Hlavní část výzkumu se zaměřila na respondenty ve věku od 15 do 30 let, opominuta ale nebyla (a to i kvůli porovnání s podobným výzkumem z roku 2014, který pracoval s respondenty až do 36 let) ani skupina ve věku 21-36 let. Právě mladší část dotazovaných se pak vzhledem k vyjádřeným názorům a stanoviskům projevila jako uvědomělejší a tolerantnější napříč celým výzkumem. K posunu (v pozitivním slova smyslu) však došlo i u skupiny starších dotazovaných.
Romská otázka jako největší problém
Vietnamci, Ukrajinci, Romové, muslimové, senioři, LGBT lidé – to vše jsou menšiny, které v (nejen) v české společnosti narážejí na řadu různých překážek a čelí také nespočtu stigmat. Ačkoliv dodnes za nejvíce problematicky přijímanou menšinu platí Romové, i v tomto případě se jejich vnímání ze strany majority pozvolna zlepšuje. „Postoje k Romům se ve srovnání s rokem 2014 částečně zlepšily. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni silně negativně,“ upřesnil Lukáš Houdek, manager HateFree Culture.
Jak výsledky výzkumu naznačily, největší problém by dotazovaní/é měli, pokud by si někdo z jejich rodiny chtěl vzít Roma/Romku, nepříliš pozitivně pak bylo vnímáno příp. působení Romů/ek ve veřejných funkcích. Naopak jako nejméně problematické se ukázalo vnímání Romů/ek jako dárců krve či spolupracovníků. Otázkou, která je však v dané souvislosti vnímána jako nejvíce kontroverzní, je sociální podpora romských rodin ze strany státu – a největší rozdíly v odpovědích se ukázaly v případě, že byla porovnávána situace matky se třemi dětmi bez uvedení etnicity a romské matky se třemi dětmi – tehdy 30 % dotazovaných změnilo své stanovisko k čerpání dávek, bylo-li explicitně uvedeno, že matka je Romka. (Je však zároveň třeba dodat, že např. k Vietnamcům se dotazovaní stavěli velmi pozitivně, v některých případech jim dokonce „nadržovali“ před majoritou, o „univerzální xenofobii“ tak nemůže být řeč)
Zločiny z nenávisti a LGBT komunita
Ačkoliv by se mohlo zdát, že také témata související s LGBT právy jsou poslední dobou předmětem řady společenských sporů, minimálně pojednávaný (reprezentativní) vzorek má jasno. Označení „úchylný buzerant“ tak již 33 % dotazovaných považuje právě za zločin z nenávisti (ve srovnání s 28 % v roce 2014). Nadpoloviční většina mladších dotazovaných (51 %) a 41 % respondentů ve věku 21-36 let pak také vyjádřila souhlas s uzákoněním manželství pro lesby a gaye. Stále problematickou otázkou však zůstávají práva trans lidí, kdy se proti v Česku uzákoněné povinnosti podstoupit v rámci tranzice také sterilizaci vyslovilo jen 29 % dotazovaných ve věku 15-30 let a 28 % dotazovaných ve věku 21-26 let.
Co ovlivňuje zaujímané postoje?
Klasicky platí (a dalo by se říci, že i výsledky tohoto výzkumu to do jisté míry potvrzují), že jako vnímavější vůči rozdílům a uvědomělejší vystupují ženy a také mladí lidé s vyšším vzděláním. Mohlo by se tedy zdát, že klíčová je demografie. Pravdou ale je, že tomu tak úplně není – zaujímaná stanoviska v mnohem vyšší míře souvisí s komplexním hodnotovým žebříčkem dotazovaných a spojitost mezi vyjadřovaným respektem a otevřeností pak spíše koreluje s dalšími postoji všeobecně vůči násilí, setrvání Česka v EU a NATO, spokojeností s porevolučním vývojem v Česku apod. Kompletní výsledky výzkumu naleznete zde.
Společnost bez nenávisti
Kampaň HateFree Culture, která je součástí projektu Místo pro všechny, v Česku funguje od roku 2014, od roku 2015 se pak zaměřila na cílené vyvracení hoaxů. Dnes se snaží převážně dávat hlas marginalizovaným skupinám obyvatelstva – nezřídka s různými typy znevýhodnění. Před nedávnem začaly pod taktovkou HateFree Culture vznikat také podcasty s názvem Exteriéry, které posluchače zavádí na místa, kam by se jinak nedostali (poslechnout si tak lze díl o farmářích v JAR, pouliční prostituci v Plzni apod.). V přípravě je také projekt zaměřený na propojování lidí s diametrálně odlišnými názory (jedná se o již osvědčený zahraniční koncept, kdy bylo prokázáno, že po pouhých dvou hodinách se i mezi lidmi ze zcela znepřátelených táborů hrany vzájemné „názorové averze“ začnou obrušovat) s cílem přispět ke sblížení aktuálně polarizované společnosti.
