Duhoví jednorožci – jak se z kdysi obávané mytické stvůry stal oblíbený symbol LGBTQ+ lidí
Stvoření proměnlivé fyzickým vzhledem i genderem
Dnešní jednorožec bývá ztepilý kůň s dlouhým rohem na čele a vlnitou hřívou v duhových barvách. Někdy má perfektní muskulaturu, jindy je to spíš rozkošný koník s vzezřením naivní dětské ilustrace. Hračka My Little Pony a pár dětských příběhů v knižní i filmové podobě přeci jen odvedlo kus práce.
Nebylo tomu tak odjakživa. Představa o jednorožci se v historii významně proměňovala. A nejen ona, jednorožci měnili také gender. Podle starých latinských spisů měl tento mytický tvor masivní tělo a sloní nohy. Býval tedy mnohem méně elegantní než dnes. Že by mu styl a šarm propůjčili až gayové?
Divoká nestvůra s ceněným rohem
Původní podobu vtiskl jednorožci Gaius Plinius Secundus, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie z dob starého Říma zvané Naturalis historia, která byla následujících 1600 let uznávaným popisem světa přírody. Podle Pliniova spisu byl jednorožec divoké zvíře, které nebylo možné chytit zaživa. Mělo tělo koně, sloní nohy, ocas jako divočák a z jelení hlavy mu vyrůstal metrový černý roh. Dnes panují domněnky, že Plinius byl inspirován nosorožcem.
Jeden z nejvlivnějších autorů raného středověku Isidor Sevillský pak pomohl jednorožci nastoupit cestu k sexualizovaným významům, které se na něj také nabalují. Podle Isidora šlo jednorožce ulovit pouze s pomocí nevinné panny, která si před zvíře stoupla a obnažila své panenské prsy. Jednorožce tak zkrotila, on si položil hlavu na její ňadra a ona ho ukolíbala ke spánku. Tak určitě!
Jednorožec se rozhodně stal součástí každého bestiáře, tedy přehledu skutečných i vymyšlených stvůr a bestií. Jeho roh získal v očích lidí magickou moc, například uměl odhalit jed v jídle a pití. Byl považován také za afrodiziakum a lék, takže po něm byla vysoká poptávka. Celé zástupy antilop, nosorožců, narvalů a dalších druhů padaly za oběť popularitě neexistujícího zvířete.
Má duhový jednorožec gender?
Vzácný, silný jednorožec býval symbolem mužnosti. Chrabří mužové se pod jeho znakem vydávali bojovat do válek. Ještě v Alence v říši divů a za zrcadlem Lewise Carolla z konce 19. století bojuje jednorožec se lvem. Alenka ho sice nazve bájnou obludou, ale on jí pak řekne něco přesně v duchu jednorožčího kouzla, jak jej známe dnes: „Tak a teď jsme se navzájem spatřili. Když ty uvěříš ve mne, já uvěřím v tebe. Platí?“
Přestože býval nepřemožitelnou stvůrou s velkou silou, postupem času v jednorožci převládla jeho ženská stránka. V románu Poslední jednorožec ze 60. let i později ve stejnojmenném animovaném filmu z 80. let dojde k záchraně posledního jednorožce na světě tím, že se pomocí kouzla promění v… ženu! Celý život mu všichni tvrdili, že je jediný na světě. A pak se ukáže, že není.
Později ale jednorožec o svůj gender přišel. Stal se bezpohlavní bytostí, která se vymyká zavedeným škatulkám a její skutečná krása je většině lidí skryta. Paralela s queer lidmi různých identit, kteří nezapadají a společnost je nechápe, je zde víc než zřejmá.
Zdroj: Giphy
LGBT+ lidi a jednorožce spojuje jejich odlišnost
Jednorožec je zejména mladým LGBT+ lidem velmi blízký ze stejného důvodu, proč mají rádi mořské panny, víly a další podobná stvoření. Jejich bájná existence odporuje oficiálním představám o světě. Pro většinovou společnost jsou stejně neviditelní jako lidé z queer spektra. Stejně jako se jednorožec musí skrýt v lese, aby se nestal lovnou zvěří pro svůj magický roh, musí často LGBT+ lidé skrývat svou skutečnou identitu a své sny, aby se nestali terčem ponižování a šikany.
Krásný kůň s duhovým rohem je symbolem něčeho, co mnohdy moc pěkné není: vnitřního boje a hledání odvahy být tím, kým se cítíme být. Svou fluiditou a překračováním pravidel ztělesňuje i odpor k nadiktované binaritě světa. Vždycky jsou víc než dvě možnosti, i v otázkách pohlaví a genderu.
