Elektrické křeslo pro 14letého chlapce odsouzeného bez důkazů – až tam mohou vést předsudky a nenávist

V roce 1944 přišla policie do domu černošské rodiny v Alcolu v Jižní Karolíně a zatkla 14letého George Stinneyho Jr. Byl obviněn z vraždy dvou bílých dívek. O měsíc později ho bělošská porota poslala na elektrické křeslo, za další dva měsíce byl chlapec popraven. Stal se nejmladší osobou odsouzenou k smrti v historii Spojených států. Jeho hlavním proviněním byl černošský původ. O 70 let později soud celý proces s Georgem Stinneym Jr. označil za zmanipulovaný a jeho jméno očistil. Tento případ ukazuje, kam vede nenávist a šíření předsudků vůči některým skupinám ve společnosti.

K odsouzení stačí barva kůže

Štvaní proti různým skupinám obyvatel se v poslední době stává součástí našich životů. V prostředí střední Evropy to zatím nejdál dotáhl autokratický premiér Maďarska Viktor Orbán, ale předvolební kampaň Andreje Babiše nebo Tomia Okamury v minulých měsících v ničem nezaostávala.

Ve Spojených státech platily až do roku 1965 zákony o rasové segregaci, které vylučovaly obyvatele afro-amerického původu z veřejného života. Nešlo jen o to, že museli chodit do jiných škol než běloši, jezdit v zadní části autobusu a nemohli volit ani kandidovat. Černošské obyvatelstvo čelilo také šikaně ze strany policie, zejména mladí černí muži byli automaticky považováni za pachatele trestných činů a nezřídka končili nespravedlivě odsouzeni. Tento předsudek v americké společnosti přežil dodnes, hnutí Black Lives Matter upozorňovalo právě na jiný metr, který policie a soudy používají vůči černochům. Případ George Stinneyho Jr. získal velkou pozornost, protože byl popraven tak malý chlapec. Podobným způsobem ale bělošské instituce zacházely s mnoha a mnoha dalšími Afroameričany.

Letmé setkání vyústilo v obvinění

To odpoledne věci nabraly rychlý spád. Do domu rodiny Stinneyových v černošské dělnické čtvrti v Alcolu přišla 24. března 1944 policie a odvedla si George i jeho staršího bratra Johna. Jejich rodiče nebyli doma a o ničem nevěděli. Johna později policisté propustili.

George byl vyslýchán a brzy obviněn z vraždy dvou bílých dívek, 11leté Betty a 7leté Mary. Kamarádky se večer předtím nevrátily domů a při prohledávání okolí, do něhož se zapojil i Georgův otec, byla jejich těla s proraženými lebkami nalezena v příkopu plném vody, na černošské straně segregovaného Alcolu, nedaleko bydliště Stinneyových. Policie přišla s tím, že George a jeho malá sestra byli poslední, kdo zavražděné dívky viděl. Betty a Mary totiž jezdily na kolech v okolí železniční trati, kde sourozenci Stinneyovi pásli krávu. Dívky se jich dokonce ptaly, jestli neví, kde by našly mučenky – luční květiny se střapatými květy. George jim podle své pozdější výpovědi řekl, že neví, a dívky odjely pryč.

Lucie Borhyová: „Přála bych si, aby lidé na svět nahlíželi optimističtěji, byli vřelejší, ohleduplnější a milejší“20. 10. 2021

Proces bez špetky spravedlnosti

George byl vyslýchán na policii bez přítomnosti rodičů nebo právníka. I když Šestý dodatek o právech obžalovaných platí o roku 1791, právo na advokáta začalo být důsledně dodržováno až od roku 1963. Podle tří policistů vypovídajících u soudu se 14letý chlapec přiznal k vraždě obou dívek, jako důvod uvedl, že s Betty chtěl mít sex. Jeho přiznání ovšem neexistovalo v písemné podobě a s Georgovým podpisem.

Veřejné mínění vřelo, hrozil lynč. Trestní odpovědnost byla v té době od 14 let, takže policie údajného pachatele rychle odlifrovala před soud, který se konal měsíc po zatčení. I tam měli všichni okamžitě jasno. Soud trval pouhé dvě hodiny. Soudci stačily výpovědi tří vyslýchajících policistů a lékařů, kteří provedli pitvu. Nikdo nic nezpochybňoval. Budovu soudu zaplavila tisícovka bělochů, černoši nebyli vpuštěni dovnitř. Čistě bílé porotě stačilo deset minut, aby teenagera poslala na smrt.

S popravami dětí se ale nepočítalo

Černošský chlapec projel systémem bílé spravedlnosti jak nůž máslem. Georgův právník se neodvolal a jeho rodina byla v takovém šoku, že se nezmohla vůbec na nic. Otec byl hned po synově zatčení vyhozen z práce a rodina se musela vystěhovat z domu, který patřil zaměstnavateli. Opustili město, protože se obávali o svoji bezpečnost. Neměli důvod věřit, že by se podobná věc jako Georgovi nemohla stát i dalším členům rodiny, když už by je tedy dav všechny rovnou nezlynčoval. Připomeňme, že se vše odehrávalo v době, kdy lidé afro-amerického původu neměli základní lidská práva a jediné slovo bělocha mohlo rozhodnout o jejich smrti. George od svého zatčení až do vyřčení trestu smrti směl své rodiče vidět jen jednou.

V americké poušti má vzniknout nová udržitelná metropole. Kromě zákazu běžných aut nabídne utopický model inkluzivní společnosti13. 9. 2021

Poprava na elektrickém křesle se konala 16. června 1944. Dnes je odvolání proti rozsudku smrti automatické, popravy jsou v USA vykonávány celé roky po skončení soudu. Tehdy ale systému „spravedlnosti“ stačilo 81 dní od zatčení 14letého chlapce k jeho sprovození ze světa. George byl tak malý pro elektrické křeslo, že ho museli posadit na Bibli. 

Spravedlnost na sebe nechala čekat

Duch mladistvé oběti justiční vraždy se nad městem Alcolu vznášel celá desetiletí. Po roce 2000 se případem začal zabývat místní historik, zaangažoval právníky a také rodinu Stinneyových. Přestože to bylo extrémně dlouho od tragických událostí, objevila se nová svědectví. Georgova mladší sestra mu potvrdila alibi, protože s ním v době vraždy dívek pásla krávu. Jeho bývalý spoluvězeň uvedl, že George v cele neustále opakoval, že je nevinný. Nevěřil, že ho zabijí za něco, co neudělal. Také se spoluvězni svěřil, že ho policisté drželi o hladu a pak mu nabízeli jídlo výměnou za přiznání. Zaznívaly ale také hlasy potvrzující Georgovu vinu. Měl být konfliktní a šikanovat ostatní, sousedce údajně vyhrožoval s nožem v ruce. Syn policejního náčelníka, který byl s otcem ve služebním autě, když George převáželi do policejní budovy, podle svých slov slyšel přiznání 14letého chlapce během jízdy.

V roce 2014 se Georgovi Stinneymu JR. dostalo nového procesu. Bylo to 70 let po jeho barbarské popravě. Odborníci se shodli, že přiznání tak mladého chlapce mohlo být velmi lehce vynucené, zmanipulované. Za amorální byla označena také jeho poprava. Pro nedostatek důkazů nebylo možné rozhodnout, že George čin opravdu s jistotou nespáchal. Ale soudkyně jeho jméno očistila s tím, že neexistovaly důkazy k jeho odsouzení a byla zásadním způsobem porušena jeho ústavní práva.

Zdroj: Giphy

Případ inspiroval slavného autora hororů

Říká se, že Stephen King si vzal inspiraci z Georgova případu při psaní knihy Zelená míle. Postava neprávem odsouzeného obra Johna Coffeyho má s Georgem několik shodných rysů: oběma je nespravedlivě připsána vražda dvou bílých dívek, o smrti obou rozhodne porota složená jen z bílých porotců, oba jsou popraveni na elektrickém křesle pouhých pár měsíců po činu. Coffey je navíc dobrák na mentální úrovni dítěte. Liší se ale stát USA, kde ve skutečnosti a v knize k činům došlo, a také doba, kdy se příběhy odehrávají.

Rasově motivovaná nenávist a útlak jsou silnou součástí americké historie. Trest smrti dodnes vykonává 27 států USA, 23 států již tento kontroverzní způsob trestu opustilo. Od roku 1973 se podle webu Deathpenaltyinfo.org podařilo osvobodit 186 lidí nespravedlivě odsouzených k smrti, od roku 1976 bylo popraveno nejméně dvacet nevinných osob.

Zdroj: Wikipedia.org, Deathpenaltyinfo.org