Přišel o syna a potřeboval nový start. V MasterChefovi mu zlomilo vaz sushi, zato umí skvostný choripan! PETR SMAZAL
ROZHOVOR
Ahoj Petře. Díky, že sis udělal čas. Zajímalo by mě: Do soutěže MasterChef Česko ses přihlásil sám, protože víš, že na to máš a tolik věříš svému umu kuchaře, nebo tě někdo postrčil a podpořil?
Ahoj, jasně. Přihlásil jsem se sám. Byla to dobrá možnost restartovat svůj život po smrti mého syna Samuela. O tom, jestli na to mám, jsem ani moc nepřemýšlel. Objevil se ten casting, byl jsem v práci, natočil jsem medailonek a poslal to. Já do věcí jdu dost po hlavě. (smích) Ale věděl jsem, že budu bojovat.
Můžeš mi říct, zda jsi s některou výzvou musel opravdu bojovat? A byla i nějaká, která tě vyloženě naopak potěšila?
Vaření svíčkové podle babičky bylo takový potěšující. Měli jsme tam od štábu fotky blízkých, takže to bylo hodně intenzivní. Něco mě vyděsilo, ale o tom zatím nemohu mluvit. Řeknu to aspoň takhle: Byly tam i výzvy, u kterých jsem si vážně nevěděl rady a bylo to buď, anebo. Je to neuvěřitelně náročný.
To zní jako velký tlak. Jak zvládáš stres kolem natáčení a co na to tvoji blízcí?
Ten stres se nedá popsat. Všude světla, je tam horko, časový limit a mnohdy věci, které vidíš poprvé v životě. Kdo to nezažil, neumí si to představit. Naštěstí blízcí to brali v pohodě. Manželka Markéta mi fandila – ona mě podporuje ve všem, co dělám.
Světla, horko, časový limit... Co z toho je pro tebe jako osobnost největší výzvou?
Ta světla – točí se mi z nich hlava. (smích)
Ty máš svůj YouTube kanál, kde vaříš především venku, tam žádná agresivní světla nejsou a pro tebe je to asi ideální kuchyně, že?
Vaření pod širým nebem je životní styl. Už dva roky vydávám (až na drobné přestávky) jednou týdně video na kanále MAD BBQ. To se ale s MasterChefem nedá srovnávat. Na svém kanále si sám určuji své tempo jak u receptů, které znám, tak u těch, které vařím poprvé. Vařím navíc s humorem, tak, jako vařila moje babička. Není to pro každého, ale kdo má rád jídlo a není zapšklej kyseláč, tak ten by měl mít můj kanál v odběrech! (smích)
Jsi na nějaký takový svůj recept pod širým nebem natolik pyšný, že bys rád dal porotcům ochutnat?
Já rád vařím latinskou Ameriku, a tu jsem jim ochutnat dal. Castingové jídlo byly ceviche – to je peruánský národní jídlo. Z kotlíku bych jim ještě rád dal koštnout guláš, který dělám úplně bez tuku a bez cibule po kremaci. Papriku dávám na konec, jako Maďaři. A taky bych jim rád dal ochutnat prase upečené v jámě.
Cibule po kremaci?
(smích) To je cibule do černa. Tak ji lidi tady smaží do guláše.
A byls někdy v latinské Americe?
Bohužel zatím ne, ale protože jsme nebyli na svatební cestě, tak až bude Natánek (druhý syn – pozn. red.) větší, stoprocentně letíme do Argentiny a chci vidět celou Patagonii.
To zní, jakože si opravdu začínáš plnit sny...
Jak jsem řekl, byl to restart. Tak to i beru. Teď buduju úplně nové věci a nové sny. Po MasterChefovi vidím věci jinak, tak nějak jasněji.
Díky za rozhovor a přeji hodně štěstí. Na závěr: Podělil by se s našimi čtenáři o nějaký svůj oblíbený recept?
Co třeba choripan? Ten mám rád!
Co znamená choripan?
Choripan je národní argentinský streetfood. Chori je klobása a pan je chléb.
Na klobásku budete potřebovat:
- 700 g vepřového masa (mix bůček a plec);
- 300 g hovězího krku;
- červené víno Malbec – 150 ml;
- pět stroužků česneku;
- sůl (asi 20 g);
- a pepř (asi 5 g).
Tuto směs budeme plnit do vepřových střev. A abych nezapomněl – česnek je nutné macerovat ve víně!
Hotovou klobásku opečeme na pánvi a rozřízneme si ji na 4 díly. Připravíme si bílé pečivo a omáčku chimichurri – ta se dělá z petrželky, chilli, soli, pepře, olivového oleje, vinného octa a oregana. Pečivo omáčkou bohatě potřeme a vložíme do něj upečené kousky choriza (klobásky). K tomu si pustíme argentinské fotbalové utkání a je to! (smích)
