„Kroužkujte ženy! Čtyřmi kroužky propiskou můžete dát do pohybu velké změny v politickém zastoupení,“ říká Johanna Nejedlová
Co přesně je ženská zkušenost a jak se podle vás na práci Sněmovny projeví, když v ní bude více žen?
Chtěla bych žít ve světě, kde zkušenost není definovaná tím, jestli jste žena nebo muž. Ale pořád je to tak, že naše společnost vychovává dívky trošku jinak než kluky. U kluků se akcentuje, aby byli silní a stateční, u dívek spíš aby byly pečující. A pak se liší i jejich životní kariéry. Ženy pracují častěji v oborech spojených s péčí nebo třeba v administrativě, muži volí techničtější obory. To se pak propisuje do jejich zkušenosti. A když o něčem rozhodují, samozřejmě vycházejí z toho, co znají.
Ženy také mnohem častěji pečují o děti nebo o své staré rodiče. Že vám taková zkušenost ve Sněmovně chybí, se může projevit třeba v hlasování o tom, od jakého věku budou garantovaná místa ve školkách. Naše mužská Sněmovna se nedávno shodla na tom, že děti od dvou let nebudou mít garantovaná místa. Poslanci ale vůbec nepočítali se spoustou žen, které se buď chtějí vrátit do práce, anebo do práce musí, protože jsou samoživitelky, nebo je na tom jejich rodina finančně velmi špatně a druhý plat potřebuje.
I péči o domácnost v Česku častěji zastávají ženy, to znamená, že i nakupují. Nedávno jsem viděla starší průzkumy, které zjišťovaly, jestli muži v Poslanecké sněmovně vědí, co kolik stojí. A spousta z nich to nevěděla. Když nemáte představu o tom, jak funguje reálný svět, je absurdní podílet na vzniku politiky, která ho ovlivňuje.
Má o ženy v politice zájem česká veřejnost?
Průzkumy říkají, že 59 % Čechů a Češek by chtělo víc žen v politice. Mezi ženami je to dokonce 77 %. Bohužel velký počet politických stran to zatím nereflektuje. V nižší komunální politice máme ženy mnohem častěji než muže, ale bývají to pozice, které se často vykonávají zadarmo, a není v nich tolik rozhodovací pravomoci. I ze strany samotných žen tedy zájem je. Ale nedostávají se výš, protože narážejí na spoustu bariér.
Ve vysoké politice ženy čelí mnohem častěji drobnohledu a kritice, který se týká třeba toho, jak vypadají. Nedávno jsem četla hodnocení účesů našich ministryň, což se u mužů rozhodně neděje.
Není vinou samotných voličů, že se ženy nedostávají do Sněmovny?
Před pár dny jsme se o ženách v politice bavili s veřejností v Praze na Náplavce. Většinou jsme oslovovali páry, protože tam lidé chodí společně nakupovat farmářské potraviny. Ženy říkaly: „Jo, to je hrozně důležitý!“ A muži: „Myslím, že máme důležitější problémy. A podívejte se na Schillerovou nebo na Maláčovou!“ Političku, která je podle jejich mínění špatná, používali jako argument, že ženy v politice vlastně selhávají. Přitom když se podíváme třeba na Davida Ratha, neřekneme, že muži v politice selhávají, nebo že lékaře v politice nechceme, protože to je vždycky průšvih.
Spousta lidí má s preferováním žen problém, protože mají obavu, že se do čela dostanou ženy, které budou horší než muži a budou zvoleny jen kvůli svému pohlaví. Tito lidé tedy zároveň opomíjejí, že dosud byli upřednostňováni muži bez ohledu na to, že jsou mnohdy horší než ženy, a nikomu to nevadí…
Vycházíme z toho, že strany přece mají na kandidátkách schopné lidi, ne? Vždy je možnost, že někdo bude vykroužkován až nahoru. Ani na posledním místě by neměl být někdo, kdo po zvolení bude výrazně selhávat. Máme i příklady, kdy se záměrně dávají úspěšní politici na konec kandidátky a očekává se, že všechny přeskáčou, aby se pak mohli odvolávat na to, že dostali spoustu preferenčních hlasů.
Lidem, které oslovujeme, říkáme, že nemají kroužkovat ženu jen proto, že je žena. Vážně bychom chtěli, aby si o kandidátce něco zjistili a jejich volba byla co nejinformovanější. I proto máme na webu přehled všech žen kandidujících v těchto volbách s dostupnými informacemi, které jsme o nich našli. Neříkáme ani, že lidé musí všechny čtyři preferenční hlasy využít pro ženskou kandidátku. Určitě jsou i kvalitní muži reprezentující názory, které volič či volička chce ve Sněmovně mít zastoupené. Je fér takovému člověku dát kroužek, koneckonců muže jaksi v parlamentu taky potřebujeme.
Myslíte si, že všechny ženy, které voliči vykroužkují, z toho budou mít radost? Není to tak, že některé sice kandidují, ale nepřejí si být zvoleny, protože kvůli rodině nechtějí trávit celé dny v parlamentu?
Ano, jednání jsou často do desíti večer. Což je jedna z věcí, které by se mohly proměnit ve chvíli, kdy ve Sněmovně bude víc lidí, kteří pečují. Možná by bylo fajn, kdyby i muži-politici trávili nějaký čas se svojí rodinou.
Je otázka, jestli vykroužkovaná žena, která s mandátem nepočítala, ve chvíli, kdy dostane silnou důvěru voličů, nepřehodnotí svůj postoj, protože uvidí, že ji lidé ve Sněmovně skutečně chtějí. A pak je vždycky možnost se mandátu vzdát a přenechat ho někomu z nižší příčky. Ale i tak to bude zajímavý signál pro politické strany, když zjistí, že na kandidátkách měly vykroužkované ženy, ale ty se z nějakého důvodu rozhodly tu šanci nevyužít.
Na ženská jména v politice jsme vlastně zvyklí. Našim sousedům závidíme slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, německou kancléřku Angelu Merkel. Nový Zéland, který vede premiérka Jacinda Ardern, je velmi úspěšný v boji s covidem. Proč tedy příchod žen do naší politiky tak trvá?
Myslím, že je to směsice různých faktorů. Důležité bude to, že ve spoustě zemí, kde ženy zastávají vysoké posty, byla přijata opatření, která je nějakým způsobem podpořila a umožnila jim se do těch pozic dostat – ať už to byly stranické kvóty nebo pobídky pro strany, které umisťují víc žen na kandidátky. K tomu je Česko velmi skeptické, Češi nemají rádi, když jim někdo něco nařizuje. My v iniciativě Zakroužkuj ženu říkáme: tak to pojďte zkusit touto formou. Tvrdíte, že chcete víc žen v politice, tak pro to pojďte něco udělat.
Johano, proč vy nekandidujete?
Mám ještě jinou práci, kterou musím dokončit. Ale neříkám, že pro mě politika nikdy nebude zajímavá volba. Přijde mi v určitém ohledu frustrující, že se nemůžu přímo podílet na změně, kterou bych si přála. Samozřejmě bych uvítala, kdyby ve Sněmovně bylo hodně lidí, kteří budou reprezentovat moje názory. Když se ukáže, že tady skutečně nejsou, třeba si řeknu, že je na čase vzít to do vlastních rukou.
