
„Chtěla jsem počkat, až bude manželství pro všechny i v ČR. Covid to urychlil,“ říká o sňatku se svou ženou Šárka Pančochová
O ruku svoji partnerku požádala už v roce 2017. „O svatbě jsme přemýšlely dlouho, ale nakonec to urychlila covidová situace. Svatba nám totiž usnadnila cestování,“ přiznává Šárka, ale rychle se smíchem dodává: „Ne že bychom se neměly rády, tohle nebyl jediný důvod. Jen jsem původně chtěla počkat, až bude manželství pro všechny možné i v Česku.“
Vzaly se uprostřed přírody amerického státu Washington. Protože celý obřad vypadal překrásně, dobrodružně a zároveň velmi romanticky, je neuvěřitelné, že jeho příprava byla jen otázkou několika dnů: „Jeden den jsme našly místo a druhý den tam rovnou jely a vzaly se. Přišli dokonce i medvědi s medvíďaty, takže to nakonec bylo úplně super,“ pochvaluje si Šárka.
Až to bude možné, chystá nicméně ještě jednu svatbu v České republice. „Teď jsem na sobě při obřadu měla kalhoty a tričko, takže to budu muset vyladit, až se budeme brát v Čechách,“ směje se. „Navíc moje máma byla zklamaná, že u toho nebyla, takže počkám, až bude po covidu a pozvu všechny přátele, kteří by teď přijet nemohli,“ plánuje.
Na svatbě nechyběla ani dcera Kaileen z prvního manželství. S malou Khaylou má Šárka skvělý vztah, dokonce ji učí jezdit na snowboardu. „Jen letošní zima byla v Americe trochu marná, tak snad příští rok si spolu zajezdíme trochu víc,“ dodává Šárka Pančochová.
O svatbě mluví záměrně hodně otevřeně a svatbou ve své rodné zemi by ráda dělala i osvětu v české společnosti. Ostatně kvůli místním zákonům je Šárky sňatek v Česku neplatný. „Snažíme se ukázat lidem, že to není nic nestandardního, že se svatba homosexuálních párů děje v mnoha zemích po světě úplně běžně.“ V Česku zatím stále funguje pouze institut registrovaného partnerství a od předložení novely zákona o manželství uplynulo již 1210 dní, během kterých poslanci nebyli schopni o novele hlasovat. Bude tak velmi záležet na příštím složení sněmovny, která by měla o manželství pro všechny rozhodnout.
Olympiáda za pár měsíců
Příští zimu bude olympiáda v Pekingu, na kterou už se Šárka začíná připravovat. „Přes léto jsem jezdila na skejtu a na kole, trochu na snowboardu a hodně jsem lezla. Bylo to tak vydatné, že jsem ani nemusela do posilovny a mohla se připravovat jen venku.“
Skateboarding má se snowboardem hodně společného, a tak je prý perfektní kompenzační aktivitou. „Řekla bych, že skateboarding je ještě těžší, protože prkno nemáte přivázané k nohám. Lezení je zase něco úplně jiného, je to moje srdcovka, která učí člověka pracovat se strachem. Všechny tyto sporty totiž mají společnou jednu věc – u všech padáš, když se chceš naučit něco nového.“
Do přípravy však letos zařadila i něco trochu klidnějšího: „Jako odpočinek jsem teď začala chytat ryby, klasicky muškařit. Jen stojíš ve vodě proti proudu a nehýbeš se, takže je to skvělý doplňkový sport a relax. Takže si myslím, že na nadcházející olympijskou sezónu jsem připravená. Ještě, než olympiáda začne, máme docela dost závodů, takže ježdění mě čeká opravdu hodně,“ shrnuje Pančochová, která na olympiádě v Soči 2014 ve slopestylu skončila po hrozivém pádu pátá, o čtyři roky později v Soulu do finále nepostoupila.
Otázka, zda je Šárka také někdy v klidu a odpočívá nějakým klasičtějším způsobem jako obyčejný smrtelník, u české snowboardistky vzbudila hlasitý smích. Přiznala ale, že ráda čte, že i ona ráda chodí do kavárny a moc ráda jí. „Vlastně dělám ten sport jen proto, abych mohla pořádně jíst,“ směje se.