Pirát Mikuláš Ferjenčík: Se Spolu zastavíme agrofertizaci ČR. Pokud naše koalice získají ve Sněmovně většinu, i prezident to bude muset respektovat

Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany je známou tváří ze Sněmovny, také proto, že spolu s Olgou Richterovou tvoří první sourozenecký pár, který kdy v českém parlamentu zasedl. V nadcházejících volbách kandiduje jako jednička koalice Piráti a Starostové v Pardubickém kraji. Má jasnou představu, jak zachránit zdecimovaný státní rozpočet, a slibuje silný finiš v posledních dnech předvolební kampaně.

Jako místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny dozorujete hospodaření státu. Obrovský deficit rozpočtu je jedním z významných témat těchto voleb. V jak vážné ekonomické situaci se podle vás nacházíme?

Jsme druhá nejrychleji se zadlužující země v EU, což je velký průšvih. Ze země, která byla dlouhodobě rozpočtový premiant, jsme se během tří let stali zemí, která je na chvostu, co se týče tempa zadlužování. V čem je problém? Dnes jsou nízké úrokové sazby, to znamená, že platby za státní dluh jsou relativně nízké. Dělají nějakých 50 miliard ročně. Ale hrozí nám, že tyto platby rychle stoupnou, a tehdy ztratíme schopnost dostat dluh pod kontrolu. To se stalo například Řecku, jemuž začaly rychle růst úroky a dostalo se až do nucené správy nadnárodních institucí. Tomu se musíme vyhnout.

Řekněte voliči, který se v ekonomických ukazatelích nevyzná, jaké čtyři roky nás nyní čekají? Skončila tučná léta, nebo se nadále budeme mít dobře?

Jsou dva pohledy. Jedna věc je ekonomika země, tam se nám teď poměrně daří. Spousta průmyslových firem má spíš problém sehnat zaměstnance, ale o zakázky nouzi nemá – byť druhý, externí problém jsou rostoucí ceny surovin. Výhled je celosvětově optimistický, ale nikdo neví, co se stane. Vlády při covidu do ekonomiky poslaly strašně moc peněz, které nebyly kryté tvorbou hodnoty. Prostě si půjčily na zvládnutí krize a úplně nevíme, co nové vytištěné peníze udělají s ekonomikou. Je to zčásti vidět na růstu cen nemovitostí. Ale zatím je výhled nejoptimističtější za řadu let.

Druhá věc je státní hospodaření, kde vláda trochu zneužila covidové krize. Přestaly se řešit jednotky miliard výdajů a začaly se řešit desítky miliard, zrušením superhrubé mzdy došlo k obřímu snížení daní na dluh, snížily se i některé další daně. Výpadek příjmů státu je značný, ale vláda neudělala nic, čím by ho vykompenzovala. Žádné úspory, žádné nové příjmy, celé to šlo do dluhu. Z mého pohledu to bylo velmi krátkozraké a teď se s tím musíme nějak vypořádat.

Stát se bude muset chovat o něco úsporněji, takže se dá například čekat navyšování mezd spíš jen o inflaci než v tempu z minulých let. Obrovský prostor pro úspory je v digitalizaci. Na české finanční správě pracuje zhruba dvojnásobek lidí oproti Rakousku a řada procesů by se dala automatizovat, stejně tak by se dal propojit výběr daní a sociálního pojištění. Teď je dobrá situace pro modernizaci úřadů, úředníky je možné přesunout na užitečnější pracovní pozici, nebo je pustit do soukromého sektoru, kde nyní snadno najdou práci.

Letošní volby vykrystalizovaly do souboje dvou demokratických koalic proti populistickému ANO. Myslíte, že po volbách najdete společnou řeč se Spolu v případné „koalici koalic“ tak, abyste dohromady dali většinu a byli v ní schopni fungovat?

Nejdůležitější jsou výsledky jednotlivých stran a koalic. My věříme, že máme šanci výrazně uspět. Záleží také na tom, kdo se do Sněmovny nedostane, protože poměrně hodně stran se pohybuje na hraně 5 procent. Šance na to, že s koalicí Spolu získáme většinu Sněmovny, je poměrně velká. Jsem přesvědčený, že pokud se nám podaří většina, podaří se nám i společně domluvit.

Ubývá žen, které chtějí děti, a přibývá gayů, co touží po vlastní rodině. Je heterosexualita univerzální „patent“ na rodičovství?30. 8. 2021

Je opravdu možné, aby se konzervativní a liberální blok zbavily třecích ploch?

Na kauze Bečva je teď vidět, jak osm let agrofertizace státu vedlo k tomu, že se celé instituce stávají servisní organizací pana premiéra, místo aby hlídaly veřejný zájem. Tento proces je potřeba utnout a umožnit, aby tady zase instituce fungovaly normálně. V tuto chvíli je to jasná priorita. Na tom se s koalicí Spolu shodneme.

Druhá velká věc, v níž spolu souhlasíme, je katastrofální stav státních financí. A třetí bod, v němž můžeme najít společnou řeč, je modernizace státu. V posledních letech se schvalovalo hodně zákonů, u nichž pak nikoho nezajímalo, jak reálně fungují. Vznikaly byrokratické povinnosti, které nikdo nevymáhá a nikdo nedodržuje, ale které daly možnost provádět různé účelové kontroly a zakleknout na někoho, kdo je nepohodlný. To jsou tedy tři velké oblasti, kde demokratické koalice nacházejí shodu.

Jaký vy osobně očekáváte výsledek voleb a následný vývoj? Prezident opakovaně naznačil, že sestavením vlády stejně pověří Andreje Babiše.

Věřím, že dosáhneme 25 procent, jak jsme slibovali. Uvidíme, na jaké místo to bude stačit. Každopádně věřím, že je možné sestavit demokratickou koalici. Co se týče pana prezidenta, jsem přesvědčený, že ve chvíli, kdy bude relativně stabilní sněmovní většina 103 nebo 105 hlasů, dokážeme ho přimět k tomu, aby výsledek voleb respektoval. Spíš si myslím, že je to z jeho strany taktika, jak demotivovat demokratické voliče, že nemá smysl k volbám chodit. Celé to ovšem záleží na samotných lidech, jaký výsledek bude.  

Jako šéf mediálního odboru Pirátů jistě zblízka prožíváte výkyvy volebních preferencí. Mohou za ně neúspěšné momenty volební kampaně, nebo to berete jako přirozené kolísání voličské přízně?

Jestli nás něco jako Piráty a Starosty poškodilo, byl to hoax o zdanění nemovitostí pro bydlení, které vůbec neplánujeme. S touto výjimkou se podle mě na poklesu preferencí podepsalo především zlepšení covidové situace – jakmile nákaza začala ustupovat, i v dalších zemích obliba vládních stran posílila. Fenoménem těchto voleb je, že zhruba 30 procent voličů pořád váhá a rozhodnou se až ve zbývajícím týdnu. To je obrovské množství lidí, kteří ještě nemají jasno, jak budou hlasovat. Volby nakonec rozhodnou tito lidé.

Katastrofické záplavy v západní Evropě byly pravděpodobně způsobené klimatickou změnou, ukázala studie25. 8. 2021

Proč letos tolik lidí otálí s rozhodnutím?

Je znát, že vláda má extrémně nízkou podporu. Současně se vytvořila volební uskupení a každý volič si snadno najde nějakou výhradu vůči jedné straně z koalice. Je méně subjektů na výběr, a tak je těžší se s nějakým stoprocentně ztotožnit. A potom si myslím, že tyto volby jsou zlomové, a tak lidé pořád přemýšlejí, co je ta nejlepší cesta, jak volit.

Byli jste připraveni na špinavou kampaň ve formě šíření lží a řetězových emailů? Jak se tomu dá čelit?

Myslím, že na to, kolik špíny se na nás navalilo, se v preferencích držíme pořád docela vysoko. Samozřejmě je dost těžké se s tím vypořádat, zvlášť když nevlastníme média, kde bychom to mohli uvádět na pravou míru. Je to pro nás náročné, na druhou stranu od léta už kampaň funguje, jak má, a věřím, že finiš ještě budeme mít silný.  

Proč Piráti nemají vlastní trollí farmu?

Máme transparentní financování a asi by vypadalo divně, kdybychom platili fakturu někam do Ruska za trollí farmu na obtěžování účtu Andreje Babiše. My se opíráme o lidi, kteří nám přirozeně fandí. Máme svůj tým odpovídačů, snažíme se pracovat s komunitou okolo Pirátské strany. Druhá věc je, že kampaň proti nám necílí až tak na voliče Pirátů, kteří za naší koalicí masivně stojí a podporují nás výrazně víc než v roce 2017. Protipirátská kampaň směřuje na voliče Starostů, aby jich co nejvíc odradila od volby společné koalice.

Zdroj: Bohdana Rambousková