Dokončil jen základní školu, přesto svými nápady zaujal i v USA. Mladý Ind vymyslel, jak se zbavit škodlivin v ovzduší a ještě je využít

Nejen globální oteplování je tím, co trápí řadu lidí po celém světě. Především hustě obydlené oblasti, kde je zároveň množství průmyslových zón a také silný provoz, se potýkají i se znečištěným ovzduším, potažmo neprostupným smogem. Z hlediska nějaké „komplexní změny“ jsou samozřejmě třeba globálně řízené kroky, to ovšem neznamená, že by nebylo možné zkusit situaci změnit např. prostřednictvím různých inovací apod. A s jednou z nich přišel Ind Angad Daryani, který vyvinul metodu, která umožňuje odstranění znečišťujících částic v ovzduší, a dokonce i jejich další využití…

Ačkoliv smog trápí prakticky celý svět, resp. v podstatě každé větší město, konkrétně v Indii je nejhorší znečištění ovzduší na Zemi– právě zde se tak nachází 22 z celkem 30 nejvíce znečištěných měst světa. Konkrétně v hlavním městě, Novém Dillí, byla loni zaznamenána také historicky nejvyšší koncentrace tzv. částic PM2.5 – a to na úrovni čtrnáctinásobku bezpečného limitu, který ve svých materiálech udává Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Právo hetero lidí na manželství se nezmenší, pokud se gayové a lesby budou moct brát. Společnost musí počítat s každým,“ říká sestra Daphne OSPI10. 8. 2021

Problém se smogem přitom je, že jemné částice PM2.5 (označované také jako „černý uhlík“, který mj. přispívá také ke globálnímu oteplování) jsou spojovány se vznikem plicních a srdečních chorob a je také známo, že mohou způsobovat narušení kognitivních funkcí a poškození imunitního systému. Vystavení znečištěnému ovzduší pak každý rok celosvětově připraví o život cca 7 milionů lidí (a Nové Dillí se na tomto čísle podílí celým jedním milionem). „S každým malým zvýšením znečištění ovzduší dochází k podstatnému nárůstu souvisejících úmrtí,“ varuje tak Aaron Bernstein, ředitel Centra pro klima, zdraví a globální životní prostředí z univerzity Harvard.

Není tedy divu, že právě v Indii vznikla také potřeba situaci změnit. „Když jsem si hrával venku v Bombaji, vždycky jsem kvůli znečištění kašlal – během dospívání jsem trpěl astmatem, což mimo jiné také snížilo moji schopnost rychle běhat,“ vzpomíná dnes třiadvacetiletý Angad Daryani. Právě tato zkušenost jej přivedla na myšlenku, že by se mohl pokusit vytvořit zařízení, které by špinavý vzduch dokázalo vyčistit. A jaké je jeho řešení? Zachytit škodlivé zplodiny v kontejnerech tak, aby je následně bylo možné využít také k něčemu užitečnému – tedy k výrobě podlahových krytin.  

Cesta úspěšného vynálezce

Kromě skvělé myšlenky přitom rozhodně zaujme i Daryaniho cesta za úspěchem – vzdělávací systém totiž opustil po absolvování povinné školní docházky a následně se již vzdělával sám – spolupracoval ale s MIT Media Lab. Rozjel několik start-upových projektů a sociálních iniciativ a také se podílel na vzniku několika zajímavých vynálezů (a to včetně „eye-padu“, přístroje, který dokáže okamžitě převést psanou angličtinu a francouzštinu do Braillova písma apod.).

V rámci svého následného studia na Georgia Institute of Technology v USA pak mladík navrhnul venkovní čisticí systém, který ze vzduchu odstraňuje škodliviny – zařízení je nasává a shromažďuje. A vlastně se tak dá říci, že se jedná o velmi užitečnou „čističku vzduchu“. S cílem uvést svůj nápad do praxe pak Daryani založil start-up Praan zaměřený na výrobu cenově dostupného přístroje, který by dokázal ovzduší efektivně čistit. „Cílem společnosti Praan je navrhnout první čističku vzduchu bez filtrů na světě, která by dokázala vyčistit co nejvíce vzduchu a zároveň se stala součástí běžné infrastruktury,“ uváděl pak základní informační materiál.  Proč bez filtrů, které se běžně užívají např. v čističkách vzduchu určených pro domácí použití? Filtry je totiž nutné měnit, což v případě celého znečištěného města skutečně není možné. Místo filtru tedy Daryani umístil do svých čističek „sběrné nádoby“, které je nutné vyprázdnit jedenkrát za 2-6 měsíců. Shromážděné škodliviny pak putují do prostor další spolupracující indické společnosti, která z nich vyrábí dekorativní podlahové dlaždice. Uhlík je využit jako barvivo, které je využito v kombinaci s odpadem z lomů – neschází ani nutné pojivo, tedy jíl nebo cement. Výsledek je rozřezán do tvaru malých dlaždic a dále distribuován jako podlahová krytina do restaurací, obchodů či hotelů.

Čistička dostupná pro každého

Indická města, která jsou obecně známá jako ta s nejvíce znečištěným ovzduším, přitom při řešení tohoto problému často narážejí i na to, že stávající zařízení určená k čištění vzduchu jsou nejen prostorově velmi náročná, ale také drahá. V Novém Dillí tak např. před nedávnem nainstalovali 148 metrů vysokou „smogovou věž“, která stála přes dva miliony dolarů.

To Daryaniho řešení se zdá být mnohem „přístupnější“ – jeho čistička totiž měří necelé dva metry a je možné přimontovat ji na pouliční osvětlení, domy apod. A co se týká ceny, ta jen lehce přesahuje cenu nového iPhonu. Právě cenová dostupnost byla přitom pro Daryaniho naprosto klíčová. „Mnoho nejznečištěnějších zemí světa zároveň patří mezi ty nechudší. Chudí lidé pracují v továrnách, budují infrastrukturu, do práce jezdí veřejnou dopravou, ale přesto pracují a žijí v tom nejvíce znečištěném prostředí,“ tvrdí mladý vynálezce. Tomu ostatně odpovídají také závěry nedávno zveřejněné studie, dle níž jsou právě nízkopříjmové skupiny obyvatelstva v Indii vystaveny vyššímu riziku úmrtí kvůli znečištěnému vzduchu – a to navzdory faktu, že samy se na produkci znečištění de facto nepodílejí.

Miley Cyrus nebo Elton John odsoudili rappera DaBabyho za jeho homofobní komentáře6. 8. 2021

Celý „podnikatelský plán“ přitom rozhodně není jen ve fázi úvah či prototypů – společnost Praan totiž od amerických a indických investorů již získala 1,5 milionu dolarů – a tyto peníze Daryani investuje do pilotního projektu, v jehož rámci budou během letošního podzimu jeho inovativní čističky vzduchu rozmístěny ve školách, hotelech a průmyslových oblastech napříč Indií. Sám Daryani pak věří, že jeho technologie má potenciál dále expandovat do celého světa – ostatně, o jeho čističky již projevili zájem v Mexiku či Jižní Koreji. „Budoucí generace musí mít pocit, že mají vůbec nějakou budoucnost,“ uzavírá pak vynálezce.