Ne každý v práci dělá, co jej naplňuje. I radikální změna profese je ale možná – co obnáší a má smysl plnit si své dětské sny?

Na své dětské sny si pravděpodobně vzpomene každý – případně mu je rádo připomene okolí. Zatímco někteří toužili být popeláři, jiní snili o kariéře hudebních skladatelů, spisovatelů, ale třeba i ošetřovatelů divokých zvířat a podobně. Pravdou ale je, že jen málokdo své dětské kariérní sny v průběhu života opravdu uvedl do praxe. Pandemie ale dala řadě lidí příležitost zhodnotit své dosavadní životy, a dokonce opravdu zrealizovat to, o čem jako děti snili…

V rámci klasického pracovního shonu příliš mnoho prostoru na hodnocení dosavadní kariéry člověk nemá. Ovšem koronavirová pandemie ukázala, že množství lidí vlastně ve své práci není spokojeno. Podle jednoho z průzkumů realizovaného na počátku letošního roku dokonce tři z pěti zaměstnanců začali plánovat různé formy kariérních změn – od absolvování rekvalifikačních kurzů či rozšíření si stávajících dovedností až po kompletní změnu profese. Zatímco v minulosti byly obvyklými spouštěči k podobnému kroku změna v osobním životě či (nejčastěji) ztráta dosavadního zaměstnání, nyní se motorem změny stala právě pandemie. „V důsledku covidu lidé začali mnohem více přemýšlet o své kariéře – čas, který strávili doma, je přiměl začít přehodnocovat, zda opravdu dělají to, co je uspokojuje. A pokud dospěli k odpovědi, že ne, rovnou si začali klást otázku, co jiného by mohli začít dělat,“ popisuje Helen Tupper, generální ředitelka společnosti zaměřující se na kariérní rozvoj.

Leoš Mareš, Jan Cina, David Koller a další styloví muži, vás přišli přesvědčit, že nakupování za dokonalý vzhled stojí10. 9. 2021

Od profese učitele ke skládání hudby

Právě pandemie se tak stala (společně s prodělaným infarktem v téže době) impulsem např. pro Roberta Campbella k tomu, aby definitivně opustil post vedoucího učitele a začal se věnovat hudební tvorbě. „Myslím, že můj infarkt přímo souvisel se stresující prací, kterou jsem vykonával po mnoho let. I když jsem se po něm do zaměstnání na několik týdnů vrátil, pak zasáhnul koronavirus. To jsem začal pracovat z domova a najednou jsem měl mnohem více času. Tehdy jsem vzal do ruky kytaru a mezi hodinami na Zoomu jsem začal vymýšlet písně,“ popisuje s tím, že velmi litoval toho, že nemohl studovat hudbu. V 53 letech se ale rozhodl, že do oboru pedagogiky se již nevrátí, a přihlásil se ke studiu hudební skladby. Samozřejmě, že tento krok mohl podniknout i díky stávajícímu zázemí – partnerce, která má stále dobře placenou práci, ale také díky tomu, že jejich děti jsou již dospělé. Přeci jen – opuštění zaměstnání je samozřejmě krokem, který vede také ke ztrátě finanční jistoty. „Vydělávám desetinu toho, co jsem vydělával dříve. Ale pokud je člověk ochoten přijímat kompromisy, pak se mu nabízí nespočet možností. Někdy nás všechny drží zpátky jen naše myšlení a strach. Proto je třeba sebrat odvahu ke změně. Život není o tom dělat desítky let stále totéž, pak jít do důchodu a čekat na smrt,“ shrnuje docela radikálně a všechny se tak zároveň snaží motivovat k hledání nových cest.

Vedle změny kariérní však lze hovořit i o změnách životních, které jdou vlastně ruku v ruce. Někdo tak touží po domě na venkově – ale celý dosavadní život strávil v paneláku v Praze. Jiný si od dětství přál umět hrát na nějaký hudební nástroj, ale neměl dostatek možností či odhodlání. A podobných příkladů by bylo možné jmenovat nespočet. Podle koučky Fiony Buckland by se pak každý, kdo pociťuje určitou míru nespokojenosti se svým dosavadním životem, měl snažit určit své cíle a také hodnoty. „Lidé často začínají tím, že přemýšlí o tom, co je zajímá. Mnohem důležitější je ale zvažovat své hodnoty, protože ty jsou určitým vnitřním kódem. Když žijete svůj život v souladu s vašimi hodnotami, žijete v harmonii. V opačném případě ale přijde na řadu frustrace nebo nespokojenost,“ upřesňuje.

Zdroj: Giphy

A právě frustrace se stala hnacím motorem změny v případě Jacka Rawlingsona, který prakticky po celý život působil v oboru IT. „Tu práci jsem dělal na tři desítky let. Ve dvaceti jsem se zapojil do pracovního procesu a začal vydělávat. A pak se člověk ani nenaděje, je mu třicet, je poměrně úspěšný a zdá se, že je lapen v pasti,“ upřesňuje. A když se Jackovi blížila padesátka, došlo mu, že už svou práci nemůže dál dělat. „Byl jsem v neustálém stresu, nebylo možné nechat práci v kanceláři a já si říkal, že pokud  s tím vším neskončím, zadělám si na vážné zdravotní problémy,“ dodává. Rozhodl se proto zareagovat na inzerát na pozici strojvedoucího – lákala jej mj. i práce na směny, protože celý jeho stávající život byl ohraničen pevnou pracovní dobou. Dnes si tuto změnu nemůže vynachválit – i když směnný provoz by nepochybně nevyhovoval každému, Jack má pocit, že se mu podařilo „uniknout z krysího kola“. „Je to jediná práce, o které mohu říct, že mě skutečně baví,“ uzavírá pak s tím, že měl obrovské štěstí, že se ke změně odhodlal.

Slovenská vycházející popová hvězda s českými kořeny Karin Ann má nový renesanční klip k aktuálnímu singlu „in company“ a stala se tváří Equal playlistu Spotify měsíce srpna6. 8. 2021

Postupná změna pro každého

Ačkoliv popsané příběhu jsou poměrně radikální, podle Tupper je lepší volit spíše změnu pozvolnou. Přeci jen náhlé rozhodnutí typu: teď prodám byt, podám výpověď a začnu se živit úplně jinak než doposud, není úplně ideální. Před realizací samotné změny je pak dobré provést si určitý „průzkum“ možností – a následně třeba i najít nějakého „mentora“, který bude ochoten podat v případě potřeby pomocnou ruku.  

Stejně tak samotná změna profese by měla spíše probíhat postupně – nejprve např. skrze brigádu či stáž – minimálně než se člověk skutečně přesvědčí o tom, že našel to, co hledal. „Pečlivě přemýšlejte, zvažujte klady i zápory, mluvte s lidmi, kteří mají podobnou změnu za sebou. Mohou mít pozitivní, ale i negativní zkušenosti, které mohou být užitečné,“ vysvětluje tak další z těch, kdo se až po padesátce rozhodli pro kompletní změnu profese. Na druhou stranu – v některých případech může být právě rychlá změna tou nejlepší variantou. A tak skutečně záleží jen na každém jednotlivém člověku, zda vůbec ke změně sebere sílu a odvahu...

Zdroj: Insider.com, Health.com, theguardian.com