Evropská komise stopne Polsku dotace – zóny proti LGBT lidem jsou totiž diskriminační a jdou proti základním principům Unie

Když v roce 2019 začaly v Polsku vznikat tzv. LGBT-free zóny, tedy oblasti, které veřejně deklarovaly, že LGBT lidé zde nejsou vítáni, především lidsko-právní organizace bily na poplach. Ačkoliv podobná diskriminační politika, která je v Polsku vedena z míst nejvyšších – tedy ze strany silně katolické a konzervativní vlády – znepokojila i Evropskou unii, až nyní Evropská komise od slov přistoupila k činům. Dne nejnovějšího oficiálního stanoviska tak oblasti, kde LGBT-free zóny stále přetrvávají, nebudou moci čerpat vybrané finanční prostředky z EU.

Od roku 2019 na 100 polských regionů a obcí – což je území odpovídající cca třetině Polska – přijalo rezoluce „pro rodinu“ nebo „proti ideologii LGBT“. To pak nejen dle aktivistů ve výsledku přispívá ke vzniku nepřátelského prostředí pro každého, kdo není heterosexuál nebo jednoduše nežije v „tradiční rodině“. LGBT-free zóny vznikly pod taktovkou polské vládní (a silně konzervativní) strany Právo a spravedlnost (PiS), která konkrétně z LGBT lidí již od roku 2015 systematicky vytváří „veřejného nepřítele č. 1“ – přesně tomu pak odpovídá nejen realizovaná politika, na šíření nenávisti vůči LGBT lidem se totiž strana zaměřila i v rámci své předvolební kampaně.

Ačkoliv mezinárodní reakce na vyhlašování LGBT-free zón byly samozřejmě velmi ostré – a některé lokality v Polsku již svá usnesení stáhly, a to mj. právě i s ohledem na obavy ze ztráty finančních prostředků čerpaných z evropských zdrojů –  jihovýchodní část země na těchto stanoviscích stále trvá. A nyní tedy přichází na řadu sankce.

Ghana zakazuje identifikovat se jako LGBT+ a zavádí do zákona konverzní terapii. Nový Zéland naopak léčbu homosexuality zakázal2. 8. 2021

Polsko nerespektuje evropské hodnoty

Již v dopise z letošního 15. června Evropská komise uvádí, že polská vláda předešlé výtky vztahující se k zavedení LGBT-free zón nijak nereflektovala, a to včetně důsledků, jaké může mít podobná praxe na život LGBT lidí v Polsku. Evropská komise také vyjádřila znepokojení nad tím, že země v rámci využívání finančních prostředků z evropských fondů neakceptuje antidiskriminační požadavky EU. A zároveň upozornila, že vyplácení finančních prostředků určených pro Polsko je právě nerespektováním evropských hodnot ohroženo, pokud jednotlivé regiony, které na svém území LGBT-free zóny vyhlásily, nezajistí pro všechny občany rovné zacházení.

„Chtěla bych vás upozornit na nedostatečnou spolupráci polské vlády s Komisí během kontroly zaměřené na to, zda jsou usnesení o LGBT zónách přijatá v Polsku slučitelná s právem Evropské unie,“ napsala přímo Helena Dalli, evropská komisařka pro rovnost, v materiálu zaslaném polskému ministrovi zahraničí Zbignievu Rauovi. V textu také dodává, že navzdory tomu, že otázky položené ze strany Komise byly velmi jasně formulovány, polská vláda na většinu z nich adekvátně neodpověděla.

Evropská komise např. požadovala, aby Varšava jasně uvedla, jaká opatření přijímá k tomu, aby zajistila, že regionální a místní orgány, které na svém území zóny „bez LGBT“ vyhlásily, nebudou uplatňovat žádná diskriminační opatření, což by bylo v rozporu s vynakládání prostředků z evropských fondů politiky a soudržnosti. Jejich čerpání je totiž podmíněno splněním antidiskriminačních pravidel. „Polské orgány poskytly nedostatečné informace o konkrétních aktivních opatřeních zavedených k prevenci jakýchkoliv forem diskriminace a také k aktivní podpoře rovnosti žen a mužů, a to v rámci projektů spolufinancovaných EU,“ uzavírá pak Evropská komise.

Stopka pro evropské peníze

V aktuálním dopise ze 3. září pak Evropská komise již oznamuje, že pozastavuje poskytování finančních zdrojů z fondů REACT-EU právě pětici polských provincií, v nichž „zóny bez LGBT ideologie“ stále přetrvávají. „Komise by chtěla zdůraznit, že deklarace území, pracovišť nebo služeb bez vstřícnosti vůči LGBTQ lidem je krokem, který je v rozporu s hodnotami stanovenými v článku 2, Smlouvy o Evropské unii.“

„Děkujeme Evropské komisi, že konečně podnikla nezbytné kroky k ochraně svých evropských občanů. V Evropské unii založené na sdílení společných hodnot a lidských práv není pro diskriminaci místo. Polská vláda musí nést zodpovědnost za svou protidemokratickou a protilidsko-právní politiku,“ shrnul situaci Rémy Bonny, výkonný ředitel pro-LGBT organizace Forbidden Colours, s tím, že věří, že evropské peníze nakonec občanům Polska odepřeny nebudou a polská vláda své kroky napraví.

Diskriminaci odmítají také Norské fondy

Finanční prostředky z EU přitom nejsou první, o které vybrané polské regiony přijdou. Již na počátku letošního roku pozastavily poskytování finanční podpory lokalitám s vyhlášenými LGBT-free zónami také Norské fondy. Částka ve výši 1,65 milionu eur měla být určena k financování tzv. Karpatské cesty. Grant pak dle oficiálního stanoviska nebyl poskytnut „z důvodu nedodržení pravidel a postupů Fondu pro regionální spolupráci“ – všechny financované projekty a činnosti by totiž dle základních pravidel měly být založeny na společných hodnotách, úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, dodržování lidských práv – a to včetně těch, jež se týkají menšin. LGBT-free zóny pak dle usnesení „diskriminují identifikovatelnou skupinu osob – tedy osoby patřící do LGBT komunity“. Norské velvyslanectví ve Varšavě pak ve svém prohlášení uvedlo, že „Norsko je znepokojeno tím, že některé polské regionální a místní úřady přijaly prohlášení a usnesení namířená proti LGBT lidem. Takové kroky přispívají ke stigmatizaci a diskriminaci na základě sexuální orientace a nemají místo nejen v rámci Norských fondů, Evropského hospodářského společenství, ale ani v Evropě jako takové.“

Festival Prague Pride je ve své druhé půlce. Podívejte se na videoreportáž ze středečního dne5. 8. 2021

Polsko přitom v centru zájmu EU (a ani dalších lidsko-právních organizací) rozhodně není samo, Evropská komise již totiž oznámila, že řízení o neplnění podmínek týkajících se zajištění rovnosti a ochrany základních práv LGBT osob zahajuje také s Maďarskem. Je tedy možné, že Komise dospěje k podobnému rozhodnutí jako v případě Polska, země totiž v posledních letech začíná radikalizovat své postoje nejen vůči lesbám a gayům, ale také směrem k trans lidem.   

 

Zdroj: Forbidden Colours, theartnewspaper.com, reuters.com, balkaninside.com