Pirátka Klára Kocmanová: Politika je vše, jen ne nudná. Jako poslankyně se zaměřím na dostupné bydlení, zákaz šmírování občanů a definici znásilnění

Klára Kocmanová je místopředsedkyní středočeských Pirátů a dvojkou na středočeské kandidátce koalice Piráti a Starostové pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Prostředí zákonodárného sboru jí není cizí, do vypuknutí předvolební kampaně byla asistentkou pirátské senátorky Adély Šípové. Poslanecká sněmovna má oproti Senátu svá specifika, především nevalnou kulturu plenárních schůzí. To ale Kláru Kocmanovou neodradí, naopak se na nich chystá v případě svého zvolení vystupovat s odvážnými tématy.

Senátorce Šípové jste jistě šla asistovat k určitými představami o tom, jak to bude v horní komoře parlamentu fungovat. Nakolik se lišily od reality, kterou jste tam pak zažila?

Do Senátu jsem nastoupila vloni na podzim a teď uprostřed léta jsem skončila, abych se mohla naplno věnovat volbám do Sněmovny. Co mě hodně překvapilo, bylo množství práce, kterou senátor má, pokud se své funkci opravdu věnuje. Zvlášť když je v tak malém klubu, jako je SEN 21 a Piráti.

Dalším překvapením bylo, jak málo je práce Senátu viditelná oproti Sněmovně. Poslancům dávají média velký prostor, a přitom Senát je také součástí zákonodárného procesu a funguje jako pojistka demokracie. Navíc všichni senátoři i senátorky, které jsem poznala, jsou velmi svébytné osobnosti.

Proč podle vás Senát nemá takovou pozornost médií jako Sněmovna?

Jednak proto, že o zákonech se jedná nejdřív ve Sněmovně. Tam se ukáže, jak se k nim která strana postaví. Taky tam velmi často padají silné názory, dolní komora parlamentu je proslulá nevalnou kulturou na plénu. Senát je v podstatě ukázněnější. Sněmovnu navíc máme déle než Senát, a tak se mu od samotného počátku jeho existence nedostává tolik pozornosti. Podle mě je to velká škoda.

Jak si se zkušeností ze Senátu představujete práci v Poslanecké sněmovně? V čem to podle vás bude nejvíc jiné?

Především v případě zvolení budu poslankyně, zatímco v Senátu jsem působila jen jako asistentka. S mandátem se pojí opravdu velká zodpovědnost. Pokud se bavíme o rozdílech mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou, vidím je v množství připravovaných zákonů, množství pozměňovacích návrhů, četnosti schůzí, a právě i v té kultuře jednání na plénu. V tom jsem ze Senátu možná trošku rozmazlená.

I vzdělávání může být pestré. Ve Skotsku se zaměří na dospívající drag queens, v Pákistánu na trans lidi. Co bude předmětem výuky?29. 7. 2021

Máte různé pracovní zkušenosti, pracovala jste třeba i v čokoládovně, což zní fantasticky. Není proti tomu politika trochu nuda?

Já jsem se v ní našla. Politika je podle mě všechno, jenom ne nudná. Nejsou to jen lejstra a byrokracie. Politika je o vyjednávání, kompromisech, každý den se něco děje a často je vývoj událostí nepředvídatelný. Člověk se musí neustále přizpůsobovat novým situacím. Hledat nová řešení, hledat shody.

Podle mě je zcela zásadní důvod, proč do politiky jdete. Já ji beru jako příležitost změnit svět k lepšímu. Věřím, že politika je můj způsob, jak dosáhnout pozitivní změny.

Je vám 28 let. Slýcháte při kampani námitky, že jste na poslankyni příliš mladá?

Slýchám to velice často. Je pravda, že jsem mladá, a je to dobře, protože v politice potřebujeme i mladé lidi. Potřebujeme, aby zákony připravovali i mladí lidé spolu s ostatními. Potřebujeme mezigenerační dialog, zastoupení mladých lidí. Stejně tak potřebujeme v politice víc žen, protože v tuto chvíli je tam jak žen, tak mladých lidí málo.

Máte už rozmyšlený zákon, jehož protlačení Sněmovnou si v případě svého zvolení vezmete za vlastní?

Mojí prioritou je dostupné bydlení, protože podle mě není normální zadlužit se na celý život, pokud chce člověk bydlet ve vlastním. Proto je pro mě v tuto chvíli alfou a omegou zákon o podpoře bydlení. Je to něco, o čem se mluví už přes 10 let. Každá vláda slibuje, že ho konečně přijme, a přitom ho stále nemáme. Pirátská poslankyně Olga Richterová ho má prakticky připravený, prošel připomínkováním odborníků, jen jeho předložení zastavil koronavirus. Není to tedy můj vlastní návrh zákona, ale hodlám udělat všechno proto, aby se ho brzy povedlo prosadit.

Taky bych si ráda vzala za své opravení definice znásilnění v trestním zákoníku. Současná definice není dostatečná, hodně případů se do ní nevejde. Tohle je potřeba napravit.

Neobáváte se, že to přileje olej do ohně konzervativců a odpůrců Pirátů?

Neobávám se, já vím, že to tak bude. Už jsem si na jaře udělala menší průzkum na sociálních sítích. Reakce byly opravdu velice různé. Paradoxně nejhlasitější byli lidé, kteří nechápali, o co mi jde. Měli za to, že chci zrušit presumpci neviny, což tak rozhodně není. Ta musí být zachována. Myslím, že to souvisí s malou znalostí problematiky a rozsahu domácího a sexualizovaného násilí v našem prostředí.

Na druhou stranu do soukromých zpráv mi pak přišla spousta vyjádření podpory od obětí znásilnění a od odborníků, kteří svůj názor nechtěli prezentovat veřejně. Bude to tedy náročné, ale věřím, že se mi podaří otevřít smysluplnou diskuzi.

LGBT lidé v Afghánistánu pod vládou Tálibánu už mohou čekat pouze na smrt, varuje exilový afghánský aktivista18. 8. 2021

Určitě uslyšíte i to, že teď přeci máme k řešení důležitější věci…

To rozhodně. Teď jsou prioritní ekonomické záležitosti, je krize po koroně a potřebujeme napravit spoustu věcí. Legislativu o sexualizovaném násilí bych ráda správně načasovala. Na druhou stranu, vždycky budeme řešit nějaké problémy…

Zajímá vás podpora bydlení. Středočeský kraj nese nápor lidí, kteří v Praze nedosáhnou na byt, a tak se stěhují ven z metropole. Jaké máte v této oblasti plány?

Pro zlepšení situace v bydlení je potřeba několik věcí. Vysoká cena bydlení je způsobená tím, že tu žádná bytová politika nikdy pořádně nebyla. V tuto chvíli je velká poptávka a malá nabídka – tento poměr potřebujeme vyvážit. Pomůže tomu úprava stavebního zákona, digitalizace, a tím zrychlení stavebního řízení. Potřebujeme funkční bytovou politiku, navýšit bytový fond v obcích, třeba i podporovou alternativ, jakou jsou bytová družstva. A myslím, že je také potřeba zrušit některé nesmyslné staré normy, kvůli kterým se dnes nedá legálně bydlet např. ve starých ateliérech, přestože se tam bydlí dobře.

Co se týče Středních Čech, oblast kolem Prahy visí na hlavním městě a ve vzdálenějších částech kraje dochází k vylidňování. Je důležité zajistit, aby lidé mohli žít na venkově, pokud o to stojí. K tomu je potřeba vysokorychlostní internet a dobrá dopravní obslužnost. Když budou mít tyto dvě věci, mohou pracovat na dálku a dojíždět do práce třeba dvakrát týdně. Tím, že budou žít na venkově, budou posilovat tamní ekonomickou situaci, udržovat kulturu, zlepšovat služby. Vše spolu souvisí.

Slibujete, že podpoříte legislativu, která občany ochrání před plošným sběrem a zneužíváním jejich biometrických údajů. O jakých případech přesně mluvíte a jak chcete, aby zákonná úprava vypadala?

Co se týče plošného sběru dat, s naší europoslankyní Markétou Gregorovou jsem podpořila evropskou iniciativu Reclaim Your Face, která usiluje o přijetí celoevropských regulací biometrické identifikace ve veřejném prostoru. Technologie se vyvíjí, a je na to potřeba reagovat ze strany zákona. Pro upřesnění – biometrické údaje jsou například vzdálenost částí obličeje, tvar a velikost ucha, očí, nosu nebo úst, geometrie ruky, zbarvení hlasu, otisk prstu apod.

Do veřejného prostoru se dnes instalují kamery s možností snímání biometrických údajů, u nás například na Letišti Václava Havla. Tyto kamery plošně snímají všechny přítomné lidi a data mohou někam ukládat. Považuji za nepřijatelné, aby docházelo ke snímání našich obličejů či celých postav a ke srovnávání s ostatními sebranými daty a vyhodnocování, jaké jsme rasy, pohlaví, věku, nebo jestli se pohybujeme podezřele. Nesmíme se nechat škatulkovat umělou inteligencí a nechat ji předjímat, kým jsme.

Navíc v identifikaci dochází k velkým nepřesnostem, zejména co se týče etnicity a transgender lidí. To mi přijde dost diskriminační. Nezisková organizace Iuridicum Remedium zjistila, že na Ruzyni došlo k 206 úspěšným případům rozpoznání mezinárodně hledané osoby a k 9000 falešných poplachů. Ta chybovost je obrovská.

Na druhou stranu díky kamerám policie rychle dopadla muže, který zastřelil úřednici na Úřadu práce Prahy 2…

Ano, to je pravda. Ovšem jestli si pamatujete na případ, kdy turisté v centru Prahy zbili číšníka, tak přes kamery se ho podařilo identifikovat ve stejnou chvíli, kdy ho identifikovali očití svědkové, kteří zavolali na policii. Takže ani rychlost nehraje ve prospěch technologie. Navíc v obou vzpomínaných případech nebyly použity kamery s biometrickým snímáním.

Čím víc dat si umělá inteligence nasbírá, tím je přesnější. To už je plošné šmírování. Doporučuji navštívit web How Normal Am I – tam si můžete zkusit, co všechno o vás biometrický sběr řekne. A pak si představte, že tohle budou běžně snímat kamery na ulici a tomu budete vystaveni každý den.

Jak budete hlasovat o zákoně, který má umožnit manželství gay a lesbickým párům?

To, že manželství pro všechny nemáme uzákoněno, považuji za velkou nespravedlnost, kterou musíme napravit. Jsem připravená zákon podpořit a udělat maximum pro to, aby Sněmovnou prošel.

Zdroj: Bohdana Rambousková