Domácí násilí v LGBT+ vztazích zůstává tabu, ale děje se stejně často jako v párech muže a ženy. Zjistěte v appce Bright Sky, jak jste na tom u vás doma
Není to jen muž, který doma bije svou ženu
Domácí násilí bylo dlouho vnímáno jako záležitost heterosexuálních vztahů – jednoduše šlo o násilí mužů na ženách. Při takovém pojetí nezbývalo na diskuzi o násilí odehrávajícím se ve vztazích lidí stejného pohlaví vůbec místo. Navíc nebyl zájem o toto téma ani ze strany LGBT+ osob. Jejich vztahy byly už tak trnem v oku mnoha konzervativců a začít mluvit o domácím násilí mezi lesbami a gayi, to by jejich postavení jedině zhoršilo.
Až v 90. letech se začalo mluvit o tom, že domácí násilí není specialitou muže a ženy, ale může se vyskytnout v jakémkoli partnerském vztahu založeném na nerovnováze kontroly a moci. Proběhly první výzkumy zaměřené nejdříve na násilí v lesbických vztazích a uskutečnila se řada pokusů stanovit četnost výskytu tohoto jevu ve stejnopohlavních vztazích. Zahraniční studie hovoří v závislosti na použité metodologii a definici domácího násilí, s níž pracují, o 11 až 35 % gay a lesbických vztahů s tímto problémem. V gay vztazích má být výskyt násilí o něco vyšší.
O partnerském násilí mezi LGBT+ lidmi se u nás nemluví
Čísla pro Českou republiku bohužel dodnes nemáme, většina případů jakéhokoli domácího násilí zůstává nenahlášena. Pomoc odborné poradny u nás podle Branislavy Marvánové Vargové z organizace Rosa – centrum pro ženy vyhledá jen 2 až 6 % všech obětí.
Rosa, která se specializuje na práci se ženami, má zkušenost i s oběťmi násilí z lesbických vztahů. Ty ale netvoří ani 10 % všech klientek. „Nemyslím si, že by se v těchto vztazích domácí násilí nedělo. Ale ve veřejném povědomí je domácí násilí stavěno jako problém mezi mužem a ženou. Je tedy možné, že žena, která zažívá násilí od své partnerky, si to nevyhodnotí jako domácí násilí,“ připustila Branislava Marvánová Vargová.
Násilí v párech stejného pohlaví není jiné
Jedním ze základních znaků domácího násilí je jasné rozdělení rolí. Nejde o vyrovnané rvačky, oběť to agresorovi nikdy nevrací. Některé zahraniční výzkumy ale naznačují, že v případě násilí ve stejnopohlavních vztazích se oběť častěji brání. Pravda je, že v páru dvou žen nebo dvou mužů nemusí mít ani jeden výraznou fyzickou převahu, jak tomu snadno je u hetero dvojic. Branislava Marvánová Vargová s tímto názorem spíš nesouhlasí. „To jsou stereotypní představy o tom, jak vypadá oběť a jak pachatel. Násilí v partnerském vztahu není založeno na pohlaví nebo identitě. Ve stejnopohlavních vztazích se násilnou osobou může stát ten, kdo má potřebu kontroly a dokáže ji nad druhým udržovat. Víc jde o dynamiku násilného vztahu než o to, koho dosadíte do těch konkrétních rolí,“ říká.
Domácí násilí má různé podoby. Může jít o fyzické napadání a tresty; psychické násilí (ponižování, ale i vyhrožování sebevraždou nebo odpírání intimního kontaktu); sociální v podobě zakazování styku s rodinou i přáteli a neustálé kontroly kontaktů; sexuální násilí nebo ekonomické – bránění v přístupu k financím, kontrola výdajů, omezování v práci. U neheterosexuálních vztahů se objevují ještě specifické situace, jako jsou výhružky násilným vyoutováním oběti nebo zveřejněním její HIV pozitivity. Navíc LGBT+ lidé často nemají podporu rodiny a při problémech ve vztahu se mohou dostat do naprosté izolace.
Situaci mnohdy nepojmenuje oběť, ale její okolí
„Domácí násilí je dlouhodobé. Odehrává se za zavřenými dveřmi mezi lidmi, kteří mezi sebou mají blízký vztah. Proto oběť cítí stud, že se něco takového vůbec děje,“ vysvětlila Markéta Neplechová z organizace Rosa na diskuzi během festivalu Prague Pride. Zdůraznila také, že se domácí násilí odehrává beze svědků a oběť sama neví, jak z komplikované situace ven. Proto jsou potřeba lidé kolem ní, kteří mohou poznat, že se něco děje, a navést ji k řešení.
Signály, že něco není v pořádku a mohlo by se jednat o násilí ze strany partnera či partnerky, bývají vždy stejné: dotyčný či dotyčná začne rušit domluvená setkání, přestává odepisovat na zprávy, náhle utíná kontakt. Má neustálé telefonáty nebo pořád odpovídá na zprávy v mobilu. Častěji chybí v práci a přichází s poraněními, která nedokáže věrohodně vysvětlit a snaží se je zamaskovat. Reaguje vystrašeně na obyčejné podněty.
Jak postupovat, když máte podezření
Oběť domácího násilí bývá zastrašovaná, aby si vše, co se děje, nechala pro sebe. Markéta Neplechová proto radí nedávat žádné nevyžádané rady. „Nejprve se takového člověka zeptejte, jestli o tom vůbec chce mluvit. Najděte si na to bezpečné prostředí, ne někde v rušné kanceláři. Ptejte se citlivě, nabídněte pomoc,“ nabádá Neplechová.
V násilných vztazích probíhá opakovaný cyklus násilí, kdy násilník je tím, kdo má dění pod kontrolou a určuje, kdy se bude co odehrávat. Ve fázi napětí je agresor podrážděný a oběť se ho snaží uklidňovat, aby předešla příchodu fáze násilí, kdy probíhá napadání. Ve třetí fázi usmíření se násilník omlouvá, nosí dárky a dává oběti naději, že už to bude lepší. Právě tím ji udržuje v násilnickém vztahu.
Oběti si nejčastěji říkají o pomoc po druhé fázi, kdy mají čerstvý zážitek a jsou nejvíc motivované se vztahem skončit. Obvykle se to ale hned nepovede. „Dojde k pěti pokusům o odchod, než se oběti podaří skutečně definitivně ze vztahu odejít,“ uvedla Neplechová a dodala, že během pandemie koronaviru narostla poptávka po distančních službách organizace Rosa (tzn. telefonní linka, Skype, chat) o celých 40 %. „Někdy i krátký telefonát byl pro ženy velkou podporou,“ poznamenala.
Aplikace Bright Sky pomůže v těžké situaci
Mobilní aplikaci Bright Sky přinesla do Česka Nadace Vodafone z Velké Británie, kde ji od jejího představení v roce 2018 použilo přes 130 tisíc lidí. Aplikace je pomocníkem jak pro ty, kdo se ocitli v násilnickém vztahu, tak pro jejich blízké, kolegy či sousedy, kteří mají podezření, že se něco děje, a zvažují, jakým způsobem zasáhnout. Bright Sky nabízí deník pro uchování důkazů, kontakty na nejbližší pomoc, příběhy inspirované skutečnými případy stalkingu, obtěžování i sexuálního násilí.
Stěžejních je ovšem úvodních 12 otázek, jejichž zodpovězením zjistíte, zda se nacházíte ve vztahu s nebezpečnými prvky domácího násilí. Otázka číslo 1, jak domácí násilí poznat, zní: Máte z partnera*partnerky strach? Cítíte se v jeho*její přítomnosti nervózní? V září se chystá update aplikace, v němž se úvodní otázky zaměří ještě více na kontrolující chování a psychický nátlak. Appka Bright Sky je dostupná pro iOS i Android.
