Třicetiletí důchodci? Trend, jenž staví na zodpovědné finanční nezávislosti, oslovuje stále více lidí toužících po svobodném životě
Důchod je v českém prostředí vnímán (pomineme-li jeho význam ve smyslu určité finanční výplaty) jako období následující po produktivní části života. A důchodci tak obvykle bývají lidé vyššího věku – dnes řádově 65+. Ovšem jak se ukazuje, po „důchodu“ touží i ročníky mnohem mladší. A právě ty oslovil trend, který je v angličtině označován jako FIRE, tedy Financial Independence, Retire Early.
Jak být „mladým důchodcem“?
Finanční nezávislost je samozřejmě lákavá – a jak uvádí např. magazín Forbes, k tomu, aby člověk mohl „jít do důchodu“ skutečně ve věku, který jinak nijak důchodový není, je v obecné rovině třeba naplnit několik na sebe navazujících kroků. V prvé řadě je nutné snížit své životní náklady a šetřit, ideálně pak 75 % všech svých příjmů. Období úspor by pak mělo trvat tak dlouho, dokud člověk neušetří 25-40násobek svých ročních výdajů (dle toho, kolik je mu let, resp. kolik let plánuje z úspor žít). Odchod do důchodu je pak nasnadě. To vše může znít poměrně jednoduše, na druhou stranu, jen málokdo si asi v českém prostředí dokáže představit, že by během několika málo let dokázal naspořit byť jen zlomek toho, co by mohl hypoteticky potřebovat k fungování v několika letech následujících.
Důchod (není) pro každého
Celý trend (či hnutí, chcete-li) bylo údajně částečně inspirováno knihou z roku 1992 s názvem Your Money Your Life z pera autorů Vicky Robin a Joe Domingueze. A nutno říci, že tato dvojice rozhodně věděla, co píše, jelikož Robin, které je aktuálně již přes sedmdesát, klasicky nepracuje od svých dvaceti let. Ačkoliv ale kniha posloužila jako základ pro FIRE filozofii, podle Robin nic takového vlastně cílem nebylo. „Nechtěli jsme nijak podněcovat lidi k tomu, aby opouštěli práci, naším cílem bylo snížit spotřebu, abychom zachránili planetu – kniha tak nejprve oslovila lidi se zájmem o skromný život, lidi věřící a také ty, co ochraňují přírodu,“ uvedla autorka v rozhovoru pro The New York Times.
Jenže jednou věcí je teorie a druhou praxe – a tak se následným středobodem zájmu všech, kdo zatoužili po značně předčasném důchodu, stala také kniha Early Retirement Extreme Jacoba Lunda Fiskera, který zároveň začal psát blog slibující všem „nástroje k tomu, aby se během pouhých pěti let stali finančně nezávislými“.
A právě dosažení oné finanční nezávislosti může být podle některých také hlavním úskalím zejména pro ty, kdo mají nižší příjmy. Ti nejenže ve snaze dostatečně naspořit musí žít velmi střídmě, ale zároveň tento skromný život udržet i v budoucnu tak, aby z úspor byli schopni financovat vše potřebné. „Mnoho zastánců trendu FIRE souhlasí s tím, že bez ohledu na to, jak významně člověk omezí své výdaje a upraví svůj životní styl, je základem vyšší příjem, který umožní naspořit tolik, aby byl možný odchod do důchodu před čtyřicátými narozeninami,“ vysvětluje pak odborník na hospodaření s penězi, David Ramsey.
Ve svých nejvíce extrémních podobách pak FIRE trend skutečně po těch, kdo touží po „důchodovém pohodlí“, paradoxně vyžaduje strpení velkého nepohodlí – úspory totiž v některých případech mohou přerůst do opravdu radikálních rozměrů od vypínání topení v zimě, klimatizace v létě až po odpírání si řady běžných potěšení, jako je káva z kavárny, večeře v restauraci nebo návštěva kina apod. Do jisté míry tato radikálnost dává smysl – ono našetřit si na desítky let dopředu nepochybně není nic snadného. Na druhou stranu právě skutečně extrémní podoby spoření mnohé mohou od FIRE trendu také odradit – ovšem ačkoliv se rozhodně nejedná o životní cestu (či směr) vyhovující každému, úplné zatracení si zase nezaslouží.
Inspirace FIRE pro každého
Základní myšlenka FIRE trendu je vlastně docela mainstreamová – žít v rámci svých možností a šetřit si peníze do budoucna. To ale samozřejmě nutně nemusí znamenat vzdání se veškerého pohodlí a radostí, ale spíše chytré rozhodování se o tom, kdy a jak utrácet, šetřit a investovat. Řada stoupenců FIRE tak nakonec svá zaměstnání neopouští – bohatě jim stačí vědomí, že práci jednoduše opustit mohou. A právě dle konkrétního nakládání s penězi byly vytvořeny i tři kategorie FIRE, tedy „fat FIRE“, „lean FIRE“ a „barista FIRE“.
Zatímco „fat FIRE“ je skutečně určen jen těm nejodhodlanějším, jelikož staví a padá na udržení srovnatelného životného stylu i po „odchodu do důchodu“, což vyžaduje opravdu masivní úspory a promyšlené investiční strategie, „lean FIRE“ naopak počítá se značným „důchodovým uskrovněním“ – podstatou totiž je snížit své výdaje „v důchodu“ na naprosté minimum. A tak je tou nejschůdnější variantou možnost třetí, tedy „barista FIRE“. A v tomto případě je možné říci, že toto pojetí předčasného důchodu je poměrně realizovatelné, jelikož se jedná o určitou kompromisní verzi počítající s jistým objemem úspor, ale také řadou např. sezónních či nárazových přivýdělků tak, aby životní standard neklesl na neúnosnou mez.
Ačkoliv řadě z nás se pak představa předčasného důchodu, resp. důchodu skutečně ve věku, v němž se standardně do důchodu nechodí, může zdát v českém prostředí neuskutečnitelná, hnutí FIRE celosvětově stále získává na popularitě. Zejména generace mileniálů pak podle odborníků vykazuje poměrně značnou míru pracovní neangažovanosti a příp. vyhoření související s klasickou prací a běžnou pracovní docházkou. „Pokud se člověk nad FIRE dostatečně zamyslí, nutně musí sklouznout k existenční krizi a začít si klást otázky jako – co tu vlastně dělám? Jde o čas každého z nás, a tento čas, to je neobnovitelný zdroj,“ popisuje tak filmař Scott Rieckens, který na toto téma také natočil dokumentární snímek. A příznačně se také v dané souvislosti ptá – co budete dělat se životem, který vám zbyl?
