Vysmívaná předpověď vědců ze 70. let o ekonomickém kolapsu civilizace se naplňuje. Čeká nás posledních 10 let hojnosti

V roce 1972 provedl slavný Massachussettský technologický institut (MIT) studii rizika kolapsu lidské civilizace. Vědecký tým spočítal, že kvůli vyčerpání zdrojů naší planety se zastaví ekonomický růst a prudce se zhorší podmínky pro život už během 21. století. Nedávné ověření někdejších závěrů ukázalo, že před 50 lety v MIT počítali správně. Podle srovnání modelu a reality „jedeme na čas“. Období hojnosti za deset let skončí a kolem roku 2040 přijde společenský kolaps.

Prudký pád z ekonomických výšin

Ve studii nazvané Meze růstu vědci varovali, že ke krizi stoprocentně dojde v případě, že se lidstvo nadále požene za ekonomickým růstem bez ohledu na jeho ekologické a společenské náklady. Vědecký tým vyvinul model World3, v němž pracoval s proměnnými jako porodnost a úmrtnost, vzdělání, průmyslová výroba, produkce potravin, znečištění apod. a sledoval, jak se budou vyvíjet za různých podmínek.

Základní scénář počítal s tím, že se lidstvo nebude schopné poučit a dál se slepě požene za ekonomickým růstem. V tom případě model World3 ukázal, že už během 21. století dojde ke společenskému kolapsu způsobenému ekonomickým pádem. Optimističtější scénář spoléhal na maximální technologický pokrok, který mj. nahradí znečištění fosilními palivy a sníží výdej energie potřebný pro dobývání nerostných surovin. Třetím uvažovaným scénářem byl „stabilizovaný svět“, kdy civilizace změní své hodnoty, vydá se cestou udržitelnosti a bude se soustředit na technologické inovace i na investice do společnosti – podporu zdraví a vzdělání.

„Pestrost a různorodost u nás přichází zcela přirozeně,“ popisuje přístup k diverzitě Jana Hradecká z designové školy Intermezzo18. 8. 2021

Předpověď konce se setkala s posměchem

I když lidé mají apokalyptické vize rádi, studie MIT v 70. letech přinesla vzrušenou debatu a spousta odborníků její závěry prostě odmítla či se jim dokonce vysmála. Samozřejmě v době, kdy jsme doma ještě ani neměli pevnou telefonní linku, informace jsme si museli jít vyhledat do knihovny, na silnicích se pohybovalo pár aut a zámořská dovolená ještě nebyla běžná záležitost, se vize konce prosperujícího světa v horizontu pár desetiletí zdála prostě šílená. Možná právě proto se Meze růstu staly jednou z nejprodávanějších knih své doby. Zároveň silně ovlivnily právě se rodící ekologické hnutí a poukázaly na jednu podstatnou věc: v omezeném světě není možný neomezený růst.

S tím, jaké obrátky nabral další vývoj světa, se různí odborníci začali ke znepokojivým závěrům MIT vracet a ověřovat je. A všichni překvapivě docházeli ke stejnému výsledku: vědci z MIT nebyli až tak mimo. I když se všechny jejich předpovědi nenaplnily v celé míře, například ta o extrémním znečištění nebo úbytku obyvatelstva, pořád jsou Meze růstu velmi přesným dlouhodobým modelem sestaveným ekonomy.

Zdroj: Giphy

Máme před sebou posledních 10 let růstu

Poslední, kdo původní model World3 porovnal s empirickými daty, které jsme od té doby shromáždili, je Gaya Herrington, ředitelka KPMG ve Spojených státech. Ve své studii aktualizovala model MIT ze 70. let prostřednictvím dostupných dat a zjistila, že nejblíže současné realitě jsou dva scénáře: základní, ovšem počítající s dvojnásobným množstvím neobnovitelných zdrojů, a scénář vysokého technologického pokroku.

Zapomeňte na bezbřehé pozitivní myšlení, to podle odborníků škodí více než deprese. Cestou ke spokojenosti je tragický optimismus18. 8. 2021

V obou případech máme očekávat konec ekonomického růstu už v následující dekádě. Pokud se věci budou vyvíjet podle základního scénáře, kolem roku 2040 dojde k prudkému propadu ekonomiky. Neznamená to, že civilizace skončí a lidé vymřou, ale roky hojnosti budou fuč a nastane boj o základní zdroje.

Pokud se společnost vydá cestou inovativních technologií, ekonomickému poklesu během následující dekády se nevyhneme, ale dopad nebude tak tvrdý a nemusí dojít ke společenskému kolapsu. Nejmenší krize by nastala v případě, že by se společnost vydala cestou udržitelnosti, ale zatím neexistují žádné známky toho, že by se tak mohlo stát.

Gaya Herrington ovšem neztrácí optimismus. V závěru své práce uvádí, že je stále možné, aby společnost změnila svůj kurz a přestala sledovat jen ekonomický růst. To, jak se v následujících deseti letech rozhodneme, ovlivní na dlouhou dobu všechny obyvatele planety. Tato příležitost ale už bude trvat jen krátce.

Zdroj: Bohdana Rambousková