Surogátní mateřství nevyužívají jen neplodní, ale i gay páry či jednotlivci. Jak proces, jenž naše legislativa přehlíží, funguje?
Straight friendly
Zdroj: iStock

Surogátní mateřství nevyužívají jen neplodní, ale i gay páry či jednotlivci. Jak proces, jenž naše legislativa přehlíží, funguje?

Mužské spermie jsou pomalé a je jich čím dál méně, ženy odkládají mateřství stále na pozdější dobu – a v důsledku klesá plodnost. Poměrně běžným řešením zejména v případě heterosexuálních párů je dnes umělé oplodnění, do centra zájmu se však postupně dostává také tzv. surogátní mateřství, což je další z možností, jak vyřešit neplodnost, ale také varianta pro gay páry či jednotlivce, jak založit rodinu na „vlastním genetickém základu“.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
23. 7. 2021

V praktické rovině je surogátní mateřství procesem, kdy je embryo biologických rodičů vloženo do dělohy náhradní matky (v takovém případě je řeč o tzv. gestačním náhradním mateřství), která dítě odnosí a porodí. Jedná se tedy o jedno z možných řešení problémů s dělohou biologické matky. Variantou druhou je pak genetická (částečná) surogace, kdy je náhradní matka oplodněna mužem z „objednatelského páru“ (bez ohledu na orientaci), ale příp. i single mužem.

<Path> Neuznáváním stejnopohlavních párů Polsko porušuje práva. Rozhodl tak Evropský soud ve ŠtrasburkuZdroj: reuters.com

Z hlediska právního pak náhradní matka (ideálně by měla být svobodná, čímž se předejde problémům se zápisem biologického otce do rodného listu dítěte) souhlasí s tím, že se po narození dítěte rodičovských práv a povinností vzdá a umožní rodičům biologickým, aby si jej osvojili – adoptovali. O osvojení pak musí rozhodnout příslušný soud, kdy souhlas s osvojením musí dát oba právní rodiče, tedy (biologický) otec a také náhradní matka (zatímco otec tak může učinit okamžitě, matka musí vyčkat až po šestinedělí). A je nutno dodat, že tento souhlas je nevymahatelný – a dokonce i jakékoliv předchozí dohody, které by mohly být mezi objednateli a náhradní matkou předem uzavřeny, nejsou v daném kontextu brány v potaz.

Co není zakázáno, je povoleno?

Zatímco mnohé evropské země se k surogátnímu mateřství staví velmi transparentně (explicitně jej povoluje např. Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Belgie či Řecko – a naopak zakazuje Německo, Itálie, Španělsko, Švédsko ad.) a v USA se právě náhradní mateřství stalo legitimní možností pro gay páry, jak založit rodinu a vychovávat vlastní potomky, český legislativní rámec surogaci nijak konkrétně nezmiňuje. Určitá „nejasnost“ pak dává prostor různým formám využití. A jelikož jak známo, co není zákonem zakázáno, je povoleno, surogátní mateřství mohou v Česku využít klidně i jednotlivci, kteří touží po vlastním dítěti, ale nemají vhodný protějšek.

Ačkoliv v rámci českého právního systému není problematika surogátního mateřství nijak blíže vymezena, obvykle se celý proces obejde bez problémů a komplikací a nezřídka může být „objednatelský pár“ nebo jednotlivec i u porodu. Přesto mnozí odborníci z oboru práva varují, že ze surogátního mateřství se stává regulérní byznys. Zatímco v rámci klasické reprodukční medicíny zaměřující se na problém neplodnosti se surogátními matkami často stávají příbuzné těch, kdo tento typ řešení vyhledají, např. v již zmiňovaných Státech je dnes již možné vyhledat si surogátní matku přes specializovanou agenturu, kdy je za související služby také nutné adekvátně zaplatit. A to je vlastně možné i v Česku – ačkoliv agentury u nás zatím schází, náhradní mateřství je do jisté míry „šedou zónou“ a z právního hlediska není možné surogátní matce za poskytnutí jejích služeb zaplatit (v mezích zákona je jen úhrada péče související s těhotenstvím), neznamená to, že by reálně úplata nebyla možná.

Vlastně je možné říci, že i v českém prostředí existuje určitý „černý trh“ s náhradním mateřstvím. Na jedné jeho straně jsou ti, kdo touží po dítěti, a na straně druhé pak ti (či spíše ty), které nabízejí svou „dělohu k pronájmu“. Pomineme-li tedy kliniky reprodukční medicíny, vlastně vše funguje na principu nabídky a poptávky a surogátní matku je tak klidně možné hledat třeba přes inzerát. Nakolik tato šedá zóna funguje, pak dokládá i vyjádření Evy Tomanové, režisérky, která o surogátním mateřství v roce 2016 natočila dokument s názvem Duši neprodám. „Na ministerstvu mi řekli, že se takto u nás ročně narodí asi 15 dětí. To se mi zdálo nesmyslné, protože jen při přípravě dokumentu jsem s patnácti ženami sama mluvila,“ uvedla v jednom z rozhovorů s tím, že reálně odhaduje, že díky náhradním matkám přijde v Česku ročně na svět kolem stovky dětí. Ovšem to, jak na svět přišly, nezřídka jejich rodiče tají, a to i před svými nejbližšími.  

<Path> Ubývá žen, které chtějí děti, a přibývá gayů, co touží po vlastní rodině. Je heterosexualita univerzální „patent“ na rodičovství?Zdroj: Theguardian,.com, Csu.cz, Insider.com, Bbc.co.uk

Surogátní mateřství v české praxi

Ačkoliv surogátní mateřství v Česku zatím není ve veřejném prostoru příliš tematizováno, o úplnou novinku se rozhodně nejedná. Již v roce 2004 (jako první v republice) o tom, že umožňuje náhradní mateřství, informovala Klinika reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně. Právě tamní odborníci se ve spolupráci s právníky zasloužili také o obecné zvýšení povědomí o problematice. Každá „novinka“ však potřebuje také své průkopníky. Zatímco surogátní matku v USA využil např. známý gay pár, který u nás na sociálních sítích vystupuje pod jménem „Dva tátové“, surogátní prvenství v Česku (minimálně vzhledem k míře medializace) připadá Robertu Paulatovi. Ten otevřeně popsal, že mu syna porodila právě surogátní matka.

Možná, že i díky tomu se ze surogátního mateřství časem stane docela běžná věc. A třeba jej přestane přehlížet i český právní řád. Na druhou stranu – pořád lepší „šedá zóna“ než explicitní zákaz…

Populární
články

Snímek Psům vstup zakázán ukazuje, že i v temných tématech může být prostor pro empatii, porozumění a naději.
LIDÉ

„Jsou lidé, kteří s pedofilními tendencemi dokážou žít, aniž by komukoli ublížili,“ říkají autoři filmu Psům vstup zakázán, který bourá stereotypy a otevírá tabuizované téma s empatií

Autor: Šimon Hauser
Péče o pleť podle Barbory Grillové začíná u prevence a každodenní ochrany před sluncem.
LIDÉ

„IPL je bezpečný způsob, jak se zbavit nežádoucího ochlupení,“ říká dermatoložka Barbora Grillová, která lidem radí, jak o pleť pečovat správně a bez zbytečných rizik

Autor: Šimon Hauser
Ilustrační foto – mladý muž, který zjistil, že jeho otec je aktivní na gay seznamkách.
LIDÉ

„Okamžitě jsem ho zablokoval. Nešlo tomu uvěřit,“ říká gay muž, který na seznamovací aplikaci pro gaye objevil vlastního otce

Autor: Šimon Hauser
Podle aktuálních dat trpí nadměrnou hmotností 6 z 10 Čechů
TĚLO & MYSL

Srdce bije na poplach: obezita a nezdravý životní styl zkracují milionům Čechů život ve zdraví

Autor: Redakce LUI
Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která už více než deset let propojuje byznys, veřejný sektor i neziskové organizace.
Business 2025

„Udržitelnost neznamená jen ekologii, ale i lidskost,“ říká Lucie Mádlová, která stojí za největší iniciativou společenské odpovědnosti v Česku

Autor: Šimon Hauser
Slávek Pham patří k nejvýraznějším mladým hlasům české queer scény. Zpěvák s vietnamskými kořeny si získal pozornost upřímnými texty o láskách, rodině i hledání vlastní identity – a letos v létě svou energii přenesl i na pódium Prague Pride. Jeho debutové EP LOVERBOY je osobní zpovědí, která se nebojí dotýkat citlivých témat, a potvrzuje, že autenticita je v hudbě tou nejlepší vizitkou.
LIDÉ

„Někdo má sport nebo terapeuta, já mám písničky,“ říká mladý queer zpěvák a skladatel Slávek Pham

Autor: Šimon Hauser
Kdo určuje, kdo smí běžet — a kdo vůbec smí být ženou?
AKTUALITY

Olympiáda bez trans žen? Mezinárodní výbor zvažuje plošný zákaz účasti a vrací sport do dob, kdy ženskost určovali muži v oblecích

Autor: Šimon Hauser
Jindřich Rajchl. Jeho projevy často míří proti LGBT+ komunitě, neziskovkám i médiím.
AKTUALITY

Bojovník proti „LGBT lobby“ a „politickým neziskovkám“. Kdo je Jindřich Rajchl a proč bychom se ho měli obávat?

Autor: Šimon Hauser
Za anonymními profily na seznamkách se často ukrývají lidé, kteří jen hledají prostor, kde mohou být sami sebou.
LIDÉ

„Jsem gay, ale mám ženu a děti. Nikdo to neví. Kdyby se to provalilo, ztratím všechno,“ říká muž, který se potají přihlašuje na gay seznamky a žije dvojí život

Autor: Šimon Hauser
Jindřich Rajchl – politik, jehož nenávistná rétorika často rozděluje veřejnost, se tentokrát ocitl v roli oběti útoku na soukromí.
AKTUALITY

Rajchl možná rozděluje společnost, ale jeho ložnice není bitevní pole. Kde končí veřejná kontrola a začíná obyčejná šikana?

Autor: Šimon Hauser

E-Shop