Dokud se policie nenaučí jednat s oběťmi z menšin, je lepší oznamovat homofobní útoky poštou

Po homofobním útoku z konce května promluvil šéfredaktor tohoto titulu veřejně nejen o samotném incidentu, ale i o zkušenosti s policií při nahlašování události. O přístupu policie k obětem z menšin včetně LGBT+ kolují různé příběhy. Jsou pravdivé? Jak jsou na tom naši policisté s homofobií? Zeptali jsme se Kláry Kalibové a Petry Vytejčkové, právniček spolupracujících s organizací In IUSTITIA, které klienty na policejní stanice často doprovázejí.

Policie o homofobii ve vlastních řadách neví

Pár dní po hojně medializovaném útoku z pražské Náplavky přišly do organizace In IUSTITIA první emaily, jejichž autoři popisovali vlastní podobnou zkušenost s policií. Neměli v úmyslu podnikat žádné právní kroky, protože jejich incidenty se staly už před delší dobou. Ale nechtěli mlčet, když viděli, že to, čím tehdy prošli, se evidentně děje stále znova. „Psali nám: chceme, aby se vědělo, jak nám ublížil nejenom ten útok, ale jak nám pak ublížilo i chování policie,“ popisuje Petra Vytejčková. Právě pro tyto případy je tu organizace In IUSTITIA a její poradna Justýna. Doprovodí na výslech a poskytne podporu při trestně-právním řešení případu, ale umí také zprostředkovat terapeutickou pomoc a o prožitém traumatu si popovídat a pomoct ho zpracovat.  

Klára Kalibová se pár dní po incidentu Jakuba Starého zúčastnila schůzky na Úřadu vlády o přípravě školení pro policisty. „Přítomní zástupci policie na moje konstatování, že menšinové oběti bohužel nemají důvěru v policii, reagovali naprosto odmítavým způsobem. Prý se s homofobií u policie nikdy nesetkali. Naneštěstí často upřednostňují individuální zkušenost před poznatky z domácích i zahraničních výzkumů. Z nich vyplývá, že LGBT+ lidé se skutečně bojí na policii obrátit,“ říká Klára Kalibová. Zároveň dodává, že její kritika některých postupů police nemá být bezúčelná. „Lidé se na nás obracejí, abychom pomohli změnit bohužel zatím dominující přístup orgánů činných v trestním řízení. Vyprávíme jejích příběhy a doufáme, že policie a soudy pochopí, že oběti homofobie a transfobie potřebují respektující přístup a spravedlnost.“

Policie se musí naučit jednat s oběťmi

Případů, kdy policista při komunikaci s obětí z menšiny dá průchod vlastním předsudkům, je přitom řada. Petra Vytejčková vzpomíná: „Byla jsem přítomna výslechu mého klienta gaye, kterému matka jejich společného dítěte dělala naschvály. Při výslechu ho policista začal napadat slovy: Proč musíte mít nějaký svoje speciální pochody? Proč se musíte držet venku za ruku? My heterosexuálové taky nemáme žádné pochody.“

Policie se podle ní potřebuje naučit jednat s oběťmi. „Na jednu stranu je pochopitelné, že je to pro policisty náročné, protože jsou represivní složka a na pachatele musejí být důrazní. Ale musí být připraveni na to, že se k nim dostávají i oběti a k nim je potřeba se chovat jinak,“ upozorňuje Petra Vytejčková. Uznává, že v některých oblastech je policie již proškolena – dobře zvládnuté má například domácí násilí. V případech předsudečných činů však zatím zůstávají velké mezery. „Jednat s muslimem a neptat se ho na to, proč konvertoval, jednat s Romem, a neptat se ho, proč nám říkáte gádžo – to policie zatím stoprocentně nezvládá,“ říká Petra Vytejčková.

Mercedes-Benz GLA 220d 4MATIC: Kompaktní méďa pro všední i nevšední cesty12. 5. 2021

Jak jsou na tom policisté s coming outem

Důležitá je v této souvislosti také otázka, jak otevřené je samo prostředí policejního sboru. I když si spolek Prague Pride každoročně chválí bezvadnou spolupráci s policií, v duhovém průvodu se policisté vyskytují vždy jen jako ochrana, a ne jako jeho účastníci. Přitom v zahraničí se uniformované jednotky zapojují do Pride průvodů pravidelně a s výborným ohlasem.

„Pamatuji si na případ dvou policistů gayů, kteří pracovali na jednom oddělení. Když se zjistilo, že spolu žijí, byli okamžitě přesunuti každý na jiné pracoviště. Heterosexuální partneři přitom spolu dál sloužit mohli,“ popisuje příklad z praxe Klára Kalibová a dodává: „Smutným faktem zůstává, že lidé pracující ve státní správě se obávají vyoutovat. V případě justice je to přibližně 50 % a v případě policie 46 % lidí. Respekt a diverzitu je nutné podpořit i v samotných řadách policie. Lidé by se v práci měli cítit přijímáni.“ Potřeba skrývat svou sexuální orientaci v pracovním prostředí, které je svým naladěním homofobní, obvykle vede k jedinému: nevyoutovaný člověk změní práci. Přitom policie potřebuje lidi, kteří mají osobní zkušenost s jinakostí. „Jsou velmi důležití i pro to, jak bude policie vnímaná poškozenými,“ zdůrazňuje Klára Kalibová.

Hvězda seriálu Pose se již 14 let potýká s HIV. „Kvůli víře a hanbě jsem se o své nemoci bál mluvit,“ přiznal Billy Porter20. 5. 2021

Péče o psychiku je stejně důležitá jako o fyzickou kondici

Reakcí policie na veřejné vystoupení Jakuba Starého bylo prohlášení, že všichni její příslušníci procházejí školením. Petra Vytejčková ale volá po transparentním vzdělávacím systému: „Je školení a školení. Nejde o formální seznámení se zákonem, ale o pochopení skutečného smyslu jeho jednotlivých ustanovení. Pár hodin skutečně nestačí.“ Je podle ní přirozené, že každý máme určité předsudky. Klíčové je být si jich vědom a umět s nimi pracovat. „Vyškolit odborníka na práci s obětmi homofobního a transfobního násilí trvá několik let,“ dodává Petra Vytejčková. Ačkoli již téměř osm let starý zákon o obětech trestných činů předpokládá, že policisté vedoucí výslech budou specificky vyškoleni pro jednání s obětmi předsudečného násilí, školení nejsou součástí pravidelného kurikula.  

Stejně tak důležitý je i systém psychologické podpory. „Má policista někoho, za kým může jít a říct mu, že má opravdu plné zuby toho, co dnes viděl? Nemůžeme přece předpokládat, že člověk pracující v takto patologicky nastaveném prostředí bude zvládat celé roky bez potřeby oddychnout si, svěřit se s tím, co ho rozčiluje,“ říká Petra Vytejčková. Podle ní se zatím policie stará o fyzický stav svých lidí, ale ne o psychiku. „Policisté potřebují mít prostor, aby se mohli vzdělávat, a měli by mít individuální supervize,“ dodává.

Trestní oznámení podávejte písemně

Příkladem dobré policejní praxe je Odbor extrémismu a terorismu Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, které v rámci metropole řeší všechny trestné činy, u nichž existuje podezření na předsudečné pohnutky. „Máme s nimi velmi dobrou zkušenost. V případech homofobních a transfobních útoků jsou vyšetřovatelé k obětem citliví,“ říká Petra Vytejčková.

Nahlášení útoku se však podává na jakékoli služebně Policie ČR a na Odbor extrémismu a terorismu případně bude až následně předáno. „Obecně nejsem pro to, aby lidé sami chodili na policii hlásit trestné činy. Myslím, že pro oběť je vhodnější podat trestní oznámení písemně než narazit na někoho nevstřícného. V každém případě mají napadení lidé právo na doprovod zmocněncem a důvěrníkem a měli by ho využívat,“ doporučuje Petra Vytejčková.  

Všechny oběti musí na policii najít bezpečí a pochopení

„Obětem musí být zaručen určitý standard, podle kterého se každému, kdo se na ni obrátí, dostane pocitu bezpečí a korektního přístupu. Ať je to v Praze nebo v Aši, ve tři odpoledne nebo v jedenáct v noci, ať jsem podnapilý nebo absolutně střízlivý,“ upřesňuje Klára Kalibová. Je přesvědčena, že většina příslušníků jde k policii proto, že chtějí být kovbojem v bílém klobouku, tedy srdcařem, který bude lidem pomáhat. A jsou jich tam spousty, jen jim to občas pár špatných šerifů kazí. Proto je lepší jít na služebnu v doprovodu profesionálů, kteří se v situaci vyznají a jsou schopni stát na vaší straně. Poradna Justýna pracuje celorepublikově a je schopna poskytnout podporu lidem z Klatov i třeba z Karviné.

Organizace In IUSTITIA a spolek Prague Pride v květnu spustili projekt Ozvi se!, jímž vyzývají ty, kdo mají zkušenost s homofobním či transfobním násilím, aby si ji nenechali pro sebe. Online formulář o tom, co se stalo, lze vyplnit anonymně a není vyžadováno ohlášení případu policii. Smyslem projektu je zmapovat skutečný výskyt předsudečných činů a následně zapracovat na legislativní změně i zlepšení přístupu policie.

 

Zaujal vás článek? Přečtěte si také ozhovor s Klárou Kalibovou a Petrou Vytejčkovou, který najdete ve speciálu o předsudečném násilí v Česku, který je součástí aktuálního tištěného čísla LUI Voyage.

V aktuálním čísle LUI Voyage najdete speciál o předsudečném násilí v Česku.
Foto: LUI
Zdroj: Bohdana Rambousková