LGBT+ vlajka se opět mění a už se neskládá jen z duhových pruhů. Souhlasíte s jejími úpravami, nebo vyznáváte jen klasickou verzi?

Duhová LGBT vlajka tu byla dlouhé roky v nezměněné podobě se šesti barevnými pruhy. V posledních letech však prochází různými úpravami. Letos dostala opět aktuálnější verzi, nově jsou na ní reprezentováni intersex lidé. Dosavadní pruhy symbolizující různé skupiny z LGBT+ spektra poprvé narušil jiný tvar – fialový kruh na žlutém pozadí. Zdá se, že na duhové vlajce přestává být místo. Jak udělat, aby reprezentovala opravdu všechny?

Duhová vlajka se vyvíjí

Autorem letošní verze vlajky je Valentino Vecchietti, intersex aktivista z britské organizace Intersex Equality Rights a redaktor známého londýnského časopisu Diva pro LGBTQI ženy a nebinární osoby. Nová podoba vlajky staví na tzv. progresivní verzi, která vznikla před pár lety úpravou klasické duhové vlajky. 

Progresivní Pride vlajka začala vznikat v roce 2017, kdy americká lidskoprávní aktivistka Amber Hikes přidala ke klasické duze černý a hnědý pruh. Tyto dvě barvy reprezentují lidi jiné než bílé barvy kůže. O rok později k tomu Daniel Quasar přidal barvy transgender hnutí – růžovou, světle modrou a bílou. Tím se zrodila „progresivní“ verze vlajky a také zvyk upravovat její design.

Intersex lidé vycházejí na světlo

Vlajka intersex lidí vznikla v roce 2013. Jejími autory jsou aktivisté z Austrálie Morgan Carpenter a Tony Briffa. Záměrně vybrali barvy, které nejsou na první dobrou spojeny s některým z genderů. Proto má vlajka žluté pozadí a na něm fialový kruh. Jeho celistvost a úplnost symbolizuje právo intersex lidí být tím, kým chtějí být, bez ohledu na představy a očekávání společnosti. Vždyť dodnes bojují za právo na svoji tělesnou autonomii.

Organizace Intersex Equality Rights UK novou verzi vlajky sdílela na sociálních sítích a dostalo se jí velmi pozitivního přijetí jak od samotných intersex lidí, tak od jejich podporovatelů a spojenců. Není divu, intersex lidé byli dlouho zcela neviditelní a zbytkem společnosti ponecháni svému osudu, který zahrnoval korektivní operace v útlém věku, nedostatečnou informovanost rodičů a různé invazivní terapie.

Evropský výzkum LGBTI: Dvě třetiny intersex Evropanů a Evropanek se cítí diskriminovány. Problém je zařídit si i občanku19. 11. 2020

Intersex lidé jsou i v ČR, jen zatím veřejně nevystupují

Intersex není sexuální orientace ani genderová identita. Jedná se o pohlavní variaci, která se neshoduje s jasně vymezenými lékařskými definicemi muže a ženy. Variance se mohou projevit v anatomii, chromozomální nebo hormonální výbavě. Mnohdy jsou zjištěny ihned po narození, v některých případech se projeví až v pozdějších fázích života, obvykle během dospívání, kdy se mladý člověk v nějakém aspektu vyvíjí jinak oproti jeho vrstevníkům.

Intersex lidé tvoří zhruba 1,7 % společnosti a jejich skutečná emancipace probíhá teprve v posledních letech. V zahraničí pracují organizace, které šíří osvětu a bojují za jejich práva. V České republice zatím žádný takový spolek nefunguje a není u nás žádný intersex člověk, který by byl ochoten veřejně vystupovat a stát se hlasem ostatních intersex lidí.

Původní duhová vlajka po 43 letech nalezena

Tvůrcem duhové vlajky, která dlouhá léta sloužila jako symbol reprezentující všechny části LGBTQ+ komunity, byl Gilbert Baker. Od sám nikdy proti aktualizaci duhové vlajky nebyl. Před svou smrtí v roce 2017 chápl, že to, co stvořil v roce 1978, nemusí v dnešní době již vyhovovat.

První duhovou vlajku, ještě s osmi barevnými pruhy, Gilbert jako zručná drag queen sám ušil doma na stroji. Vlajka poprvé zavlála v San Francisku v roce 1978 během průvodu na Den svobody gayů a leseb, a to ve dvou obřích exemplářích o velikosti 9 x 18 metrů. Jeden z nich byl další rok během Pride průvodu ukraden, druhý po akci uskladnili v gay komunitním centru. Jenže tomu protékala střecha a vlajka chytla plíseň. Dál se o jejím osudu nevědělo.

Až nyní, čtyři roky po smrti Gilberta Bakera, byl zbytek této vlajky objeven v jeho pozůstalosti. Gilbert tehdy jednoduše odtrhl tu část, na niž se plíseň zatím nerozšířila, a odnesl si ji domů. Tehdy ještě netušil, že v rukou drží budoucí předmět vysoké historické hodnoty. O tom, že se skutečně jedná o původní originál, svědčí to, že látka je ručně barvená a pruhy jsou sešité na domácím stroji. Znovuobjevenou vlajku letos v červnu sanfranciská GLBT historická společnost vystavuje jako jeden z nejcennějších exponátů své vzpomínkové výstavy.

Zdroj: Bohdana Rambousková