Španělský student přišel do školy v sukni a byl vyloučen. Nyní sukně nosí učitelé v celé zemi, v rámci nového hnutí bojují za rovnost

Když 27. října loňského roku vyloučil učitel v baskickém Bilbau Mikela Gomeze ze školní výuky, rozhodně netušil, jakou reakci tento krok vyvolá. Důvod Gomezova vyloučení – tedy fakt, že do školy dorazil v sukni – totiž rozhodně nenechal mnohé další studenty a pedagogy chladnými. A tak se nyní z nabourávání stereotypů týkajících se (nejen) způsobů oblékání stal nový španělský fenomén – množství učitelů po celé zemi totiž začalo na podporu narušení genderových norem a možnosti sebevyjádření nosit sukně běžně do výuky…

Španělsko je zemí mnoha kontrastů – zatímco obyvatelstvo je (ve srovnání s Českem) rozhodně ve vyšší míře věřící, co se týká práv LGBT lidí, minimálně na první pohled se zdá, že tuto oblast víra nijak neovlivňuje. V zemi jsou tak možné sňatky osob stejného pohlaví (ve Španělsku tuto možnost dokonce uzákonili jako třetí na světě po Nizozemsku a Belgii) a dvojice gayů či leseb také mohou adoptovat děti. Ráj na zemi, mohlo by se zdát.

Disney představilo vůbec první nebinární animovanou postavu4. 8. 2021

Jinak by ale možná mluvil právě patnáctiletý Mikel Gomez, který nejenže byl za to, že se do školy dostavil v sukni, vyloučen, ale také byl poslán k psychologovi, snad aby si ujasnil, že chlapci sukně nenosí.

Je přitom třeba říci, že Gomez sdílel na sociálních sítích virální video, v němž vysvětloval, že svým krokem chtěl především projevit podporu feminismu a rozmanitosti. Jelikož video se stalo virálním, již o pár dní později, 4. listopadu, byl v řadě španělských škol vyhlášen „den, kdy se do školy chodí v sukni“ a stovky studentů i pedagogů se připojily k hnutí, aby projevily solidaritu.

Nejen „měsíc v sukni“

Jak se ukazuje, Gomezův krok společností skutečně zarezonoval. Jeden ze španělských pedagogů, Jose Piñas, tak právě loni začal nosit sukni běžně do vyučování – a svou fotku na Twitteru také opatřil vysvětlením. „Před 20 lety jsem v instituci, kde nyní působím jako učitel, trpěl persekucemi a urážkami kvůli mé sexuální orientaci. Mnoho učitelů dělalo, že to nevidí. Dnes se chci připojit kvůli Mikelovi, který byl ze školy vyloučen a poslán k psychologovi za to, že šel do třídy v sukni,“ napsal.

A v souvislosti s tímto příspěvkem se dočkal také řady reakcí. Ačkoliv většina z nich byla pozitivní, někteří učitele také kritizovali a ptali se, zda je vůbec takové hnutí potřeba. „Nejsem ani homofobní, ani xenofobní, ani rasista a ani nic podobného, ale v mých čtyřiceti letech mi důvod, proč chlapci chodí do školy v sukních, stále uniká. Je to opravdu nutné?“ Ptal se tak jeden z diskutujících.

Jedním z posledních tematických příspěvků je pak post pedagogů Manuela Ortegy a Borja Velazqueze, kteří se rozhodli vyměnit kalhoty za sukně poté, co byl jeden z jejich žáků na základní škole šikanován kvůli tričku s anime motivy a nakonec se ze studu převléknul. To dvojici učitelů dle jejich slov zděsilo, a tak od května chodí do školy v sukni nepřetržitě a právě květen označili za „měsíc v sukni.“ „Škola, která vzdělává s respektem, rozmanitostí a tolerancí. Oblečte se, jak chcete!“ uvedli také pedagogové s tím, že i jen vyřčená slova mohou ubližovat, což je věc, které by si všichni studenti měli být vědomi.

Podle slov dvojice učitelů se navíc během doby, kdy nosí do výuky sukně, klima ve škole významně proměnilo a je možné pozorovat jasné pozitivní změny v chování studentů (někteří začali o tématu více debatovat, jiní se dokonce některým svým spolužákům, kterým se dříve vysmívali, omluvili) – ovšem jak se oba shodli, to vše je stále jen špička pověstného ledovce a školy by obecně měly dělat mnohem více pro podporu respektu a tolerance ve třídách. Ostatně, normy a stereotypy týkající se oblékání jsou nám vštěpovány od dětství a nepochybně není vhodnější místo než vzdělávací instituce, kde je zpochybnit a nerovnosti narovnat. Rozhodně je také třeba dodat, že škola, kde Ortega a Velazques působí, své zaměstnance v jejich aktivitě podpořila, a dokonce jejich příspěvek na sociálních sítích dále sdílela s komentářem, že „vzdělávání není jen přenos znalostí, ale také vštěpováním hodnot a úcty, tolerance a přijetí rozmanitosti.“

Sukně, která způsobila „vzdělávací revoluci“

V každém případě hnutí od loňského října stále sílí – a nyní, od počátku června, který je považován za „měsíc hrdosti“, to platí dvojnásob. Bez ohledu na to, že reakce veřejnosti jsou samozřejmě různé, kampaň již žije vlastním životem a pod hashtagem #clotheshavenogender (#laropanotienegenero) lze naleznout celou řadu tematických příspěvků. K výzvě se tak od podzimu přidaly vzdělávací instituce po celém Španělsku, např. ve španělské Galicii se zformovaly skupiny středoškoláků/ček, kteří se rozhodli všichni chodit do školy v sukních každý čtvrtý den v měsíci. „Neustále je nám opakováno, že je třeba učit se matematiku, historii, jazyky. Ale nikdo nemluví o tom, že bychom se měli učit o něčem tak důležitém, jako je rovnost, a to nejen ta genderová,“ uvedla jedna ze studentek s tím, že zpočátku se zdálo, že je jich na podobný protest příliš málo, přesto se ale rozhodli se spolužáky vytrvat, což se vyplatilo.

Oficiální průvod festivalu Prague Pride se letos nekoná, skupina mladých aktivistů však v Praze zorganizuje pochod za rovnost28. 7. 2021

Aktuálně tak lze říci, že výzva se změnila v celonárodní protest proti diskriminaci na základě genderové identity a vedla přímo ke zformování určitého celonárodního hnutí bojujícího za toleranci. Připojili se dokonce i zaměstnanci/kyně Institutu středoškolského vzdělávání, kteří již na základě žádostí škol připravili i speciální kurzy na téma rovnosti žen a mužů. Možná, že podobná aktivita by nemusela být marná ani v Česku.