„Efekt zavíračky“ zvyšuje sebevědomí návštěvníků barů. V tom, že se lidé cítí atraktivnější, ale kupodivu nehraje roli alkohol

To, jak lidé vnímají atraktivitu, je poměrně široké téma. Zatímco je ale jasné, že přitažlivost druhých vychází z určitých ideálů hodnotitele/ky, chápání vlastní atraktivity může být ještě problematičtější, a to zejména v době, kdy se množství nedokonalostí prakticky nepřipouští. Pokud vás ale někdy trápilo nízké sebevědomí, vyrazte do baru. Ne proto, abyste se opili, ale proto, abyste tam počkali do zavírací hodiny. Právě tehdy se totiž podle týmu vědců ze Skandinávie lidé sami cítí nejpřitažlivěji…

To, jak hodnotíme sami sebe, se samozřejmě může odvíjet od aspektů fyzických, psychických, ale třeba i od společenského postavení a ekonomické situace. Právě nedostatek sebevědomí je problémem, který trápí čím dál více lidí, a to i proto, že jednoduše nenaplňují parametry všeobecného ideálu. Ovšem pokud bychom měli najít způsob, jak si začít věřit a zejména se cítit fyzicky atraktivně, to vše „snadno a rychle“, minimálně vzhledem k aktuálnímu výzkumu vědců ze dvojice skandinávských univerzit, bychom každému doporučili návštěvu baru.

Jana Myšáková z Respektuju: "Pokud někdo tvrdí, že je feminista, ale je zároveň třeba rasista, tak feministou není!"1. 7. 2021

Zdroj instantního sebevědomí hledejte v baru

Tobias Otterbring a Kristian Rolschau svým výzkumem poukázali na docela zajímavou skutečnost – že lidé v barech se s blížící zavírací hodinou cítí čím dál více atraktivnější. Co je na tom zajímavého? Že tento stav nelze přičítat alkoholu (což by jinak bylo samozřejmě první nabízející se vysvětlení). Krátký průzkum mapoval, kolik alkoholu respondenti (návštěvníci v baru) zkonzumovali, kolik je jim let, jakého jsou pohlaví, jaký je jejich vztahový status a samozřejmě i to, v jakém konkrétním čase své výpovědi zaznamenávají (dříve než v 18.00, mezi 18.00 a 21.00 a po 21.00). Klíčovým pak bylo vyznačit na stupnici od 1 do 7 míru subjektivně vnímané opilosti a také míru pociťované atraktivity. Právě „atraktivitu“ jako pojem ponechali výzkumníci z hlediska definice otevřenou a nechali respondenty, aby si ji každý vyložil po svém. Jak výsledky jasně prokázaly, s postupujícími večerními a nočními hodinami pociťovaná atraktivita mezi dotazovanými (nutno říci, že v případě mužů bez ohledu na vztahový status, v případě žen pouze tehdy, pokud byly nezadané) významně vzrostla.  Čím to?

Je rozhodně namístě položit si několik docela zásadních otázek – skutečně lidské sebevědomí roste s tím, jak se blíží půlnoc? Nebo že by jednoduše do baru v nočních hodinách chodili spíše lidé, kteří se obecně cítí atraktivnější než ti, kteří do baru míří odpoledne či v podvečer? (Přeci jen ti, kdo si rádi užívají nočního života, tvoří nepochybně odlišnou skupinu než ti, kdo si zajdou na dvojku vína po pracovní době). A jak je to s  alkoholem, který přeci každého z nás dokáže „posilnit“ tak, že si od určité chvíle opravdu připadáme jako živoucí sexsymbol (a dokonce se v této souvislosti nezřídka mluví o „optice pivních brýlí“)? Spekulovat by bylo možné o všech variantách, ale podle vědců za vším stojí „efekt zavírací doby“. Ten byl doposud zvažován pouze jako faktor, který ovlivňuje vnímání druhých, ovšem vědci nyní dospěli k závěru, že působí i na sebehodnocení.

Zdroj: Giphy

Zavírací doba = otevřené možnosti

Zavírací doba, to je čas, kdy sice (logicky) zavírá bar, ale něco jiného se otevírá – tedy další možnosti a příležitosti. Podle vědců pak právě v tuto chvíli člověk jako by získal určitou „svobodu chování“, kdy vlastně může dělat prakticky cokoliv, co si zamane, odhodí zábrany a nezřídka i určitá kritéria pro výběr potenciálního protějšku. „Vzhledem k tomu, že s blížící se zavírací dobou se zvyšuje riziko, že si člověk partnera/ku nenajde, zdá se, že právě nárůst vlastního pocitu vyšší atraktivity je způsobem, jak se lidé přizpůsobují situaci a vlastně se tak i přimějí k tomu, aby se odvážili oslovit druhé,“ vysvětlil Otterbring. Podle něj je pak možným důkazem této praxe také fakt, že vyšší míru atraktivity vykazovali všichni muži, zatímco v případě žen se jednalo jen o ty nezadané. „Muži mají tendence projevovat se promiskuitně a vyjadřovat sexuální postoje ve vyšší míře než ženy,“ doplnil.  

Čelíme stereotypu o střídání partnerů na jednu noc, přesto hledáme lásku a vztah. Proč máme problém najít „toho pravého“?29. 4. 2021

A tak se zdá, že při návštěvě baru je vlastně možné docela zásadně ušetřit za alkohol. Donedávna totiž platilo, že naprosto klíčovým je právě zmiňovaný efekt pivních brýlí – dle něj všichni ti, co jsou „pod parou“, hodnotí osoby ve svém okolí jako mnohem atraktivnější, než skutečně jsou (docela zajímavé je ale i to, že pivní brýle mohou dokonce zvyšovat atraktivitu i předmětů zcela neživých – opilí lidé tak obecně vnímají krásu kohokoliv a čehokoliv naprosto odlišně než lidé střízliví). Ovšem vzhledem k aktuálním zjištěním je jasné, že jen pouhá přítomnost v baru (nejlépe prý mezi 21.00-02.00) může docela zásadně změnit pravidla hry, přičemž kýžený efekt – tedy pocit vlastní vyšší přitažlivosti – se může dostavit i v případě abstinentů, kteří do baru zamíří. (Vlastně je docela škoda, že vědce nenapadlo bádat třeba v baru mléčném…).

Samozřejmě, že – navzdory vědeckému bádání – ne každý se v baru s blížící se zavírací dobou bude cítit jako king. Přeci jen nelze říci, že jen proto, že se zrovna ocitnete v baru v pozdních hodinách, se najednou jako mávnutím kouzelného proutku přesvědčíte, jak jste úžasní. Na druhou stranu ale minimálně podobným „pokusem“ není moc co ztratit – a třeba pod rouškou noci a za dveřmi baru zjistíte, že úžasní skutečně jste.