„Největší hrozbou jsou virtuální drogy, tedy nadměrné zírání do počítačů a mobilů, které se kvůli pandemii ještě prohloubilo,“ říká vedoucí Centra primární prevence

PhDr. Mgr. et Mgr. Tomáš Waloszek je v současnosti vedoucí Centra primární prevence Renarkon, které se zaměřuje na prevenci a léčbu závislosti různých druhů v rámci Moravskoslezského kraje. Působí také jako lektor a pedagog a v minulosti vyučoval na Ostravské univerzitě, Vyšší odborné škole Caritas v Olomouci či Hornoslezské vysoké škole obchodní a byl taktéž stážistou Evropského parlamentu v Bruselu a sociálním pracovníkem. Jaké závislosti jsou největší hrozbou pro mladé lidi a jak s nimi účinně bojovat?

Pracuješ v organizaci, která se zabývá závislostmi. Závislosti všeho druhu dnes ohrožují úplně všechny, zejména mladé lidi. Co je aktuálně v Česku největší problém?

Co se týče závislostí, je to přesně tak, jsou jimi ohroženi úplně všichni. Přijde mi, že se známé látkové závislosti pomalu přesouvají do závislostí nelátkových. Zjednodušeně se dá říct, že jde o závislosti na chování, tedy procesu. Gambling je sice také znám velice dlouho, u netolismu, tedy závislosti na internetu v nějaké formě, či o závislosti na sexu se už ale tolik nemluví. Problémem jsou v Česku samozřejmě stále drogy, v souvislosti s pandemií se k tomu ale přidává právě již zmiňovaný netolismus, který ohrožuje zejména mladé lidi. Volný čas v současné době tráví především na internetu. Mladý člověk si sice nevybuduje závislost na internetu jako takovém, ale na konkrétních aplikacích či webech, online komunikaci a hrách. Zdravotní, psychologické a sociální důsledky jsou pak obdobné jako při závislosti na drogách. Proto se tomu říká „virtuální drogy“.

Jaký vliv měla a má aktuální pandemie koronaviru na práci vašeho centra?

I přes pandemickou situaci spojenou s koronavirem můžu říct, že závislých a drog neubylo. Při uzavření hranic či jiných distribučních cest pro výrobu drog to očekávání úbytku nenaplnilo, výroba neutuchla a bere se dál. Identifikovali jsme také nadužívání léků, což asi opět souvisí s psychickou deprivací v souvislosti s koronavirem. Činnosti Renarkonu se dotýkala i jiná záležitost, a to rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o uzavření škol a jiných zařízení. Centrum primární prevence, které je svou besední činností napojeno na školy, bylo samozřejmě nuceno na tyto situace reagovat. Rozhodlo se proto své aktivity přesunout do online prostředí, kde realizovalo preventivní akce, přednášky a besedy. Samozřejmě, že se tím otevřela otázka efektivity, nicméně pořád to dle našeho názoru bylo lepší než nic. Ostatní služby jsme nezavřeli, pouze omezili některé aktivity, tím myslím například u Kontaktních center využití sprchy, možnost pračky či denní místnosti. Nyní jsme však opět v běžném režimu.

Máš na starosti Moravskoslezský kraj, je oproti zbytku Česka v závislostech něčím specifický?

Drogy jsou všude a jsou pro každého. Rozdíly nelze příliš spatřovat. Napadá mě možná to, že naštěstí u nás nemáme otevřenou drogovou scénu, jako třeba v Praze. Tím myslím parky, podchody, průchody, nádraží. U nás se prostě nemusíme snažit vytlačovat injekční uživatele drog z veřejných prostranství jako v Praze. Nejsou totiž vidět, přinejmenším ne až tolik.

Heterosexuální Kate Winslet se ujala role lesby, kontroverze na sebe nenechaly dlouho čekat. Ne ale kvůli „neodpovídající“ orientaci9. 4. 2021

Nicméně pod tebe spadá například město Orlová, které bylo vyhlášeno „hlavním městem pervitinu“, když tam v roce 2016 probíhalo testování školáků, takže drogy nejsou problémem jen velkých měst?

Nejsem zastánce takového nálepkování. Pár let zpátky dostala Orlová tuto nálepku a bude se ji zbavovat velmi těžko. Věřím, že pro krajské či národní srovnání chybí patřičná data. V Orlové s tím totiž souviselo testování na školách, kdy se tehdy ukázalo, že snad čtvrtina žáků devátých tříd, a tuším i studentů středních škol, byla pozitivní na návykové látky. Alarmující tam byl právě pervitin. Drogy většinou pro mladé znamenají únik z nudy, otevírá se tak i otázka využití volného času na místní úrovni. Věřím, že tato situace je ale podobná i v okolních městech. Stálo tehdy za to provést stejné šetření i tam. Drogy ale samozřejmě nejsou výsadou velkých měst. Lze se s nimi setkat i na venkově. Dealerství pak ale není na bázi anonymity, nýbrž mezi známými.

Jak konkrétně se Centrum primární prevence snaží s drogami bojovat?
Centrum se snaží předcházet rizikovému chování. Typicky si lze představit například experimentování s drogami, ale třeba také rizikovou sexualitu, gambling, šikanu, kyberšikanu apod. Dříve jsme tyto pojmy znali pod označením sociálně patologické jevy. Na tato témata pořádáme besedy a přednášky, spolupracujeme s pedagogy, rodiči, ale také sociálními pracovníky. Součástí je samozřejmě poradenství. Zaměřujeme se nejvíce na děti a mládež. V souvislosti s tím se také snažíme oddálit věkovou hranici, kdy k takovému rizikovému chování může dojít. Co si pod tím představit? První cigareta je vždy lepší například až v deváté třídě, případně na střední škole než na prvním stupni základní školy, s čímž jsme se již také mnohokrát setkali. Součástí oněch besed je i nácvik různých sociálních dovedností. Děti kolikrát opravdu neví, jak dealera odmítnout a co mají dělat, naleznou-li pohozenou injekční stříkačku. Sdělení a identifikace rizik s následným postupem je dle mého velmi důležité. Součástí besed taky bývá rozptýlení některých mýtů o drogách a závislostech.

S jakými mýty v oblasti drog se při práci setkáváš?

Mýtů existuje celá řada, napadá mě jeden právě s uvedenými pohozenými stříkačkami. Dle mého je to u části populace stále nepochopení konceptu „harm reduction“ (snižování rizik, pozn. red.). Ten totiž neusiluje o úplnou eliminaci drog, ale snaží se, aby důsledky užívání byly co nejmenší. U některých skupin osob stále přežívá stereotyp, že Renarkon rozdává jehly. Ano, součástí pracovní náplně určitých pracovníků je výměnný program, ale jak už ten název napovídá, jedná se o výměnu jehel, nikoliv rozdávání. Pracovníci Renarkonu mění uživatelům jehly v poměru kus za kus. Jedná v podstatě o ochranu veřejného zdraví, naše služba tedy slouží nejen aktivním uživatelům drog, ale celé společnosti. Tento vysbíraný injekční materiál se posléze odborně likviduje.

Kdyby Renarkon nebyl, stejně tak ale samozřejmě městská policie, množství jehel by se válelo ve veřejném prostranství a odpadcích. Také klienty motivujeme k odpovědnějšímu životu, a to jak vůči sobě, tak vůči společnosti. Chce-li uživatel čistou jehlu, musí přinést špinavou. Nejen tímto se zabraňuje šíření infekčních nemocí. Jen na území Ostravy jsme v loňském roce vyměnili skoro 300 000 jehel. Kdyby tato služba nebyla, tento počet použitých jehel by se někde válel. Ano, lze namítnout, že stříkačky se nalézají i přesto, ale je to oproti výměně mizivé procento. Přiznejme si, že oproti minulosti se tento stav mnohonásobně zlepšil. Množství jehel na ulici je oproti dřívějšku již velmi nízké. Tím ale samozřejmě nesnižuju potenciální nebezpečí pro veřejnost, především u dětí. Použité jehly jsou nebezpečným odpadem.

U mladých lidí se s tímto fenoménem pojí ještě různé hoaxy, typicky si teď vybavuju hoaxy o infikovaných jehlách zapíchnutých v sedačkách v kině či MHD. K takovému případu dle mých informací nikdy nedošlo, k přenosu HIV tímto způsobem už vůbec ne. Jo a posledním mýtem, který slýchávám u mladých lidí je to, že když si dám marihuanu, budu se smát a mít dobrou náladu. Takhle to opravdu nefunguje. Ve skutečnosti marihuana podpoří psychický stav, který momentálně máte. Čili pokud máte splín a jste v depresi, nebudete mít následně dobrou náladu, ale splín se o to víc prohloubí. Nejen toto vysvětlujeme v rámci besed.

Konečně se začíná natáčet životopisný film o Cher. Hudební i módní ikona si na něj musela počkat 75 let!27. 5. 2021

Zabýváte se taktéž léčbou závislostí, jak taková léčba vlastně probíhá?

V prvé řadě je důležitá motivace člověka. Pokud ji uživatel nemá alespoň v náznaku, nezmůže nikdo nic. V první fázi se tedy snažíme klienta motivovat a podchytit zdravotní a sociální rizika. Nabízí se výměnný a poradenský servis. Posléze jsou možnosti dvojí – ambulantní a pobytová. Ambulantní službu nabízí naše Terapeutické centrum v Ostravě, tedy formu takovou, že klient pravidelně dochází. Pobytovou službu pak nabízí naše Terapeutická komunita na Čeladné. Zde může klient nastoupit pouze po detoxu. To je vlastně gró naší práce. Cílem je dostat klienta do léčby. Ta má podobu terapií. Po této komunitě navazuje ještě doléčovací centrum, kde se již neřeší tolik kořeny závislosti, ale sociální začleňování klienta zpět do společnosti.

Lidé si často neuvědomují, že takový ozdravný proces je dlouhodobý. Jen na Terapeutické komunitě člověk pobývá 8-12 měsíců. Ano, rok se zde člověk zbavuje závislosti. Je pravda, že ani závislost si člověk nevybudoval za měsíc. Připočte-li se k tomu předešlý tříměsíční detox a následné doléčování, vidíme to množství času, které člověk potřebuje, aby se závislosti zbavil. Kromě toho je potom důležité podchytit riziko relapsu, tedy to, aby do toho člověk znovu nespadl a nezačal znovu užívat či opakovat staré vzorce chování. Nesmírně mě ale těší, že klientů, kterým Renarkon za své působení od roku 1997 pomohl, jsou celé řady. Dnes tito lidé žijí běžné životy. A v tom vidím, že tato práce opravdu nepostrádá smysl.

Zdroj: Jan Witek