Ani pro mladou populaci není životní pojištění zbytečný luxus. Zajistí, že člověk v případě nemoci či úrazu nespadne na finanční dno
Dokud je všechno v pořádku, může se platba za životní pojištění zdát jako luxus, bez kterého se obejdeme. Když ale přijde vážná nemoc nebo úraz, význam efektivního pojištění je najednou nepopiratelný. Své o tom ví dnes pětatřicetiletý Lukáš V., který o životní pojistce sám nikdy neuvažoval. A bránil se i v momentě, kdy mu její uzavření důrazně doporučovala finanční poradkyně Hana Sklenářová ze společnosti Partners, na kterou se obrátil kvůli zajištění hypotečního úvěru...
„Klient si bral vysokou hypotéku, přičemž pracuje jako OSVČ a neplatí si nemocenské pojištění. Má malého syna a je živitelem rodiny. V případě, že by se mu něco stalo, přišla by rodina o hlavní zdroj příjmů a vedle dalších problémů by nebylo v jejích možnostech hypotéku splácet,“ popisuje poradkyně. Nakonec se jí podařilo klienta přesvědčit a v únoru 2020 mu uzavřela životní pojištění u pojišťovny Simplea.
Jen o měsíc později si Lukáš nahmatal bulku na krku, která – jak ukázala následující lékařská vyšetření – byla symptomem rakoviny mízních uzlin. Pojišťovna mu po potvrzení diagnózy vyplatila 1 milion korun, který živnostníkovi umožnil plně se soustředit na léčbu, namísto řešení složité finanční situace celé mladé rodiny. Dnes má Lukáš po všech chemoterapiích a následná vyšetření dávají naději, že se zcela uzdravil.
Pro většinu pojišťoven příliš brzy
U naprosté většiny pojišťoven by ale tento konkrétní klient se svým nárokem neuspěl. Symptomy nemoci se totiž projevily ještě před uplynutím tzv. čekací doby po začátku pojištění. Pojišťovna Simplea si ale zakládá na tom, že podobné případy řeší individuálně. „Nechceme se za čekací dobu takzvaně schovávat, ve smlouvách ji uplatňujeme pouze jako prevenci proti pojistným podvodům. V konkrétních situacích, do kterých se naši klienti dostanou, mají hlavní slovo rozum a lidskost,“ říká generální ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Jak zmíněný individuální postup vypadá? Sejde se škodní komise, která daný případ posuzuje ze všech úhlů pohledu, namísto čistě právního výkladu podmínek pojištění. Pokud uzná, že v daném případě nedává smysl výluku uplatnit, Simplea klientovi přizná pojistné plnění v plné výši. A přesně k tomu došlo také v případě Lukáše. „Ve zmíněném případě jsme posuzovali, zda si klient mohl být zdravotního problému vědom v době sjednání smlouvy. A došli jsme k závěru, že nikoliv. Posouzení zpravidla není jen o jednom argumentu. Celý příběh do sebe musí zapadat a být podpořen z medicínského hlediska,“ popisuje Švec. Pokud ale komise rozhodne, že k pojistnému plnění vzhledem k okolnostem dojít nemá, putuje nárokovaná částka na charitativní účely. Klienti tak mají jistotu, že pro pojišťovnu neexistuje finanční motivace plnění neposkytnout.
Jak na životní pojištění
Dobře uzavřené životní pojištění by mělo především předcházet výpadku příjmu pojištěného z důvodu vážného úrazu či nemoci. „Klíčové je riziko invalidity, to je potřeba zajistit vždy. Pro představu – dlouhodobý příjem člověka, který dosud pobíral průměrnou mzdu, klesne z důvodu nejvyššího stupně invalidity na polovinu,“ upozorňuje Švec. Pojistné částky by se proto měly pohybovat v řádech milionů korun s ohledem na individuální životní situaci pojištěného. Statisícové částky obvykle nebývají adekvátní. Je třeba pamatovat na to, že plnění by mělo vystačit na dorovnání příjmů i po dobu mnoha let, a počítat s tzv. vícenáklady, například nutností bezbariérových úprav bydlení.
Pak je tu také otázka, zda má zájemce o pojištění vlastní finanční rezervu na rok a více. Pokud ne, je rozumné, aby se pojistil pro případ pracovní neschopnosti. Živitelé rodin, zvláště splácejí-li hypotéku apod., by měli být pojištěni i pro případ smrti.
Za všechno nemůže úraz
Při uzavírání životního pojištění se lidé často soustředí hlavně na riziko úrazu. Pojištění nemoci je ale – jak naznačil také zmiňovaný příběh Lukáše – přinejmenším stejně důležité. „Nemoc je příčinou více než 95 % případů invalidity, více jak 90 % pracovních neschopností a poloviny úmrtí lidí ve věku kolem 35 let. Ve věkové skupině nad 50 let mají nemoci na svědomí dokonce 90 % úmrtí,“ přibližuje Švec.
Zatímco na pojištění vážné nemoci či úrazu se tedy rozhodně šetřit nevyplácí, pojištění pro případ hospitalizace či denní odškodné při úrazu lze oželet a zbytečně tak nenavyšovat výši pojistného. „Od různých denních dávek lidé očekávají, že díky nim z pojistky získají alespoň něco. Je to ale spíše cesta, jak potenciálně dostat pár tisíc za zlomenou nohu, nikoliv řešení skutečně vážných situací, pro které tu životní pojištění je,“ dodává finanční poradkyně Partners Hana Sklenářová.
