
I drag queen může být zdrojem moudrosti a inspirace. RuPaul ukazuje celému světu, že úspěchu, slávy i sebelásky může dosáhnout každý
Od těžkých začátků…
Jak známo, moudrost nepřichází jen tak – je třeba k ní dospět, což samozřejmě vyžaduje určité životní zkušenosti. Ani RuPaul tedy doslova nesype chytré průpovídky jen tak z (flitrového) rukávu. Jeho cesta ke slávě byla klikatá a rozhodně ne úplně snadná. V 80. letech začal působit ve filmovém a hudebním průmyslu – a je fakt, že již tehdy byl docela nepřehlédnutelný. O kariéře v pravém slova smyslu ale příliš řeč být nemůže, i proto RuPaul mj. působil v undergroundovém kině, pracoval v klubech jako tanečník a také vystupoval v zábavných estrádách.
RuPaulovy pracovní vyhlídky tedy nebyly zrovna růžové, v Los Angeles v počátcích své kariéry přespával na gauči v bytě své mladší sestry a mnohdy jej trápil také nedostatek financí. „Prvních 11 let své kariéry jsem pracoval v klubech a na diskotékách, bylo to mých 10 000 hodin tvrdé práce. Přesto jsem již tehdy dělal všechno to, co dělám dnes – psal jsem, hrál, zpíval, jen ještě nepřišel můj čas,“ zavzpomínal pak RuPaul v jednom z rozhovorů. To, čím na sebe poutal pozornost, však bylo vystupování, velmi netradiční oblékání a jednoduše životní styl, který byl všelijaký, jen ne „průměrný“.
Do širšího povědomí se pak umělec vepsal díky vlastní televizní talk show The RuPaul Show, která se (v roce 1996) stala také jedním z prvních amerických pořadů, které uváděl moderátor, jenž se netajil tím, že je gay. Ani tento úspěch ale nespadl z nebe, dříve – v roce 1993 – totiž RuPaul zaujal svým singlem Supermodel, díky němuž získal nominaci na MTV Video Music Award a následně se stal i tváří kosmetické značky MAC – té pro její „AIDS fond“ začal mj. pomáhat s vybíráním financí.
…k celosvětové slávě
Tím, co RuPaula proslavilo definitivně, se však stala až televizní reality show RuPaul´s Drag Race, která ze své podstaty stojí na podobném principu jako většina v Česku známých talentových reality show. Jen místo skvělých zpěváků/tanečníků ad. se hledá ta nejlepší drag queen. Tou je v americkém podání muž všestranného nadání, který nejenže dokonale ovládá umění napodobit (a parodovat) ženy, ale zároveň dokáže bavit např. díky komediálním výstupům, zpěvu ad. Připodobňovat tento koncept k českému travesti show tak není úplně ideální, jelikož „drag“ se od travesti v mnohém odlišuje – nejen ve vlastní podobě show, ale např. i v projevovaném aktivismu apod. V každém případě je však třeba říci, že zatímco česká společnost nezřídka na podobné typy show nahlíží skrz prsty a zároveň u nás v této branži de facto nepůsobí nikdo, kdo by svým věhlasem dosáhnul dál než k českým hranicím, RuPaul dokázal oslovit miliony lidí po celém světě. Ne náhodou jej tedy v roce 2017 časopis Time zařadil také mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. A právě v roce 2017 se RuPaul stal také historicky první drag queen, která má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy… „Myslím, že když někdo uvidí moji hvězdu, představí si, co vše by mohl dokázat, když i já jsem – navzdory všem překážkám – dosáhl takového úspěchu,“ uvedl tehdy s tím, že má pocit, že právě jeho hvězda na chodníku slávy je také velmi silným prohlášením pro každou lidskou duši.
Největší překážky si každý tvoří sám
„Když se ohlédnu zpět, největší překážky v životě jsem si utvářel sám. Vím, že to zní divně, vzhledem k tomu, že jsem černý, gay a drag queen k tomu, ale jsem skutečně přesvědčený o tom, že nejvíce jsem si v úspěchu bránil já,“ zavzpomínal také – a zároveň do jisté míry vystihnul, proč je vlastně pro mnohé takovou inspirací – ačkoliv je totiž příslušníkem hned trojice „subkultur“, z čehož může plynout násobící se diskriminace ad., to vše RuPaul překonal. A jak sám tvrdí, klíčem ke všemu se pro něj stal právě koncept drag – který ve své podstatě předpokládá schopnost jít proti proudu a dnes a denně nabourávat status quo. „Umění drag je velkým zvednutým prostředníčkem pro všeobjímající maskulinní kulturu. Naše kultura je maskulinitou přímo posedlá, což by bylo docela v pořádku, kdyby ale existovala nějaká protiváha, jenže ona neexistuje,“ shrnuje také s tím, že již malí chlapci, kteří do jasně vymezené škatulky „mužnosti“ nezapadnou, musí najít způsob, jak se s tím vypořádat. A jednou z možností – kterou využil i RuPaul – je právě drag. Transformace v ženu se pro něj dle jeho vlastních slov stala nejen zdrojem zábavy, ale i síly, díky níž měl sám konečně pocit, že dosáhl uznání.
A dnes – kromě toho, že se RuPaulovi daří pozitivně působit na celé generace mladých i dospívajících LGBT lidí, kterým dodává jen svou existencí odvahu k tomu, aby byli tím, kým se cítí být – je tato světově nejznámější drag queen také úplnou pokladnicí životních mouder. Učí lidi, aby měli rádi především sami sebe („Pokud neumíte milovat sami sebe, jak byste mohli milovat někoho jiného?“), vysvětluje, že role a ani podoba mužů a žen rozhodně nejsou nijak pevně dány („Všichni jsme se narodili nazí – ten zbytek, to je drag [termínem drag lze v tomto smyslu chápat převlek, pozn. red.]“), a vlastně také naznačuje, jak žít („Jak správně žít svůj život? Nebrat se příliš vážně! Právě tehdy začíná ta pravá zábava“). A tak žijte, milujte, buďte sami sebou a především mějte na mysli, že „je moc snadné podívat se na svět a říct si, že je krutý a zlý. Důležité je přesto nezatrpknout…“ Tak pravil…RuPaul.