Podívejte se, jak bude vypadat bydlení prvních osadníků Marsu. Město pro čtvrt milionu lidí se má začít stavět v roce 2054
Soběstačné město s dostatkem světla a krásnými výhledy
Architekti z Abiboo navrhli soběstačné město Nüwa jako vertikální strukturu umístěnou uvnitř velkého skalního útesu v oblasti Tempe Mensa. Skála bude jeho obyvatele chránit před radiací a meteority, a přitom budou mít nepřímý přístup ke světlu. Nüwa samozřejmě není první návrh, jak by jednou osídlení Marsu mohlo vypadat. Předchozí koncepty většinou pracovaly s budovami postavenými na povrchu, které ovšem bojovaly se spolehlivou ochranou proti slunečnímu záření, nebo s obytnými prostory v podzemí. Jenže člověk potřebuje pro své duševní zdraví světlo.
Nüwa pojede na solární energii a bude si pěstovat vlastní jídlo. Použity mají být jen lokální zdroje, na zásobování ze Země se bude spoléhat jen v počátcích. Stejně tak veškerý materiál potřebný pro stavbu bude získán přímo na Marsu zpracováním uhlíku a dalších minerálů. Zakladatel inovativního studia Abiboo Alfredo Munoz očekává, že stavební práce začnou v roce 2054. S nastěhováním lze počítat koncem století.
Vítejte v marťanském hlavním městě
Nüwa je zvláštní slovo. Odkud pochází? Tvůrci se nechali inspirovat postavou z čínské mytologie s hlavou ženy a tělem hada, která stvořila zvířata i lidi. Když mezi sebou válčící bohové zničili sloupy podepírající nebeskou klenbu, Nüwa lidstvo zachránila před zkázou tím, že roztavila pět drahých kamenů různých barev a vytvořila z nich náhradní podpěry.
Architekti po vzoru mýtické postavy vybrali pět míst na Marsu, kam chtějí umístit lidská obydlí. Pět lokací je zvoleno pro větší odolnost lidstva na rudé planetě, pro stabilní přístup ke zdrojům a také proto, aby si Marťané občas mohli vyrazit na víkend. Přeci jen to na Zemi bude docela daleko. Například město Abalos má být umístěno na severním pólu planety, kde se bude těžit led. Nüwa má být ze všech nejvelkolepější, a proto Alfredo Munoz počítá s tím, že se stane hlavním městem Marsu. No a někde na marťanském venkově nejspíš bude ve výzkumné základně bydlet Matt Damon – herec, na něhož narazíte ve většině filmů o Marsu.
Život na Marsu není pro každého
Jak to bude v marťanské vertikální metropoli vlastně vypadat? Bude složená z modulárních „makrojednotek“ vyhloubených ve skále a propojených sítí tunelů. Standardizované moduly budou designovány ve dvou typech – pro rezidenční a pro pracovní účely. Mezi jednotlivými patry se bude cestovat rychlovýtahy. V horním a spodním patře budou po celé délce skalního masivu jezdit dopravní linky. Funkci parků mají plnit tzv. „zelené dómy“ – do některých budou moci vstupovat lidé, v jiných bude zachována atmosféra Marsu a poroste v nich experimentální vegetace.
U úpatí útesu mají ležet velké pavilony pro společenské vyžití, školy, sportovní centra, obchodní prostory i nemocnice. Jejich průsvitné stěny nabídnou krásné výhledy do údolí. Bude tu také vlakové nádraží spojující město s místem startu vesmírných letů.
Nahoře na pláni bude umístěna infrastruktura generující energii a potravu. Zemědělská výroba i produkce energie vyžadují přímý přístup ke slunečnímu záření a nepotřebují žádný štít, protože se zde bude pohybovat jen technický personál a roboti. Hlavním zdrojem potravy budou vypěstované obilniny, doplní je výživné a na prostor méně náročné mikrořasy. Počítá se i s přítomností hospodářských zvířat. Prasata, kuřata nebo ryby ovšem mají tvořit pouze malý podíl stravy, protože jejich chov je v podmínkách Marsu neefektivní. Jejich přítomnost je nicméně důležitá pro duševní pohodu lidí. Obyvatelé se ale budou muset připravit na to, že když budou mít chuť na flákotu, dají si spíš hmyz.
Jak často si zaletíte za rodinou na Zemi?
Studio Abiboo na svém webu uvádí, že dopravu mezi Zemí a Marsem bude zajišťovat pravidelná kosmická linka, která poletí každých 26 měsíců. Osadníky Marsu prý lístek vyjde na 300 tisíc dolarů a v ceně bude kromě jednosměrné letenky i nájem jedné rezidenční jednotky o rozloze 25–30 metrů čtverečních, přístup ke všem službám včetně potravy a pracovní smlouva, podle které věnují část své pracovní doby plnění úkolů pro město. Znamená to, že se ze Země vysídlí nejbohatší 1 % obyvatel?
Jízdní řád mezi Zemí a Marsem tedy není moc plný, jede to jednou za víc než dva roky. Na vině ovšem není obava dopravce, že se mu raketa nenaplní. Je potřeba čekat na dobrou pozici Země vůči Marsu, která je příhodná pro tamní přistání. Obě planety obíhají Slunce jinou rychlostí a v jiné vzdálenosti a jen jednou za 26 měsíců jsou v pozici, kdy se na cestu na Mars spotřebuje nejmíň paliva. V současné době jsme schopni na Mars doletět za šest až osm měsíců. Vědci se shodují, že v příštích dvaceti letech se dobu letu nepodaří zkrátit.
